Změny ve spoření na důchod: Smlouvy pro děti a nižší daně

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 15. 1. 2015 17:19
Důchodová komise představila své návrhy vládě ohledně penzijního připojištění. Chce přivést více lidí k zodpovědnému spoření.
Foto: Martina Křížová

Praha – Takzvaný třetí pilíř důchodového systému, následovník penzijního připojištění, by se měl už brzy otevřít i dětem. Ve svém doporučení pro vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL to navrhuje důchodová komise složená z expertů a politiků.

Doporučuje také osvobození od daně z výnosů pro lidi, kteří se po ukončení spoření na startu důchodového věku rozhodnou pro dlouhodobé vyplácení penze. To by lidem přineslo tisícové úspory, pokud by této postupné výplatě naspořených peněz dali přednost před dosud oblíbeným jednorázovým vybráním úspor.

I pro děti?

Dosud mohou ve třetím pilíři, tedy v dřívějším penzijním připojištění, spořit jen plnoletí. Od navrhovaného otevření systému i pro děti si komise slibuje, že přivede více lidí k zodpovědnému spoření na penzi.

Návrh se líbí i penzijním společnostem. "Když děti uvidí, že už mají nějaké peníze nastřádané, může je to naučit spořit," říká Pavel Racocha, šéf Penzijní společnosti Komerční banky.

S návrhem ale nesouhlasí stavební spořitelny. U dětského spoření by totiž získaly rovnocenného konkurenta, jehož rozvoj by také podporovaly státní příspěvky.

"Asociace českých stavebních spořitelen považuje případné otevření III. pilíře pro nezletilce za konkurenci stavebnímu spoření spíše okrajově. Za mnohem důležitější považujeme systémovou diskusi nad otázkou, zda má být připuštěn princip, kdy penze svých rodičů a prarodičů nefinancují jejich potomci či vlastní úspory, ale přesně naopak by penze svých dětí měli financovat jejich rodiče a třeba i prarodiče," reaguje tajemník asociace Jiří Šedivý.

Bez daně - úspora desítek tisíc

Danění výnosů (sazbou daně z příjmů, dnes tedy 15%) nyní probíhá automaticky u všech výplat na konci spoření v třetím pilíři, ať už u jednorázových, nebo postupných. U jednorázových jsou navíc zdaněné i příspěvky zaměstnavatelů, pokud je lidé na penzijní připojištění dostávali. Důchodová komise navrhuje od těchto daní osvobodit lidi, kteří se rozhodnou pro alespoň desetiletou výplatu naspořených peněz.

Dlouhodobá výplata více odpovídá smyslu spoření na důchod, tedy jako přilepšení ke státnímu důchodu. Ani v případě předčasného úmrtí by rodina o peníze nepřišla - tyto prostředky se pak dědí. Dosud přitom naprostá většina lidí peníze z penzijního připojištění vybírá jednorázově. Podle statistiky Penzijní společnosti České pojišťovny (PSČP), největší penzijní společnosti v Česku, se takto rozhoduje 99 procent lidí.

Osvobození od zdanění výnosů by zároveň znamenalo značnou úsporu. Orientační výpočet PSČP ukazuje, že průměrný klient, který ukládá 600 korun měsíčně, spoří 30 let a dosáhne průměrného ročního výnosu ve výši dvou procent, nyní při jednorázové výplatě úspor odvede státu na dani 14 800 korun.

Státní příspěvek se nikomu brát nebude

Důchodová komise naopak nenavrhuje do budoucna sebrat státní příspěvek lidem, kteří se rozhodnou pro jednorázový výběr naspořených peněz. O této možnosti psaly Hospodářské noviny s odvoláním na člena důchodové komise za ČSSD Romana Sklenáka.

Proti tomuto záměru se vyslovilo i ministerstvo financí. „Ani v současně připravované právní úpravě, ani do budoucnosti není zvažováno, aby se při výběru jednorázového vyrovnání (při dosažení důchodového věku) státní příspěvek vracel,“ uvádí úřad ve svém prohlášení.

Už od roku 2016?

Navrhované změny už do návrhu zákona zpracovává ministerstvo financí tak, aby platily společně se zrušením takzvaného druhého pilíře, tedy od startu roku 2016. Ministerstvo zatím řeší, zda osvobození od daně při minimálně desetileté výplatě naspořených peněz bude platit i pro stávající, nebo jen pro nové smlouvy.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy