Mají zákazníci při nakupování z případného nakažení větší respekt? Nebo je naopak znát, že opatření nějak dodržují, jen protože musí?
Respekt je patrný, hygienická doporučení i nařízení zákazníci dodržují. Část z nich, protože je to povinné, a část dobrovolně kvůli sobě a ohledům na druhé.
Co je u zákazníků největší problém, když dojde na dodržování bezpečnostních opatření? Nošení roušek? Dodržování odstupů u pokladen? Osahávání zboží?
V Globusu máme tu výhodu, že plochy našich hypermarketů jsou největší na českém maloobchodním trhu. Dodržovat dvoumetrové rozestupy u nás skutečně není pro zákazníky problém. A ani celkově: lidé jsou ve velké míře už zvyklí, vědí, jak se bezpečně chovat. Pokud někdo nařízení nerespektuje, stačí ho většinou jen zdvořile upozornit.
Jaká je nyní věková skladba zákazníků oproti normálu? Kolik chodí seniorů? A co velké rodiny?
V současnosti je povoleno nakupovat maximálně ve dvou lidech. A my naše zákazníky žádáme, aby zvážili, zdali nemohou přijít nakupovat po jednom. Tedy velké rodiny určitě nevídáme. Ale naše dospělá zákaznická základna pochází ze všech věkových kategorií, nejčastěji jde o lidi ve středním věku s rodinou. Co je zajímavé, ihned po spuštění naší mobilní aplikace Můj Globus se ve velkém do nákupů zapojili muži.
Kolik zákazníků stále platí hotovostí, a kolik naopak bezkontaktně?
Vidíme skutečně více bezkontaktních plateb. Tento trend posílil výrazně i díky oblibě a rozšíření technologií Scan&Go. Zákazníci, kteří skenují, ať již mobilem s naší aplikací, nebo skenery, platí hotovostí pouze v 18 procentech. Na běžných pokladnách je samozřejmě procento s hotovostí vyšší.
Dá se tedy říct, že nakupování přes aplikaci či sken je nyní trend? Myslíte si, že je "koronavirový", tedy spíše dočasný?
Ano, to je u nás velký trend. Lidé nakupují s moderními technologiemi už velmi často. Zákazníci mohou využívat skener, ale kdo se nechce dotýkat vůbec ničeho, může použít vlastní telefon. Lze tedy nakupovat úplně bezkontaktně. Dnes jde o 25 procent zákazníků, kteří však vytvářejí 40 procent tržeb. Ale je potřeba říci, že Scan&Go máme už od roku 2016 ve všech prodejnách a od roku 2018 ho máme i v aplikaci. A zákazníci se u nás technologie naučili používat.
Co lidé v druhé vlně pandemie nakupují? Jak se změnil nákupní košík oproti předchozímu roku?
Zatímco na jaře se doslova strhl zájem o trvanlivé potraviny, na podzim jde již o běžnější nákupy. Ale je velmi znát, že jsou lidé hodně doma. Jídla, která si běžně zakoupili v restauracích k obědu do práce, jsou nyní součástí nákupního košíku. Ať už jde o naše hotová jídla, která připravují naši kuchaři v nyní zavřených restauracích a prodáváme je v regálech Snadného vaření, tak i o potraviny k domácímu vaření. Ovoce, zelenina, maso, pečivo, drogerie. To je nejčastější nákup.
Na jaře se řada řetězců dostala do problémů se zásobováním, když se lidé vrhli do obchodů. Teď všichni prodejci shodně uklidňují, že problém se zásobováním již není. Proč?
Jednak je situace nyní jiná než na jaře, kdy měli lidé strach, že se obchody s potravinami zavřou. Dnes již se ví, že by k tomu dojít nemělo. A my jsme také jednali s našimi dodavateli a máme zajištěné dodávky potravin i nad běžný objem, kdyby bylo potřeba.
Jak konkrétně na tržby Globusu zapůsobí povinné uzavření prodejen o nedělích a zkrácení prodejní doby během nouzového stavu? Potvrdila se hypotéza, že lidé kvůli zákazu začnou chodit nakupovat mnohem více v ostatní dny?
Sice zaznamenáváme vyšší tržby cca o 17 procent od čtvrtka do soboty, ale ty nedělní to nenahradí. Navíc se hodně zasazujeme o hygienickou bezpečnost našich zákazníků i zaměstnanců, rádi bychom, abychom mohli mít otevřeno i v neděli, aby se nenavyšovaly počty lidí v ostatní dny. Pro adventní období je to zcela zásadní.
Jak nahlížíte na plán ministerstva zdravotnictví omezit počet lidí v obchodech? Na jednoho zákazníka má připadnout 15 metrů čtverečních prodejní plochy.
Při omezení počtu jedné osoby na 15 metrů čtverečních bude docházet k tomu, že by část zákazníků musela čekat venku v zimě, než nakoupí ti, co přišli před nimi. Jestliže my, s největšími nákupními plochami, vidíme problémy s omezením jedné osoby na 15 m2, neumíme si ani představit délku front před menšími obchody, což je naprostá většina v Česku. Samozřejmě všechna vládní nařízení respektujeme a plníme je, toto zmíněné opatření bude vyžadovat další velké organizování a pracovní síly pro korigování počtu zákazníků. Předpokládáme, že dopady těchto omezení vláda veřejnosti vysvětlí, pokud vejdou v platnost.
Proč jste se během druhé vlny pandemie rozhodli přijímat stravenky?
Vyslyšeli jsme naše zákazníky. Restaurace jsou zavřené, míst, kde si nakoupit jídlo za stravenky, je méně. Mnozí lidé pracují z domova a tam i jedí a nakupují u nás jídla, která připravujeme v našich restauracích. I když jsou zavřené, hotová chlazená jídla prodáváme v hypermarketu. Pro tyto všechny důvody jsme přistoupili k poměrně vysoké částce, 1000 korun, kterou akceptujeme pro nákup potravin.
Jak nahlížíte na chystaný stravenkový paušál? Souhlasíte s kritikou stravenkářských firem, že lidé s případnou nezdaněnou hotovostí z paušálu začnou méně chodit do restaurací a budou si nakupovat levné jídlo v supermarketech, alkohol či tabák?
Takové případy se asi mohou vyskytnout. Většina lidí si ale v polední pauze v práci pravděpodobně zaplatí oběd, ať už stravenkou, nebo penězi.
Ze stran politiků i některých družstev se opakovaně objevila výzva, že by zahraniční řetězce měly po dobu nouzového stavu zrušit letákové akce a ceny držet dole zlevněné automaticky. Poškodilo by vás to?
Na situaci jsme reagovali již dávno před výzvou. Na základě našeho vlastního pandemického plánu jsme optimalizovali množství slevových akcí tak, abychom zamezili shlukování zákazníků na ploše. Ale je potřeba to vidět i ze strany zákazníků. Současnou situaci vnímáme i z toho hlediska, a to že velká část lidí se může ocitávat ve složitější finanční situaci. Umělá omezování nejsou pro zákazníky vždy prospěšná.
Obávám se, že se zhoršující se finanční situací bude na trhu tendence k nepřiměřenému objemu slev. Slevy jsou legitimní součástí obchodu, musejí mít ale pravidla. Nemohou poškozovat naše dlouhodobé dodavatele, české zemědělce a potravináře. Proto opakovaně voláme po ekonomicky vyvážené regulaci slev, která je běžná v mnoha zemích EU a je v dlouhodobém zájmu dodavatelů, obchodníků i zákazníků. Bohužel tyto snahy zatím nebyly vyslyšeny.
Jak pandemie koronaviru působí na tržby Globusu v Česku?
V některých potravinových kategoriích jsme dosáhli výrazně lepších tržeb. Máme ale také velký nepotravinářský sortiment, kde zdaleka nebyly tržby tak dobré. A od března do konce května jsme museli zavřít všechny naše restaurace, kavárny, řeznictví či obchody s módou. To nás stálo dost podstatnou část zisku.
Pokud bych udělal celkovou bilanci, tak to, co jsme vydělali na potravinách, zdaleka nepokryje ztráty na druhé straně. Dopady na naše restaurace a kavárny jsou značné. Naše vlastní produkce tvoří 20 procent celkových tržeb. Když z toho část odpadne, projeví se to okamžitě.
O jakých nákladech na bezpečnostní opatření proti koronaviru je tedy řeč?
Vyšší desítky milionů. V nákladech se skrývají hektolitry dezinfekce, miliony jednorázových roušek, rukavic, ale i posílení personálu, který dbá na zvýšenou hygienu. Každý měsíc se náklady zvyšují o miliony. Naše opatření jdou často nad rámec toho, co stanovují mimořádná opatření vlády. Už v březnu jsme vybavili všechna kontaktní místa prodavačů se zákazníky plexiskly, máme jednorázové rukavice, dezinfekce.
Také jsme přestavěli prodejní plochy tak, aby mezi regály byly širší chodby a více prostoru. To se týká třeba ovoce a zeleniny a pečiva. V každé prodejně jsme zřídili tříčlenný dezinfekční tým a třeba dezinfikujeme také nákupní vozíky po každém zákazníkovi stejně jako skenery Scan&Go.
