Vědec: Koronaviry zajímaly jen "podivíny". Remdesivir je v Česku díky Antonínu Holému

Jan Gazdík Jan Gazdík
24. 3. 2020 11:23
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze začíná pacientovi s těžkým průběhem onemocnění Covid-19 podávat Remdesivir. Přípravek, který vyvinul tým v čele s českým vědcem Tomášem Cihlářem, Česku poskytla americká firma Gilead Sciences. Biochemik Jan Konvalinka z Akademie věd v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč Američané i přes enormní poptávku dali přípravek právě do Prahy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Možná až teď, kvůli onemocnění Covid-19, politici v plné míře docení význam investic do vědeckého výzkumu i přínosu profesora Antonína Holého, z jehož dílny vzešla unikátní antivirotika využívaná při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů. Tedy Čecha a jeho kolegů, jejichž zásluhou vznikla svým způsobem jedinečná spolupráce s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences. Ta nyní testuje nadějný přípravek Remdesivir, který by mohl fungovat jako lék proti koronaviru.

Snad si opravdu začnou politici konečně uvědomovat význam vědy. Kdo ještě před několika lety slyšel o koronavirech? Koronaviry byly nezajímavé viry, které v Česku zkoumalo jen několik podivínů, kteří dělali základní výzkum.

A najednou nám ten koronavirus brzdí a ohrožuje náš slavný ekonomický růst, možná o desítky procent. A kdybych měl pokračovat, tak koho dříve zajímal výzkum nukleových kyselin, než se objevilo HIV? A koho zajímal výzkum Jana Svobody, když šlo o retroviry způsobující nádory u kuřat? Opět skoro nikoho, protože to nepřinášelo ekonomice zisky. Jak obrovské ztráty - nemluvě o těch lidských - pak můžeme při podceňování vědy utrpět, je snad teď už jasné.

Snad už nikoho z politiků nebudeme muset přesvědčovat, jak je věda pro společnost životně důležitá a že si zasluhuje podporu státu. Zjednodušený vzkaz zní: buďte hodní na své virology, mohou vám zachránit život.

Je tento příběh mnohaleté spolupráce Čechů s firmou Gilead Sciences i o tom, že by se měly změnit priority státního rozpočtu? A nemyslím tím jen investice do vědy či možné výnosy, ale především zdraví lidí. Váš Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd měl svého času díky licenčním poplatkům za léky profesora Holého větší odvody daní než ruzyňské letiště.

To má pořád. Ročně je to kolem sto milionů dolarů a platíme z toho státu daně, na rozdíl od nejmenovaných lidí či institucí. V žádném případě to ale neznamená, že jako vědci máme právo na politiky tlačit: dejte nám více peněz a nestarejte se na co. Podporovat musíme především dobrou vědu, kterou poznáme velmi kritickým hodnocením. A tu by měl také stát podporovat.

Antonín Holý s Hanou Dvořákovou v laboratoři, ze které vzešli přelomové látky, které se dodnes využívají při léčbě AIDS.
Antonín Holý s Hanou Dvořákovou v laboratoři, ze které vzešli přelomové látky, které se dodnes využívají při léčbě AIDS. | Foto: ČTK

Politici by ale měli dost možná upustit od určování té "užitečné vědy". My totiž nevíme, co bude za nějakou dobu užitečné. A koronavirus i nukleotidové analogy jen dokazují, že to určit neumíme. Že se mohou vždycky objevit rizika, která se nedala očekávat, ale přesto na ně musíme být připraveni.

Společnost Gilead Sciences

Americká firma Gilead Sciences se zaměřuje zejména na antivirotika. Mezi její nejznámější přípravky patří Tamiflu užívané v léčbě chřipky nebo Viread užívaný v léčbě HIV/AIDS a hepatitidy B. Právě v posledně jmenovaných případech pracuje s patentem na léčebné látky, který odkoupila od českého vědce Antonína Holého a jeho týmu.

Gilead Sciences stále spolupracuje s českým Ústavem organické chemie a biochemie, který Holý vedl. Za licenční poplatky a patenty, které jsou výsledkem práce profesora Holého a jeho týmu, získává český ústav od americké společnosti téměř dvě miliardy korun ročně.

Chudá věda nemůže být snad dobrou. Vzpomínám si mimochodem na mé první setkání s profesorem Holým v jeho laboratoři, kdy jsem byl v šoku z toho, že některé pro jeho výzkum důležité přístroje si vyráběl sám, protože si je nemohl dovolit koupit anebo nebyly na trhu.

Dobrá věda se dnes neobejde bez dobrých peněz. Ale znovu říkám: nehodnoťte nás vědce podle toho, jak jsme či můžeme být užiteční, protože to nemůžete poznat. Hodnoťte nás podle toho, jak jsme dobří a dobře svou práci děláme - to je cesta k dobré vědě.

Český vědec Jan Konvalinka
Český vědec Jan Konvalinka | Foto: DVTV

Je tedy testování amerického přípravku Remdesivir v Česku výsledkem jakési exkluzivity od firmy Gilead Sciences za to, jak se vzmohla s přispěním vynálezů profesora Holého, ale i díky tomu, že profesor Tomáš Cihlář je jedním vědců, kteří se podílejí na vývoji Remdesiviru?

Já o tom teď sice hodně mluvím, protože mám nějaké postavení v české vědě, ale spolupráce s firmou Gilead Sciences vznikla a pokračuje jen díky takovým osobnostem jako Antonín Holý a Tomáš Cihlář. Je to zásluha těchto dvou vědců. A je to i skvělý příběh, chcete-li.

Možná si tedy lidé z vedení firmy Gilead Sciences cení práce českých vědců víc, než je ceněna v Česku?

Lidé z Gileadu si ji opravdu cení nesrovnatelně více než tuzemští politici. O tom není sporu.

Zdá se, že bylo velkou chybou vyspělých zemí přenést strategickou výrobu důležitých léků či například ochranných prostředků do Číny. Nejenom v tomto případě dostal zřejmě byznys přednost před bezpečností vlastních lidí. Neměla by se tedy tato výroba vrátit do Evropy či Ameriky?

Já bych nedělal generála po bitvě a hlavně bych nikoho konkrétního neobviňoval. O přenesení výroby do Číny přece nerozhodl žádný politik, o tom jsme rozhodovali my všichni, kteří radši kupujeme levnější zboží a platíme menší daně. Taky nesmíme zapomenout na to, že tento rozvoj jihovýchodní Asie vedl k ohromnému pokroku v životní úrovni miliardy lidí - a to není málo.
Ale máte pravdu, všechno na světě má svou cenu, myslím, že se z této lekce lidstvo poučí.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Padesátku migrantů vysadili převaděči v Bavorsku poblíž české hranice

Převaděči vysadili na dálnici v Bavorsku poblíž německo-české hranice 56 migrantů. Ponechali je svému osudu při nízkých teplotách a sněžení. Spolková policie podle agentury DPA sdělila, že uprchlíci pocházející ze Sýrie, Somálska a Palestiny, mezi nimi i šest dětí ve věku od dvou do 14 let, si museli vystoupit z nákladního vozu v noci pravděpodobně na parkovišti využívaném pendlery poblíž obce Wernberg-Köblitz.

Skupina musela čekat několik hodin na další převaděče. Někteří uprchlíci bloudili po okolí - po dálnici A6, místní spolkové silnici a obci Wernberg. Část skupiny hledala útočiště v selském dvoře u vesnice Kötschdorf.

Policie, kterou o případu informoval místní občan, migranty zatím umístila do hasičské zbrojnice ve Wernbergu, kde jim bylo poskytnuto jídlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy