Průměrný čistý plat činí aktuálně asi 31 tisíc korun, zatímco průměrná penze necelých 15,4 tisíce korun. "Navzdory poměrně významnému růstu důchodů v průběhu letošního roku podíl penzí na platech vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější," říká Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti.
Nyní na jednoho penzistu přispívá do státního penzijního systému okolo 2,2 platících, s postupným stárnutím populace bude toto číslo pravděpodobně klesat.
"Některé velmi pesimistické prognózy hovoří o tom, že nedojde-li k zásadní reformě našeho důchodového systému, již dnešní čtyřicátníci se budou muset spokojit se státní penzí jen okolo šesti tisíc korun. To s průměrnými výdaji asi 10 500 korun bez nájemného na důstojný život rozhodně stačit nebude," upřesňuje Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti, podle něhož byl loni rozdíl mezi čistou mzdou a penzí v průměru skoro 17 tisíc korun.
Česká správa sociálního zabezpečení nabízí lidem k ověření budoucí výše důchodu kalkulačku. Informační aplikace má lidi mimo jiné motivovat, aby se na důchod lépe připravili.
Bez spoření to nepůjde
Lubomír Koňák, podobně jako řada dalších finančních expertů, doporučuje spoření na stáří. "Abychom si v penzi zachovali životní úroveň, musíme si našetřit. Je dobrou zprávou, že si 85 procent Čechů v důchodovém systému soukromě spoří, tou méně dobrou už ale je, kolik si spoříme. Stále totiž věříme, že se o nás stát postará a nespoříme si dostatečně," uvádí odborník.
Podle něj při odchodu do penze podle průzkumů máme naspořeno nanejvýš půl milionu, ideální by byl ale čtyřnásobek, samozřejmě s ohledem na udržení životního standardu z let pracovního života.
"Spořit bychom měli začít co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku. Pokud bychom začali spořit v 25, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 procent našich příjmů. Při odchodu do důchodu bychom měli mít alespoň dva miliony korun. Tím se vyhneme dramatickému poklesu životní úrovně," vypočítává.
To potvrzuje i podobný průzkum Air Bank, který říká, že mladí lidé jsou si už vědomi toho, že budou muset ke starobní penzi přidat ještě další pasivní příjem, ať už z doplňkového penzijního spoření, nebo výnos z investic.
"Respondenti by si v důchodu přáli v průměru pobírat 22 tisíc korun měsíčně. Mladí Češi ale počítají s tím, že při odchodu do důchodu se jejich pravidelný příjem značně sníží a že jejich vysněný důchod je pravděpodobně vyšší, než bude ten státem vyplácený. A většina se na to chce připravit," uvádí Petr Šmíd z Air Bank.
Podle něj se tak pouze na státní důchod hodlá spoléhat jen jedna čtvrtina mladých lidí. "Ostatní využívají či plánují využívat celou škálu finančních produktů a investic, aby si zajistili pohodlný důchod. V současnosti má však většina respondentů založený pouze spořicí účet a k ostatním krokům se teprve chystá. Více než polovina lidí by si přála zainvestovat do nemovitosti a výnos z ní pobírat v důchodu, doplňkové penzijní spoření má v úmyslu si v budoucnu založit více než třetina mladých," dodává Šmíd.
Praha má vyšší penze, ale zároveň vyšší náklady
Výše penze se odvíjí od příjmů, ty nejvyšší jsou v Praze. Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Oproti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun.
"Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo 'jen' o pět tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného. Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí tak je, a i nadále bude právě v Praze ještě patrnější," vysvětluje Koňák. Průměrné mzdy převyšovaly loni státní penze v hlavním městě o 33 tisíc korun v hrubém, respektive 22 500 korun v čistém.
Naopak nejnižší průměrné státní penze v roce 2020 byly na severu Čech, v Ústeckém kraji, kde jen o pár korun přesahovaly 13 500 korun. Nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl v Karlovarském kraji, a to o bezmála 20 tisíc korun u hrubé mzdy a 13 500 korun u čisté mzdy.
| Kraj | Průměrná hrubá mzda | Průměrná čistá mzda | Průměrný důchod | Rozdíl hrubé mzdy a penze | Rozdíl čisté mzdy a penze |
| Praha | 47 924 | 37 771 | 15 040 | 32 884 | 22 731 |
| Středočeský | 38 652 | 30 914 | 14 121 | 24 531 | 16 793 |
| Jihočeský | 35 038 | 28 238 | 13 842 | 21 196 | 14 396 |
| Plzeňský | 37 397 | 29 993 | 13 889 | 23 508 | 16 104 |
| Karlovarský | 33 617 | 27 183 | 13 624 | 19 993 | 13 559 |
| Ústecký | 35 759 | 28 774 | 13 544 | 22 215 | 15 230 |
| Liberecký | 36 111 | 29 028 | 13 786 | 22 325 | 15 242 |
| Královéhradecký | 36 601 | 29 388 | 13 898 | 22 703 | 15 490 |
| Pardubický | 34 775 | 28 049 | 13 722 | 21 053 | 14 327 |
| Vysočina | 35 712 | 28 732 | 13 767 | 21 945 | 14 965 |
| Jihomoravský | 37 683 | 30 202 | 13 683 | 24 000 | 16 519 |
| Olomoucký | 35 005 | 28 208 | 13 673 | 21 332 | 14 535 |
| Zlínský | 34 565 | 27 892 | 13 775 | 20 790 | 14 117 |
| Moravskoslezský | 35 183 | 28 352 | 13 954 | 21 229 | 14 398 |
| Česko | 38 527 | 30 818 | 13 943 | 24 584 | 16 875 |
Od ledna 2022 se budou opět valorizovat všechny důchody přiznané do konce roku 2021. Valorizace je stanovena zákonem, základní výměra důchodů se zvyšuje z letošních 3550 korun o 350 korun na 3900 korun. Před rokem navýšení činilo jen 60 korun.
Procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,3 procenta a k tomu se přidává dalších 300 korun. Průměrný starobní důchod se tedy od ledna 2022 zvýší o 805 na 16 280 korun.
Vávra: Postarejte se o sebe sami, stát to neudělá. Češi jsou finanční nevzdělanci
