Hypoteční trh uplynulých let se vyznačoval neustávajícím soupeřením o nové klienty. Banky se trumfovaly různými slevovými akcemi či snižováním poplatků.
Vloni v létě od vybírání poplatku za vyřízení hypotéky natrvalo upustila Raiffeisenbank a Česká spořitelna. Komerční banka v té samé době poplatek snížila na 2900 korun.
Zbývající skupina bank s poplatkem za vyřízení stále počítala (Hypoteční banka, ČSOB, Poštovní spořitelna, Citibank, UniCredit Bank a další), případně občas poplatky v rámci různých marketingových akcí odpouštěla. Situace však pro klienty vypadala slibně.
Poplatky beze změn
Letošní rok pro banky nezačal příliš slibně, zájem o hypotéky výrazně klesl. Nicméně stále se každý měsíc objevuje přibližně 4000 klientů, kteří žádají o novou hypotéku. Právě o tyto klienty by se měly nyní banky "poprat" a vytáhnout do konkurenčního boje například s nabídkou snížených poplatků.
Ve skutečnosti však banky na stávající situaci téměř nereagují. V oblasti poplatků za vyřízení nové hypotéky se klienti v posledních sedmi měsících mnoha pozitivních změn nedočkali. Ba naopak - Volksbank dokonce zvýšila jak procentní výši poplatku, tak zvýšila pásmo minimálního a maximálního poplatku. A co víc, výrazně ubylo promo akcí s dočasně zvýhodněnými poplatky.
Část bank, které klientům standardně poplatky účtují, sice začala nabízet také variantu bezpoplatkové hypotéky (Hypoteční banka a UniCredit Bank, GE Money Bank), nicméně za rozdílnou úrokovou sazbu, než je tomu u standardních nabídek. LBBW Bank s jejím poskytováním přestala na konci loňského října.
Také u poplatků za vedení úvěrového účtu je situace z pohledu klienta stále stejná, respektive stále stejně nepříznivá. Všechny banky, s výjimkou mBank, klientům každý měsíc za tuto službu účtují 150 korun, Česká spořitelna je dokonce ještě o padesátikorunu dražší. Jaké náklady se za touto položkou ukrývají a co za tento poplatek klient získá? To je otázka, kterou banky příliš v oblibě nemají.
Má smysl vybírat podle poplatků?
Klient se mezi nabídkami bank logicky rozhoduje podle celkové ceny, kolik za úvěr zaplatí. Nejen tedy podle poplatků za vyřízení, ale také podle výše úrokové sazby, kterou je mu banka ochotna nabídnout. Velmi často se setkávám s názorem, že tyto dva parametry jsou vlastně spojité nádoby. Že banka, která klientům neúčtuje poplatek za vyřízení hypotéky (případně vedení úvěrového účtu), si tento „ušlý zisk" vynahrazuje navýšenou úrokovou sazbou úvěru a tím pádem se nabídky bank vlastně rovnají.
První část tohoto tvrzení nevylučuji, ale přesto bych se na místě klienta rozhodl pro finanční ústav, který možná nabízí o něco vyšší úrokovou sazbu, ale poplatek (poplatky) neúčtuje. A to ze dvou důvodů.
Jednak nákladů se samotným vyřízením hypotéky je spousta a klient aby si připravil desetitisíce korun (odhad nemovitosti, výpis z katastru nemovitostí, záloha realitní kanceláři a podobně) ještě před tím, než vůbec začne hypotéku splácet. Což může být pro řadu lidí opravdový problém.
A druhým důvodem, možná ještě důležitějším, je daňový aspekt takového řešení. Klient splňující podmínky daňové uznatelnosti úroků z úvěru si je může odečíst od základu daně a tím si snížit daňovou povinnost. Naopak poplatky si odečíst nelze.
Více informací na Hypoindex.cz
| Čtěte také: Zlevňování hypoték skončilo, průměrná sazba je 5,54 % Jak ušetřit na hypotéce? Odborník odpovídal online Nejabsurdnější poplatek chtějí banky za nadměrný vklad |
