Praha – Transformované penzijní fondy, ve kterých si na přilepšení k důchodu spoří více jak 4,5 milionu lidí, loni splnily svůj hlavní úkol a výrazně překonaly inflaci. „Již dnes je zřejmé, že u většiny fondů lze očekávat zhodnocení ve výši 1 až 1,5 %,“ říká Dušan Šídlo, analytik společnosti Broker Trust.
Ani jedna z osmi penzijních společností zatím sice výsledek svého transformovaného fondu, což jsou uzavřené fondy bývalého penzijního připojištění, nezveřejnila, výsledky se ale dají celkem přesně odhadnout z hospodářských výsledků jednotlivých penzijních fondů. Ty v minulém týdnu zveřejnila Asociace penzijních společností.
Podle odhadu analytika Šídla připíší svým klientům nejvyšší zhodnocení za loňský rok fondy penzijních společností Allianz a České pojišťovny (obě 1,4 %) a Axa (1,3 %). Naopak nejhorší výsledek čeká na klienty, kteří penzijní připojištění uzavřeli ještě s Aegonem. Ten v roce 2013 prodal svou penzijní společnost Consequ, který se soustředí na nové účastnické fondy ve třetím pilíři a jehož transformovaný fond za loňský rok připíše zhodnocení jen kolem 0,6 procenta.
Následující tabulka ukazuje odhad loňských výnosů vypočtených na základě hospodářského výsledku a průměrného objemu aktiv. Skutečné zhodnocení, které budou penzijní fondy ohlašovat v příštích měsících, může být vyšší. Nebude se však lišit o mnoho. (PS = penzijní společnost)
| Penzijní fond | Odhadovaný výnos za 2014 |
| PS Allianz | 1,4 % |
| PS České pojišťovny | 1,4 % |
| PS Axa | 1,3 % |
| PS České spořitelny | 1,2 % |
| PS ČSOB | 1,2 % |
| PS KB | 1,1 % |
| PS ING | 1,0 % |
| PS Conseq | 0,6 % |
| Inflace | 0,4 % |
Větší výnos? Zkuste účastnický fond
Situaci měly penzijní společnosti o to jednodušší, že loňská průměrná inflace dosáhla jen na 0,4 procenta. Na druhou stranu je pro finanční domy stále těžší najít bezpečné úložiště peněz s výnosem, který by překračoval alespoň jedno procento. U transformovaných fondů, které mají vzhledem ke garanci minimálně nulového zhodnocení (nemohou jít do minusu) omezené možnosti investování, je přitom jejich hlavním cílem právě porazit inflaci a uchovat tak reálnou hodnotu úspor. O jistý výnos do zhruba čtyř procent ročně se pak stará státní příspěvek.
Kdo má zájem o vyšší výnos u penzijních fondů, může zvážit přestup z transformovaného fondu do fondu účastnického. U účastnických fondů se totiž zhodnocení za loňský rok pohybovalo mezi 1,6 až 13,2 %, dle rizikového zaměření fondu. Je ovšem třeba myslet na to, že nové fondy už nenabízejí garanci nulového zhodnocení ani výsluhovou penzi. Nárok na výplatu naspořených peněz v nich také vzniká později, až s důchodovým věkem. Na druhou stranu nabízejí právě možnost vyššího zhodnocení peněz.
„Každý klient by tak dle svého věku a priorit měl pečlivě zvážit, zda se mu přestup vyplatí. Některým lidem, kterým například zbývá pár let do výsluhové penze či starobní penze, se to většinou nevyplatí. Jiným, kteří mají ještě dlouhá léta do penze a neovlivní je uvedené nevýhody spojené s přestupem, lze přestup z transformovaného fondu do některého z účastnických fondů s možností volby odpovídající investiční strategie jistě doporučit,“ dodává Dušan Šídlo.
Změny od roku 2013
Od roku 2013 spustila vláda Petra Nečase hlavní část své důchodové reformy. Ta vedle zavedení druhého pilíře (který současná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zruší) změnila i pravidla penzijního připojištění - třetího pilíře.
Penzijní připojištění se starými podmínkami se „prodávalo" jen do konce listopadu 2012. Celkový počet smluv v tomto systému na konci roku 2014 činil 4 557 812. Fondy se starými podmínkami (vedle zmíněné garance jde o možnost výsluhové penze či výplaty úspor v šedesáti letech) se „zakonzervovaly" v takzvaných transformovaných fondech.
Nový systém penzijního připojištění už nenabízí garanci nezáporného zhodnocení, úspory se tedy mohou i znehodnotit. Na druhé straně tím však skončilo omezení, které fondům bránilo v odvážnějším investování a - teoreticky - v možnosti vyššího zhodnocení úspor. Lidé si nyní mohou vybrat z různých investičních strategií.
Pro nové i staré fondy (smlouvy) se změnil systém vyplácení státního příspěvku. Zatímco ještě v roce 2012 bylo možné získat minimální příspěvek ve výši 50 korun už za vklad 100 korun měsíčně, od roku 2013 se hranice vkladu pro získání minimálního příspěvku zvýšila na 300 korun. Zároveň s tím ale vzrostla také výše minimálního i maximálního státního příspěvku.
Při měsíční úložce v rozmezí od 300 do 999 korun státní podpora nově činí 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun. Za tisíc a více korun pak od státu získáte 230 korun. Dříve bylo maximum sice možné získat už při úložce ve výši 500 korun, ale jeho výše činila 150 korun.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
