Koronavirus jako pracovní úraz či nemoc z povolání. Firmám pomůže málo známá pojistka

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
20. 4. 2020 14:13
Koronavirem onemocněly tisíce Čechů. Mezi nimi jsou i lidé, kteří se nakazili v zaměstnání. Jde z pohledu práva o nemoc z povolání nebo pracovní úraz? Na to jsme se zeptali advokátky KPMG Legal Romany Szuťányi.
Čínští lékaři v ochranných oblecích se loučí s pacientem, který se uzdravil po onemocnění koronavirem. (1. 3. 2020)
Čínští lékaři v ochranných oblecích se loučí s pacientem, který se uzdravil po onemocnění koronavirem. (1. 3. 2020) | Foto: Reuters

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Stejná pravidla platí pro nemoc z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, při kterých tato nemoc vzniká. 

Jak je to tedy u onemocnění covid-19, bude možné ho kvalifikovat jako pracovní úraz nebo jako nemoc z povolání?
Zákoník práce říká, že pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Nákaza zaměstnance tedy nenaplňuje definici pracovního úrazu.

Definici nemoci z povolání ale naplňuje?
Může se stát, že se bude na onemocnění covid-19, alespoň u některých profesí, jako na nemoc z povolání pohlížet. Nemoci z povolání jsou uvedeny v příloze nařízení vlády. Jsou definované jako "nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání". 

Nařízení uvádí výčet nemocí, u nichž se uznává jejich profesionální původ, pokud zaměstnanec konal práci v podmínkách, z nichž příslušná nemoc vzniká. Koronavirus tam uvedený není. Nicméně jsou tam uvedené nemoci přenosné a parazitární nebo nemoci týkající se dýchacích cest, plic.

Současně z pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO) mimo jiné vyplývá, že se má uznat právo na kompenzační, rehabilitační a léčebné služby, pokud je zaměstnanec vystaven expozici covid-19 na pracovišti, a že onemocnění by mělo být považováno za nemoc z povolání.

I v případě, že by onemocnění bylo uznáno jako nemoc z povolání, vyvstává otázka prokazování, že k němu došlo právě v důsledku práce u zaměstnavatele.

Takže by případně musel rozhodnout soud?
Bude nutné vyčkat na stanovisko příslušných orgánů, případně na rozhodnutí soudů. Posouzení se může lišit i v závislosti na konkrétní profesi. Závěr o nemoci z povolání bude pravděpodobnější například u zaměstnanců nasazených do boje s epidemií, jako jsou zdravotníci, hasiči, policisté.

Pokud by tedy šlo o nemoc z povolání, co to pro zaměstnavatele znamená?
Zaměstnavatel by měl povinnost hradit související náhradu škody, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tedy samozřejmě v případě, že by sám  zaměstnanec neporušil právní nebo ostatní předpisy. Škoda by měla být kompenzována ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. 

Pokud je náhrada škody projednávána v rámci soudního nebo mimosoudního jednání, pojišťovna nahradí náklady soudního i mimosoudního projednávání vedeného v souvislosti se škodnou událostí jen tehdy, pokud se k jejich úhradě písemně zavázala. Pojišťovna nehradí škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy. Proto by zaměstnavatelé měli vždy od úplného počátku pečlivě volit postup při náhradě škody s příslušnou pojišťovnou.

Druhy náhrad při nemoci z povolání podle zákoníku práce

  • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle příslušných ustanovení zákoníku práce a plnou výší nemocenského.
  • Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu. Tato náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
  • Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Soud může výši náhrady přiměřeně zvýšit.
  • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením, může jít například o náklady na léky, rehabilitaci, které nejsou hrazeny pojišťovnou, náklady na dojíždění k lékaři, zvýšené nároky na stravování.
  • Náhrada věcné škody, tedy škody, kterou nelze zahrnout pod některý s ostatních nároků.

Pokud zaměstnanec v důsledku nemoci z povolání zemře, vznikají nároky pozůstalým. Jde o náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody.
Zdroj: KPMG Legal

Mluvíte o zákonném pojištění, takže musí být pojištěn každý zaměstnavatel? 
Ano, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je povinen hradit zaměstnavatel na kvartální bázi za své zaměstnance. Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele, je upraveno vyhláškou číslo 125/1993 Sb.,  kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění.

V současné době toto zákonné pojištění v Česku spravují dvě pojišťovny. Zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno k 31. prosinci 1992, jsou pojištěni u České pojišťovny. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u společnosti Kooperativa. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Tempela se zastal Ústavní soud, měl by být bezodkladně propuštěn z vězení

Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti Roberta Tempela, jenž po zrušení doživotí za dvojnásobnou vraždu na Sokolovsku zůstává ve vězení kvůli dřívějšímu trestu. Okresní soud v Sokolově by měl nyní dát bezodkladně pokyn k propuštění Tempela na svobodu, starší tresty si již odpykal, plyne z nálezu ústavních soudců. Další držení ve výkonu trestu je neústavní, zdůraznil soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Tempel si v roce 1996 vyslechl trest 5,5 roku vězení. Dostal se podmínečně na svobodu. V podmínce se však dopustil loupeže, a tak justice rozhodla, že vykoná zbytek trestu, tedy 457 dní, a také dalších 13,5 roku právě za loupeže. Následně dostal souhrnný doživotní trest vězení za dvojnásobnou vraždu v roce 2001, jejíž spáchání popíral.

Po zásazích Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a českého ÚS byl Tempel nedávno zproštěn obžaloby z vraždy pro nedostatek důkazů. Vězeňská služba mu však přikázala odpykat zbývajících 457 dní z původního trestu, na svobodu se tak zatím vůbec nedostal. Tempel se obrátil na Okresní soud v Sokolově s návrhem, aby rozhodnutí zrušil, případně aby odložil výkon zbytku trestu, než se rozhodne o jeho promlčení nebo o započítání odpykaných let ze zrušeného doživotí. Okresní soud mu nevyhověl, nyní musí rozhodovat znovu, bude vázán nálezem ÚS.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruský úřad chce vysokou pokutu pro Google. Mohla by činit až 240 milionů dolarů

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor bude usilovat o to, aby americká internetová společnost Google dostala pokutu až 20 procent z ročních tržeb, která má firma v Rusku. Pokuta by tak mohla činit až 240 milionů dolarů (přes pět miliard Kč), informovala dnes agentura Reuters. Google podle úřadu ze svých platforem opakovaně neodstraňuje nezákonný obsah a stále nezaplatil dříve vyměřené pokuty ve výši 32,5 milionu rublů (zhruba deset milionů Kč).

Roskomnadzor už začátkem října oznámil, že požádá soud, aby kvůli opakovanému porušování zákonů vyměřil americké internetové firmě Facebook pokutu ve výši pěti až deseti procent z jejích tržeb v Rusku. Dnes úřad agentuře Reuters sdělil, že proti Googlu hodlá tento měsíc postupovat podobně.

Podle údajů podnikové databáze SPARK loni tržby společnosti Google v Rusku dosáhly 85,5 miliardy rublů. Pokuta ve výši pěti až 20 procent by tak odpovídala částce 4,3 až 17,1 miliardy rublů (1,3 až 5,3 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy