Pro ustavení minimální mzdy v částce 23 franků, která vstoupí v platnost začátkem příštího měsíce, se ve všelidovém hlasování vyslovilo 58 procent voličů. V kantonu žije 500 tisíc obyvatel, volební účast činila 54 procent.
Švýcarsko nemá uzákoněnou státní minimální mzdu. Ženeva se tak stala čtvrtým kantonem této země (po Neuchâtelu, Juře a Ticinu), který ji zavede.
Ženevská odborová organizace Communauté genevoise d'action syndicale to označila za historické vítězství, z kterého bude těžit na 30 tisíc pracovníků, z nichž ve dvou třetinách jde o ženy.
Ke skutečnosti, že referendum dopadlo ve prospěch uzákonění minimální mzdy, mohla přispět i pandemie koronaviru. Ta podle některých zahraničních médií ukázala na chudobu, s níž se řada Švýcarů potýká, byť všeobecné mínění o této zemi odpovídá spíše tomu, že jde o stát překypující blahobytem.
Podle Švýcarského federálního statistického úřadu však žije v chudobě asi 660 tisíc z 8,5 milionu obyvatel, tedy kolem osmi procent celkové populace tohoto státu. V tísnivé finanční situaci se pak nachází zhruba milion osob. Pro srovnání - v desetimilionovém Česku se příjmová chudoba týká také zhruba jednoho milionu obyvatel. Jde o lidi s příjmem pod hranicí 12 818 korun za měsíc.
Jak také napsal americký server CNN, Švýcarsko sice patří mezi nejbohatší národy světa, hospodářství ale před škodlivými dopady pandemie nedokázalo dostatečně ochránit. Například podle údajů Státního úřadu pro hospodářské záležitosti (SECO) klesla tamní ekonomika ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům o rekordních 8,2 procenta. Na vině je právě situace kolem šíření nebezpečného viru. Propad za druhý kvartál uvrhl švýcarskou ekonomiku do recese.
Pracovní týden ve Švýcarsku má v průměru 41 hodin, pracovníci, kteří budou pobírat nově přijatou minimální mzdu, si tak přijdou na 3772 franků měsíčně (zhruba 94 tisíc korun).
V Ženevě o minimální mzdě rozhodovali již v roce 2011, tehdy ji ale obyvatelé odmítli. O tři roky později se pak ohledně stejné záležitosti konalo celostátní referendum, ani tehdy změna neprošla.
61 tisíc všem bez výjimky
Před čtyřmi lety se lidé zase rozhodovali, zda zavést nepodmíněný příjem. Návrh o "kapesném od státu", které mělo činit 2500 franků (podle tehdejšího kurzu asi 61 tisíc korun) bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, nebo je nezaměstnaný, však neprošel ani v jednom z kantonů. Pandemie však ve Švýcarsku podobně jako i v jiných státech debatu o zaručeném měsíčním příjmu opět oživila.
Země helvétského kříže nese prvky přímé demokracie, ve které mají občané velkou moc a o důležitých věcech mohou rozhodovat právě v referendech. Pro jeho konání je třeba nasbírat aspoň 100 tisíc podpisů.
Nejdražší města pro život v roce 2020 podle britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EUI)
Světový index životních nákladů (WCOL index) srovnává ceny zboží a služeb s určitou základní hodnotou, která činí 100 procent. V tomto případě jsou stům procentům rovné ceny v New Yorku.
| Město | Světový index životních nákladů |
| 1. Singapur | 102 |
| 1. Hongkong | 102 |
| 1. Ósaka | 102 |
| 2. New York | 100 |
| 3. Paříž | 99 |
| 3. Curych | 99 |
| 4. Tel Aviv | 97 |
| 5. Los Angeles | 96 |
| 5. Tokio | 96 |
| 6. Ženeva | 95 |
Zdroj: EUI
