Kriminalita zaměstnanců roste. Často podvádějí poprvé a vnitřně si to ospravedlní

Hana Vacková

5. 3. 2021 6:17

Riziko podvodu ve firemním prostředí se nyní, v době pandemie, zvyšuje. Některým lidem se snížily příjmy a cítí oprávněnost si je ve firmě kompenzovat. Tam, kde dochází k propouštění, jsou podvody na poslední chvíli také nástrojem pomsty - za ztrátu místa. Češi ale firemní zločiny neohlašují z hrdinství či dobré vůle k podniku. Oznámí je až tehdy, když jim pachatel nějakým způsobem ublíží.

Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Když na pracovišti skoro nikdo není, snadněji se tam může leccos ztratit. Doma jsou zase zaměstnanci pod minimálním dohledem a to, čemu věnují čas a jak pracují, se zaměstnavatel jen těžko dozví. Když se k této konstelaci přidá fakt, že se pouze 20 procent zaměstnanců za každých okolností chová čestně, není divu, že kriminalita zaměstnanců v době covidu roste. V době úspor se ale o to méně řeší.

Podvody, krádeže a korupce jsou nejčastějším druhem zaměstnanecké kriminality. Klasickým příkladem je vykazování delší služební cesty kvůli vyšším dietám nebo každodenní obohacování se typu jednou si vezmu domů papíry pro děti, jednou zase z kuchyňky erární balení kávy.

Standardní prvky kontroly jsou opomenuté, vypnuté nebo vyřazené z priorit podniků. To potvrzuje Jitka Logesová, partnerka advokátní kanceláře Wolf Theiss. "Daleko méně než před pandemií se přečiny vyšetřují. I když podniky únik financí zjistí, nemají na vyšetření příčin peníze. Neřešení ale firmám dlouhodobě uškodí. Nejenže přichází o zdroje, ale hlavně si tím zničí povědomí o tom, že dosud netolerovaly podvody svých zaměstnanců."

Jen dvacet procent čestných

Riziko podvodu ve firemním prostředí se nyní, v době pandemie, zvyšuje i kvůli ekonomickému a společenskému napětí, které způsobuje, že si zaměstnanci pro podvod jednodušeji najdou odůvodnění. Některým lidem se snížily příjmy a cítí oprávněnost si je ve firmě kompenzovat. Tam, kde dochází k propouštění, jsou podvody na poslední chvíli nástrojem pomsty − za ztrátu místa. "Nedá se očekávat, že se budou všichni chovat loajálně," říká Tomáš Kafka, firemní kriminalista z poradenské společnosti EY.

Vedle zhruba pětiny lidí, kteří budou za všech okolností čestní, je podle jeho slov zhruba stejný počet těch, kteří budou vždy a za všech okolností chtít maximalizovat svůj užitek − jedná se o takzvané oportunisty. I za cenu, že poruší zákon, poškodí firmu nebo i svého známého.

"Mezi nimi se nachází největší skupina lidí, kteří se budou většinou chovat v mezích zákona, ale pokud dostanou příležitost, mohou překročit hranici čestnosti," popisuje Kafka. Tato většina páchá drobné podvody s odůvodněním, že jsou tak malé, že to nikoho nebolí. Ale i oni občas dělají velké podvody, když je potenciální zisk tak velký, že hlava upozadí veškeré morální zábrany.

Foto: Ekonom

Nová doba vytvořila nové příležitosti a nové pachatele. "Je mezi nimi spousta takzvaných prvopachatelů a těch, kteří se kvůli vnitřnímu ospravedlnění za podvodníky v zásadě nepovažují," uvádí Tomáš Kafka.

Jitka Logesová zase vidí zásadní nárůst množství on-line kriminality, protože se zaměstnanecký zločin - tak jako všechno ostatní - přesunul do digitální formy. Podoba může být následující: zaměstnanec zneužije své detailní znalosti podnikového prostředí, založí si e-mail se jménem ředitele firmy a posílá z něj do účtárny falešné faktury k proplacení údajných tajných projektů, o kterých by účetní neměli mluvit.

Zloděj je často superstar

Jestli někde platí rčení "pod svícnem je největší tma", pak je to právě u firemní kriminality.

"Častým typem podvodníků, kteří způsobují značné škody, jsou největší podnikové hvězdy," říká Tomáš Kafka. "Jsou to ti nejvíce úspěšní, které okolí obdivuje. Takovému člověku se vše snadno promine, zvláště to, že porušuje pravidla a nedodržuje termíny. Ale za čas se ukáže, že nosí skvělé zakázky proto, že se domlouvá s konkurencí, korumpuje zákazníky," uvádí Kafka a popisuje příklad z praxe u nadnárodní firmy, kdy je hvězdou vedoucí české pobočky, která vykazuje dobré výsledky. "Pokud za ním přijede na kontrolu někdo z centrály, hostí ho jako krále. Vezme ho do vinného sklípku, je super společník. Kontrola odjede s tím, že vše funguje, aniž by cokoli zjišťovala."

Na podvody, které firmu ročně stály třicet milionů korun, se přišlo až po osmi letech, kdy společnost dosadila nového zahraničního ředitele. "Až pak si vzpomněli, že před lety dostali anonymní dopis, který na podvody upozorňoval. Tehdy mu ale nevěnovali pozornost a nic neprověřili, protože byli okouzleni," vysvětluje forenzní vyšetřovatel.

Zdatní podvodníci se nacházejí podle Kafky často mezi obchodníky, ve stavebnictví, IT a hlavně v marketingu. "Stále dokola řešíme zakázky, jako je výroba reklamních předmětů, nákup mediálního prostoru nebo výroba grafiky. Tam se podvody jednoduše schovají, hodnota služby je těžko změřitelná," uvádí Kafka s tím, že se zaměstnanec například s dodavatelem dohodne a zmanipulují ceny v tendrech.

Časté je také vyvádění klientů. Zaměstnanec z firmy odejde spolu se svými dosavadními obchodními partnery. "Propojení známostí dokáže identifikovat datová analýza rizikovosti dodavatelů," říká Kafka. Podniky si ji nechávají preventivně jednou za čas zpracovávat na svůj management. Jsou to jedny z nejčastějších zakázek, které Tomáš Kafka se svým týmem řeší. "Stojí to do dvou set tisíc korun a firmám se to vyplatí. Protože když se objeví podezření a začne vyšetřování, i jen v malé firmě to bude stát minimálně půl milionu korun," vyčísluje vyšetřovatel.

Jak kriminalitě předcházet? Ideálním receptem je dobrá firemní kultura. Tam, kde vládne, dokážou zaměstnanci sami ze svého středu vystrčit člověka, který se chová proti zájmům společnosti. Oznámení od spolupracovníků je jeden z nejčastějších a nejlevnějších způsobů, jak zločin odhalit.

Už i v českých podnicích existují oznamovací systémy, byť jejich zavádění provází nevole. "Často je lidé vnímají jako nástroj udavačství," říká Jan Sláma ze společnosti FaceUp Technology, která svoji aplikaci pro upozorňování na šikanu na školách Nenech to být vloni rozšířila i na verzi pro komerční subjekty. "Například v USA je upozornění na nekalosti považováno za pozitivní čin. V Česku je to vnímané jako snaha někomu ublížit," uvádí Sláma.

To, že pro Čechy oznámit zločin většinou není hrdinství, potvrzuje i vyšetřovatel Kafka, který se osobně setkal s desítkami oznamovatelů. "Nejčastěji slýchám to, že o podvodech věděli delší dobu, ale oznámili to až ve chvíli, kdy jim podvodník nějak osobně ukřivdil. Například jim nenabídl povýšení, častý je i motiv zhrzených milenců," uzavírá Kafka.