Praha – Nových exekucí loni v Česku výrazně ubylo. Zahájeno jich bylo 782 060, což je o 96 tisíc méně než v roce 2014. Ukazuje to oficiální statistika ministerstva spravedlnosti za rok 2015, která sčítá rozhodnutí okresních soudů.
Dosud rekordní z pohledu počtu nařízených exekucí byl rok 2011 s počtem 959 tisíc. V následujících letech pak jejich počet klesl na 883 tisíc (v roce 2012) a na 776 tisíc (v roce 2013). Výjimkou v klesajícím trendu byl pak rok 2014 s počtem téměř 879 tisíc exekucí.
Podle mnoha odborníků byl rok 2011 stropem, který se už nebude opakovat. Ústavní soud totiž postupně vydal několik nálezů omezujících "byznys s dluhy", konkrétně snížil možné náklady na advokáty spojené s vymáháním dluhů. V březnu 2012 ministerstvo spravedlnosti také omezilo náhrady těchto nákladů ve svých vyhláškách.
Další úpravu pak ministerstvo udělalo od července roku 2014, kdy dále omezilo náhrady nákladů u žalob za dluhy do výše 50 tisíc korun. Právě to byl podle Exekutorské komory ČR důvod, proč v roce 2014 došlo ke skokovému nárůstu nových exekucí. Věřitelé v první polovině roku spěchali, aby si "sáhli" ještě na vyšší odměny, a žalovali i několik let staré pohledávky. "Tarif se totiž snížil natolik, že malé dluhy se zkrátka přestaly téměř vymáhat," říká Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR.
S takovým závěrem ale nesouhlasí Daniel Hůle, který se v organizaci Člověk v tísni dlouhodobě zabývá dluhovou problematikou. "Je to zjevná nepravda. Podíl bagatelních dluhů, tedy dluhů do 10 tisíc korun, tvoří více než 50 procent všech nově nařizovaných exekucí. Tento podíl se v posledních letech nesnížil. Pohledávky do 2000 korun tvoří více než 30 procent nařizovaných exekucí," reaguje. Celý proces novely advokátního tarifu proběhl navíc podle Hůleho velmi rychle a věřitelé neměli dostatečný čas na reakci.
"Celkově lze velmi těžko identifikovat jednoznačnou příčinu kolísání počtu nařizovaných exekucí. V tuto chvíli nelze pozorovat žádný trend," dodává Hůle.
Stále více lidí má dvě a více exekucí
Vedle poklesu počtu exekucí upozorňuje Fučíková na další trend posledních let. "Exekuce se koncentrují do stále užší části společnosti," říká. V říjnu 2015 na jednoho člověka v exekuci připadalo průměrně 5,8 exekuce, zatímco dva roky před tím "jen" 3,3 exekuce.
"Tento nepříznivý vývoj zásadně ohrožuje stabilitu systému exekučního vymáhání i ekonomického fungování samotných soudních exekutorů," varuje Fučíková. Kvůli mnohačetným exekucím totiž roste počet bezvýsledných exekucí a soudní exekutoři jsou odměňováni prakticky jen z vymožené částky.
Zaveďme regulační poplatky
Trend poklesu nově zahájených exekucí i nárůstu mnohačetných exekucí bude letos podle Fučíkové pokračovat. "Je proto nutné situaci systémově řešit - ať už se jedná o dlužníky samotné, věřitele a jejich odpovědnost i to, že exekutoři budou schopni ekonomicky provoz úřadů i nadále udržet," vzkazuje Fučíková ministerstvu spravedlnosti.
Exekutorská komora například navrhuje, aby věřitelé platili za exekuce "regulační" poplatky, protože tento způsob vymáhání podle komory nadužívají. Ministerstvo spravedlnosti se zatím k návrhům nevyjádřilo. "Je to ve fázi ideového návrhu ze strany komory a jednání, ať už se zástupci věřitelů nebo ministerstva," říká mluvčí komory David Sahula.
Komora zároveň upozorňuje, že statistika ministerstva spravedlnosti se liší od její statistiky skutečně prováděných exekucí, kterou komora zveřejňuje později. Například v roce 2014 tak bylo podle exekutorů skutečně zahájeno 828 tisíc exekucí, ministerská statistika přitom uvádí 879 tisíc. Vlastní čísla za rok 2015 zatím nemá komora k dispozici.
Ve statistikách soudů o počtu zahájených řízení není podle Exekutorské komory zohledněna řada důležitých faktorů. V praxi například dochází k tomu, že dlužník uhradí dluh poté, co soud exekuci zahájí, exekutor ale v takovém případě už dluh nevymáhá. Často také dochází ke spojení nové exekuce s jinou, která je proti dlužníkovi již vedena. V neposlední řadě jsou v údajích soudů obsaženy i takzvané latentní exekuce - tedy řízení, která jsou přerušena, například v důsledku konstatování úpadku.
