Důchodová ročenka odhalila, jak covid zasáhl seniory. Penzí ubylo, jejich výše rostla

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 27. 10. 2021 10:32
Poprvé po mnoha letech klesl loni v Česku počet starobních důchodců, a tím i vyplácených penzí. Nedávno zveřejněná data důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ukazují, jak pandemie koronaviru zasáhla do stárnoucí populace, i to, jak zahýbala s výší důchodů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Před deseti lety tvořili senioři 16 procent české populace, dnes už je to přes 20 procent. To, jak populace stárne, je vidět i na statistikách důchodové ročenky, ve které posledních sedm let čísla počtu důchodců a vyplácených důchodů o pár tisíc vždy povyskočila.

Až do loňska. Pandemie koronaviru totiž s některými čísly "zatočila".  

K poslednímu prosincovému dni roku 2020 bylo vedeno ve statistikách ČSSZ celkem 2 400 479 starobních důchodců. V předešlém roce to bylo o více než 14 tisíc osob víc. A v roce 2018 to bylo o necelých deset tisíc osob víc. 

Celkový počet důchodců klesl i přes kontinuální "příliv" nových přiznaných penzí, kterých ovšem bylo loni méně než v letech 2018 a 2019. Důvodem může být zčásti legislativou dané prodlužování důchodového věku zejména žen. 

Počet vyplácených starobních důchodů
Počet vyplácených starobních důchodů | Foto: ČSSZ

Je také možné, že se někteří lidé kvůli nejisté situaci v době pandemie rozhodli odchod do důchodu oddálit a pokračovat v práci. Tím si totiž výši důchodu v budoucnu navyšují. 

To ovšem na druhou stranu nekoresponduje s daty nových předčasných důchodců - tedy těch, kteří naopak míří do penze před dosažením stanovené věkové hranice. Těch stále přibývá. Loni předčasný důchod pobíralo zhruba 651 tisíc, v roce 2019 to bylo zhruba 640 tisíc lidí a v roce 2018 necelých 629 tisíc. 

A další porovnání, které ukazuje rostoucí zájem o předčasný starobní důchod - v roce 2020 správa dostala celkem 34 702 žádostí, rok předtím 28 837 žádostí a v roce 2018 jen málo přes 27 tisíc.

Důležité je proto srovnání počtu zaniklých důchodů z důvodu úmrtí. V minulých letech se počet pohyboval vždy kolem 90 tisíc. Loni ovšem toto číslo atakovalo hranici sto tisíc, přesně zaniklo 98 968 starobních důchodů kvůli úmrtí. 

Že svou roli sehrál covid-19, potvrzují také data Českého statistického úřadu. Ta uvádějí, že v roce 2020 byl covid druhou nejčastější příčinou úmrtí. Jako základní příčina smrti byl prohlášen u 2,4 tisíce osob ve věku 65 až 74 let a u 7,3 tisíce lidí ve věku 75 a starších. 

Další čísla z ročenky: vyšší důchod berou hlavně muži

Zatímco počet důchodů loni klesl, výdaje na dávky důchodového pojištění včetně záloh enormně narostly. Dosáhly částky 507 miliard korun, zatímco příjmy systému byly o 37 miliard nižší.

V minulosti byl přitom důchodový účet v plusu - v roce 2018 byl rozdíl v příjmech a výdajích plus 22 miliard korun a v roce 2019 skoro 20 miliard.

Za vyššími výdaji na důchody v roce 2020 je jednorázový příspěvek důchodcům, takzvané rouškovné, a také každoroční valorizace, která zvýšila loni průměrný důchod o 900 korun. V prosinci 2020 byla průměrná výše důchodu 14 479 korun, rok předtím 13 468 korun. 

Zatímco muži pobírali loni průměrný důchod ve výši 15 868 korun, ženy dostávaly v průměru jen 13 204 korun. Nejvyšší důchod statistiky neuvádějí, nicméně podle nich bere více než 24 500 korun celkem 3613 žen a 17 076 mužů. Naopak nejnižší důchod do pěti tisíc korun bere 6341 důchodců a 8563 důchodkyň. 

O vysokém rozdílu mezi důchody mužů a žen se už mluví - součástí důchodové reformy má být i navýšení pevné částky o 500 korun za každé vychované dítě. Letos to schválili poslanci.

Průměrný věk českého důchodce je podle ročenky 71 let, nejpočetnější skupinou jsou důchodci ve věku 65 až 69 let, kterých je 570 tisíc.

Prodlužuje se postupně také doba, kterou Češi v důchodu stráví. Loni trvala v průměru 24,5 roku. Je to téměř o dva roky víc než před deseti lety. 

Do zahraničí sociální správa vyplácela loni důchod 99 992 důchodcům. Nejvyšší podíl má tradičně Slovensko (35 493 důchodců), dále Německo (19 685 důchodců) a na třetím místě Polsko (16 895 důchodců).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 7 hodinami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 7 hodinami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy