Koronavirus jako pracovní úraz či nemoc z povolání. Firmám pomůže málo známá pojistka

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
20. 4. 2020 14:13
Koronavirem onemocněly tisíce Čechů. Mezi nimi jsou i lidé, kteří se nakazili v zaměstnání. Jde z pohledu práva o nemoc z povolání nebo pracovní úraz? Na to jsme se zeptali advokátky KPMG Legal Romany Szuťányi.
Čínští lékaři v ochranných oblecích se loučí s pacientem, který se uzdravil po onemocnění koronavirem. (1. 3. 2020)
Čínští lékaři v ochranných oblecích se loučí s pacientem, který se uzdravil po onemocnění koronavirem. (1. 3. 2020) | Foto: Reuters

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Stejná pravidla platí pro nemoc z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, při kterých tato nemoc vzniká. 

Jak je to tedy u onemocnění covid-19, bude možné ho kvalifikovat jako pracovní úraz nebo jako nemoc z povolání?
Zákoník práce říká, že pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Nákaza zaměstnance tedy nenaplňuje definici pracovního úrazu.

Definici nemoci z povolání ale naplňuje?
Může se stát, že se bude na onemocnění covid-19, alespoň u některých profesí, jako na nemoc z povolání pohlížet. Nemoci z povolání jsou uvedeny v příloze nařízení vlády. Jsou definované jako "nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání". 

Nařízení uvádí výčet nemocí, u nichž se uznává jejich profesionální původ, pokud zaměstnanec konal práci v podmínkách, z nichž příslušná nemoc vzniká. Koronavirus tam uvedený není. Nicméně jsou tam uvedené nemoci přenosné a parazitární nebo nemoci týkající se dýchacích cest, plic.

Současně z pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO) mimo jiné vyplývá, že se má uznat právo na kompenzační, rehabilitační a léčebné služby, pokud je zaměstnanec vystaven expozici covid-19 na pracovišti, a že onemocnění by mělo být považováno za nemoc z povolání.

I v případě, že by onemocnění bylo uznáno jako nemoc z povolání, vyvstává otázka prokazování, že k němu došlo právě v důsledku práce u zaměstnavatele.

Takže by případně musel rozhodnout soud?
Bude nutné vyčkat na stanovisko příslušných orgánů, případně na rozhodnutí soudů. Posouzení se může lišit i v závislosti na konkrétní profesi. Závěr o nemoci z povolání bude pravděpodobnější například u zaměstnanců nasazených do boje s epidemií, jako jsou zdravotníci, hasiči, policisté.

Pokud by tedy šlo o nemoc z povolání, co to pro zaměstnavatele znamená?
Zaměstnavatel by měl povinnost hradit související náhradu škody, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tedy samozřejmě v případě, že by sám  zaměstnanec neporušil právní nebo ostatní předpisy. Škoda by měla být kompenzována ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. 

Pokud je náhrada škody projednávána v rámci soudního nebo mimosoudního jednání, pojišťovna nahradí náklady soudního i mimosoudního projednávání vedeného v souvislosti se škodnou událostí jen tehdy, pokud se k jejich úhradě písemně zavázala. Pojišťovna nehradí škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy. Proto by zaměstnavatelé měli vždy od úplného počátku pečlivě volit postup při náhradě škody s příslušnou pojišťovnou.

Druhy náhrad při nemoci z povolání podle zákoníku práce

  • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle příslušných ustanovení zákoníku práce a plnou výší nemocenského.
  • Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu. Tato náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
  • Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Soud může výši náhrady přiměřeně zvýšit.
  • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením, může jít například o náklady na léky, rehabilitaci, které nejsou hrazeny pojišťovnou, náklady na dojíždění k lékaři, zvýšené nároky na stravování.
  • Náhrada věcné škody, tedy škody, kterou nelze zahrnout pod některý s ostatních nároků.

Pokud zaměstnanec v důsledku nemoci z povolání zemře, vznikají nároky pozůstalým. Jde o náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody.
Zdroj: KPMG Legal

Mluvíte o zákonném pojištění, takže musí být pojištěn každý zaměstnavatel? 
Ano, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je povinen hradit zaměstnavatel na kvartální bázi za své zaměstnance. Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele, je upraveno vyhláškou číslo 125/1993 Sb.,  kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění.

V současné době toto zákonné pojištění v Česku spravují dvě pojišťovny. Zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno k 31. prosinci 1992, jsou pojištěni u České pojišťovny. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u společnosti Kooperativa. 

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

Další zprávy