Praha - Kupní síla domácností zaměstnanců vzrostla od vzniku samostatné České republiky o téměř 70 procent. Mohou si tak koupit přes dvě třetiny zboží či služeb navíc oproti roku 1993. Vyplývá to z nejnovější statistiky ministerstva práce a sociálních věcí.
Průměrný měsíční čistý příjem domácností zaměstnanců stoupl od roku 1993 více než trojnásobně, ze 3 571 korun na jednoho jejího člena na 13 047 korun v roce 2010. Reálně - tedy při zohlednění růstu spotřebitelských cen - vzrostly tyto příjmy od vzniku samostatného Česka o 69 procent.
Také domácnostem důchodců vzrostl v uvedeném období průměrný měsíční čistý příjem více než trojnásobně, a to z 2 924 na 10 919 korun na osobu. Reálně, při zohlednění růstu životních nákladů, se příjmy zvýšily o 46 procent.
Údaje vychází z reálného šetření v domácnostech a dat Českého statistického úřadu. Základní soubor tvořily tři tisíce domácností, jejichž složení odpovídalo struktuře podle sociálních skupin, počtu nezaopatřených dětí a výše čistého peněžního příjmu na osobu.
Za čisté příjmy považuje statistika hrubé příjmy snížené o daň a zdravotní i sociální pojištění, nezahrnují však přijaté půjčky ani vybrané úspory.
Nejvíc platíme za bydlení
Čisté peněžní výdaje domácností zaměstnanců (bez daní, pojistného či splátek úvěrů) vzrostly z 3374 korun měsíčně na jednoho člena v roce 1993 na 11 188 korun v roce 2010.
Zatímco při vzniku samostatné republiky se na výdajích nejvíce podílely potraviny a nealkoholické nápoje (24,4 % výdajů), v roce 2010 jim patřilo druhé místo se 16 procenty - tento podíl se za poslední rok nezměnil.
Nejvíce peněz nyní dají domácnosti za bydlení, vodu, energie a paliva (17,6 % výdajů oproti 12,7 % v roce 1993, kdy této kategorii patřilo druhé místo). Podíl těchto výdajů stoupl za poslední rok o dvě desetiny procentního bodu.
Třetí místo patří výdajům za dopravu (10,7 % v roce 1993, nyní 10,5 %).
Úspory rostou, ale dluhy ještě víc
Vklady domácností v bankách vzrostly za posledních 17 let více než čtyřnásobně na téměř 1,642 bilionu korun. Celkové úspory domácností pak podle ministerstva financí činí 2,3 bilionu korun, vedle bankovních vkladů jsou tam započteny zejména penzijní připojištění a životní pojištění.
Ještě mnohem výrazněji však stouply půjčky od bank - více než jedenáctinásobně na 1,044 bilionu korun. Po připočtení nebankovních finančních institucí činí dluh domácností podle ministerstva financí už 1,14 bilionu.
| Čtěte také: Výdaje rodin rostou rychleji než příjmy, varuje studie Téměř pětina lidí neušetří ani korunu, ukázal průzkum Vyšší DPH: Pracujte, vzkazuje vláda nejchudším rodinám |
Podrobnější statistiku podle jednotlivých typů domácností obsahuje publikace Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v ČR v letech 1993-2010, která je dostupná na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.
Rozlišuje například mezi domácnostmi s dětmi a bez dětí, zemědělci, osobami samostatně výdělečně činnými či důchodci, zaměřuje se i na domácnosti s minimálními příjmy.
