Menu z prošlého jídla a koktejly z odřezků. Podívejte se, jaký luxus lze vytvořit z odpadu

Iva Špačková Iva Špačková
18. 7. 2018 9:10
Z potravin, které obvykle končí v koši, dokážou experti připravit chutné a krásně vypadající pokrmy. Ukážeme vám jak.
Video: Podívejte se, co připravili experti. | Video: Iva Špačková, Tomáš Cetkovský

Praha - Jídlo s prošlým datem minimální trvanlivosti či poškozeným obalem, maso blížící se konci expirační lhůty či zeleninové odřezky. To jsou potraviny, které se už neprodávají a obyčejně končí na smetišti. Když se jich však ujmou experti na vaření, mohou z nich vzniknout lahodné chody.

Foto: Iva Špačková

Šéfkuchař Adam Robenek, který strávil dva roky v Anglii a vařil v restauraci Gordona Ramsayho, nemá rád, když se jídlo vyhazuje. Ve vaření ze zbytků tak nevidí problém. I proto přijal výzvu řetězce Tesco, který se dlouhodobě snaží snižovat potravinový odpad, aby vytvořil menu ze surovin uložených v potravinové bance. V ní se uchovává zboží, které se už nehodí na prodej a banka je dál rozděluje do charit.

"Vadí mi, když se plýtvá, takže doma klidně z prošlého jídla vařím. Spíš než datem trvanlivosti se řídím tím, zda suroviny nesmrdí, nejsou oschlé, oslizlé, nahnilé či jinak zbarvené," říká Robenek. Jídlo z potravinové banky si přijel sám den před vařením vybrat.

"Byl jsem překvapen, kolik ho tam bylo a jak dobrou mělo kvalitu. Původně jsem plánoval udělat čtyři chody, ale nakonec jsem jich udělal pět," dodává muž, který mimo jiné dělal zástupce šéfkuchaře v pražské restauraci Maze by Gordon Ramsay nebo v Café Fara v Klentnici.

Z prošlých fazolí, rýže, oleje, octa, masa, mléka či mírně povadlých bylin, zeleniny a ovoce tak vzniklo menu, které by se dalo servírovat v restauraci - pokud by to dovolovaly předpisy, které to dnes vylučují. Jeho součástí byla například kachní pomazánka z konfitovaného stehna na světlém toastu s uzenou červenou řepou či rolované krůtí stehno s bylinkami, fazolovým ragú a omáčkou z uzeného česneku doplněné kedlubnami. 

Letní punč

Vaření ze zbytků, potravinová banka, Tesco

Punč (punch) pochází z Indie, odkud byl v 17. století dovezen do Anglie a dále pak se rozšířil do dalších zemí. Na večírcích a oslavách se často podává v širokých nádobách, "bowlích", ve střední Evropě je velmi populární během vánočních svátků. V Česku se hojně pil za doby První republiky.

Slovo punč vychází z hindského výrazu pánč, což znamená pět. Správný punč musí respektovat pět pravidel přípravy - musí v něm být něco silného, lehkého/svěžího, sladkého, kyselého, hořkého. To původně zastupovalo těchto pět ingrediencí: alkohol, voda, cukr, citrón, čaj či koření. Způsob přípravy je však velmi variabilní a záleží na fantazii barmana, jak pět zásad přípravy uchopí.

Letní punč na obrázku obsahuje tyto elementy:

  • síla: Becherovka
  • hořkost: Becherovka, šumivé víno
  • sladkost: bezový sirup
  • kyselost: citron
  • lehkost/svěžest: šumivé víno, okurka, jablko, citron, zelený čaj, led

Tučně jsou vyznačeny části, které byly použity z Potravinové banky.

K přípravě ze zbytků se přidal i přední český barman Vítězslav Cirok, který doplnil pět chodů pěti nápoji. K jejich přípravě využil například povadlé byliny, pomačkané jahody či otlučená jablka i jejich ohryzky. Z některých surovin vytvořil sirup, jiné jen rozmixoval, další povařil či usušil na ovocný prášek, kterým se posype sklenice jako dekorace, ale jde zároveň i sníst.

"Spousta surovin jde ještě využít, protože sice na první pohled nemusí vypadat špičkově, ale chuť, která mě zajímá, je stále velmi dobrá a nápoj obohatí," vysvětluje muž, který pracuje v pražském baru L’Fleur a před třemi lety získal bronz ve světové soutěži barmanů.

Nedostatek jídla v současné době ohrožuje víc než 1,3 miliardy lidí, přitom množství potravin, které se v Evropě vyhodí, by mohlo nasytit až 200 milionů hladovějících.

Společnost Tesco spolupracuje s potravinovými bankami od roku 2013. V současnosti daruje potraviny z více než 154 obchodů po celé republice. Za loňský rok darovala prostřednictvím potravinových bank téměř 900 tun potravin, což představuje asi 2,1 milionu porcí jídel. Ve srovnání s loňským rokem tak Tesco snížilo svůj potravinový odpad o 27 procent. 

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy