V druhé vlně nákaz lidem otrnulo. Konfliktů v obchodech přibývá, omezení vytváří davy

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
12. 11. 2020 6:53
Český maloobchod už na opatření proti koronaviru vynaložil částku 4,8 miliardy korun. Celkem se přitom na prodejnách spotřebovalo 291 000 litrů dezinfekce a řada dezinfikovaných vozíků by dosáhla délky 254 kilometrů. U pokladen bylo nainstalováno 8,3 kilometru plexiskla a u vstupu rozdáno 12,4 milionu rukavic. Zatímco obchody bezpečnostní opatření dodržují, zákazníci na ně dbají méně než na jaře.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Řešíme desítky konfliktů, kdy lidé chodí záměrně zcela bez roušek, případně mají roušky pod nosem či pod bradou," popsal na středeční tiskové konferenci chování českých zákazníků v obchodech šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáš Prouza. Podle něj tito zákazníci navíc bývají více agresivní vůči ochrance a konflikty je následně třeba řešit s policií.

Obchody navzdory tomu podle Prouzy zvýšené riziko nákazy nezaznamenávají. Lidé v době koronakrize navštěvují spíše větší prodejny.

"Trend navštěvování řady obchodů k uspokojení různých potřeb sice úplně nevymizel, ale vidíme mnoho nakupujících, kteří nyní preferují velké prodejny, kde mohou vše nakoupit během jedné návštěvy a současně mají výraznější pocit bezpečí díky většímu prostoru a širším uličkám," potvrzuje chování lidí Karel Týra ze společnosti Nielsen, která český maloobchod dlouhodobě statisticky sleduje. 

Češi přeskočili fázi panických nákupů, jinak ale funguje podobný model jako na začátku roku - tedy frekvence nákupů je nižší a nákupní košík větší. Podle Týry nyní průměrná útrata dosahuje částky 370 korun v supermarketech a 300 korun v drogeriích.

On-line jako vítěz roku

Koronavirus chování českých zákazníků změnil, připouští Nielsen. Jisté však podle znalců z oboru není, zda jde o změny trvalé. Podle výsledků maloobchodního auditu se sice po jarní vlně paniky letní nákupy vrátily do normálu a tržby znovu rostly tempem tři až čtyři procenta, důvody k tomu ale byly jiné než před pandemií.

Foto: Nielsen

"Průměrná útrata se zvýšila o 12 procent, snížila se frekvence nákupů tak, že si lidé přibližně každou desátou návštěvu obchodu odpustili. Pandemie současně přinesla silný nárůst oblasti on-line prodejů. Zatímco za celý rok meziročně rostly o 21 procent, v období karantény, kdy byla uzavřena většina obchodů, lze pozorovat meziroční nárůst o 101 procent. Po poklesu na letní nový normál +48 procent pak můžeme s druhou vlnou registrovat opětovný nárůst o 91 procent," ukazuje analýza Nielsen.

V této souvislosti Prouza odmítl, že by se tržby z uzavřených obchodů automaticky přelily k obchodním řetězcům. Elektroniku či značkové oblečení si lidé spíše než v supermarketu nakupují právě na e-shopech.

Omezení obchodů je nesmysl, míní svaz

"Poslední dostupný týden, tedy 44. končící 1. listopadem 2020, ukazuje šestiprocentní růst tržeb při třicetiprocentním nárůstu velikosti nákupního koše a osmnáctiprocentním poklesu nakupujících. Jde tedy prakticky o totožná čísla jako v období jarní karantény," porovnává obchodní čísla Týra.

Znovu přitom podle něj roste i zájem o prevenci a péči o domácnost a její členy. "Naopak nejméně se daří segmentu kosmetiky, kde se ani v klidnějších letních měsících nepodařilo obnovit růst a nyní s druhou vlnou propad opět nabírá na síle," připomíná Týra.

Foto: Nielsen

Podle Prouzy začalo být zvykem nakupovat mimo špičku - tedy spíše v podvečerních hodinách. Rozhodnutí vlády o omezení prodeje do 20. hodiny proto kritizuje. "Považujeme to za velký problém a za protimluv toho, co vláda chtěla dosáhnout," dodává Prouza s tím, že zákazníci se na prodejní ploše hromadí a problém nakoupit si nově mají například lidé pracující na směny.

Prouza zároveň připomíná, že země jako Rakousko či Polsko naopak přistoupily na rozšíření otevírací doby, aby se počet lidí v obchodech co nejvíce rozprostřel.

Kumulaci lidí v obchodech podle něj ještě zvýrazňuje zákaz prodeje v neděli - v sobotu lze zaznamenat v průměru o 30 procent více zákazníků a v pátek o 18 procent.

"Boom" tím pádem zažívají benzinové stanice nebo nádražní prodejny, kam si lidé o nedělích chodí nakupovat, když se supermarkety uzavřou. Zatímco tržby benzinek byly podle Týry z Nielsenu na jaře negativně postižené tím, jak málo lidé v karanténě cestovali, 44. týden letošního roku se naopak stal jejich nejsilnějším z hlediska tržeb v letošním roce.

Procházka "obchoďákem" jako vánoční inspirace

Listopad a prosinec jsou pro obchody tradičně nejklíčovější měsíce v roce. Přestože Prouza doufá, že letos obchodní domy budou před Vánocemi v určitém režimu otevřené, s klasickými rodinnými "procházkami" po nákupních centrech se počítat nedá.

Hned čtvrtina nápadů na vánoční dárky přitom podle něj vzniká právě během těchto "nákupních procházek".

Tržby v potravinách jsou v prosinci běžně o 20 procent nad celkovým průměrem, u drogerií je nárůst téměř 40 procent. Předvánoční a vánoční sezona je tedy podle Týry pro obchodníky stěžejní a neméně důležitá je také pro výrobce.

Foto: Nielsen

Například prodeje mraženého těsta jsou koncem roku skoro osmkrát vyšší než ve zbytku roku, u vůní jde o čtyřnásobek, prodeje šumivého vína a likérů jsou vyšší téměř třikrát.

Lidé šetří, potřeba je ale opak

Pandemie se odráží nejen v chování zákazníků, ale také do jejich důvěry. Vývoj indexu spotřebitelské důvěry společnosti Nielsen poukazuje na rostoucí obavy z budoucnosti, které způsobily její vůbec největší propad během jednoho čtvrtletí za posledních 15 let, a to o 14 procentních bodů.

V Česku byl pokles ve druhém kvartálu letošního roku způsoben zejména obavami ze ztráty zaměstnání, a to i v situaci, kdy prozatím nezaměstnanost nijak dramaticky nevzrostla, připomíná společnost. Současně se podle analýzy snížila také důvěra v osobní finance - Češi jsou nyní méně ochotni utrácet, než tomu bylo v minulosti. Český maloobchod přitom podle Prouzy potřebuje pravý opak.

Foto: Nielsen

"Zatímco spotřeba klesla mezikvartálně o 4,4 procenta, míra úspor se dostala na rekordních 18,5 procenta. Lidé se začali bát budoucnosti, a proto šetří na běžných výdajích a odkládají dlouhodobější investice. Pokud ale chceme co nejrychleji oživit naši ekonomiku, musíme co nejdříve obnovit důvěru lidí v budoucnost a ve schopnost státu zvládat krizové situace," dodává Prouza.

Klíčové podle něj je, aby vláda nastavila předvídatelná opatření. "Podpůrné programy musí pomoci nejen formálně zavřeným firmám, ale i jejich těžce postiženým dodavatelům. A lidé musí vědět, že máme šanci se ze současného ekonomického propadu rychle vzpamatovat," uzavírá Prouza.

Nouzový stav vláda vyhlásila od 5. října, původně na 30 dní. Následně byl prodloužen do 20. listopadu. Sněmovnu chce žádat o jeho další prodloužení. Kabinet o tom bude jednat v pátek, nebo v pondělí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Východní Indii zasáhl cyklón, do pobřežních oblastí přinesl záplavy

Prudké deště a silný vítr přinesl do východní Indie cyklón, který vyvrátil tisíce stromů a sloupů elektrického vedení. Část pobřežních oblastí postihly záplavy, které odřízly od spojení s okolním světem stovky vesnic, informovala v pondělí agentura AP.

Ze zasažených oblastí zatím nejsou hlášeny žádné potvrzené oběti. Jeden rybář je pohřešován a další utrpěl zranění, když jejich loď smetla vysoká vlna.

Úřady ve státech Odiša a Ándhrapradéš byly v neděli v nejvyšší pohotovosti před příchodem cyklónu, který provázela rychlost větru až 85 kilometrů v hodině. Tisíce lidí byly preventivně evakuovány. V pondělí už bouře zeslábla, zatímco postupuje směrem na západ.

Letos v květnu zasáhla západní pobřeží Indie silná bouře, která si vyžádala nejméně 140 obětí. O týden později zasáhl východní pobřeží Indie a sousední Bangladéš další cyklón, který si vyžádal nejméně šest mrtvých a evakuaci více než miliónu obyvatel.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Policie chce postavit nový hangár pro vrtulníky za 800 milionů

Policie chce nechat postavit na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni nový hangár pro vrtulníky a drony za 800 milionů korun. V pondělním vydání to píše deník E15.

Stavba by mohla začít v roce 2023 a trvala by asi dva roky. Policie podle deníku nyní provozuje devět vrtulníků EC-135 a šest vrtulníků Bell­ 412. Stávající ruzyňský hangár pro policejní vrtulníky je starý více než 100 let a během své existence byl podle policie jen částečně upraven. Policie má ještě druhý hangár, a to na letišti Brno-Tuřany.

Zdroj: ČTK
Další zprávy