Hradec Králové - Miloš Zeman, kritik předloňské devalvace koruny, se dnes opřel do České národní banky (ČNB). Zpochybnil motivaci centrálních bankéřů, že znehodnocením měny chtěli podpořit ekonomiku - povzbudit export a nákupy domácností.
"ČNB tímto krokem oddaluje vstup Česka do eurozóny. Kdo zná Parkinsonovy zákony, ví, že každá instituce si střeží své kompetence. Česká národní banka nechce euro, protože by se pak stala jen pobočkou Evropské centrální banky ve Frankfurtu," řekl prezident během své návštěvy Královéhradeckého kraje. Podle ekonomů je taková úvaha ale nesmyslná.
"ČNB nebude mít komentář ke slovům pana prezidenta," reagoval mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann s tím, že výroky politiků standardně nekomentují, ani nepřijímají jejich pokyny. To, že ČNB znehodnotila korunu kvůli riziku deflace, už banka podle něj mnohokrát veřejně komunikovala.
Konec experimentů
Zeman si dnes také veřejně utahoval z členů bankovní rady, že si nevšimli, jak ceny ropy prudce klesly o polovinu, což je daleko lepší pro povzbuzení ekonomiky. Jenže devalvaci koruny ČNB odstartovala v listopadu 2013, zatímco ropa se začala propadat až v létě 2014.
"Naštěstí je to prezident, kdo jmenuje členy bankovní rady. V roce 2016 budu vybírat a jmenovat nového guvernéra," řekl prezident. Současnému šéfovi Miroslavu Singerovi končí šestileté funkční období v červenci příštího roku. "Jako prezident chci, aby v bankovní radě seděli lidé, kteří nebudou experimentovat s ekonomikou. A budou podporovat vstup do eurozóny, jak si přeje většina podnikatelů," dodal Miloš Zeman.
Současné vedení ČNB, jmenované ještě bývalým prezidentem Václavem Klausem, je výrazně euroskeptické a opakovaně vyzdvihuje výhody samostatné české koruny - zvláště viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík.
Favorit číslo jedna? Rusnok
Mezi ekonomy, které online deník Aktuálně.cz oslovil, panuje shoda, že Singera nejspíše vystřídá současný člen bankovní rady a předseda někdejší Zemanovy úřednické vlády Jiří Rusnok. To je také zatím jediný zástupce sedmičlenné bankovní rady, kterého jmenoval až Zeman.
"Stane se guvernérem velmi pravděpodobně. Prezident Zeman se dlouhodobě netají svými sympatiemi k němu. Neznám žádného jiného možného kandidáta do čela ČNB, o němž by se prezident zmiňoval tak často, tak příznivě," říká například expert finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
"Nepřekvapilo by mě to. Myslím, že Jiří Rusnok představám Miloše Zemana odpovídá," souhlasí ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Jmenovat guvernérem někoho, kdo "má rád euro“, podle ní ale není zrovna racionální. "O přijetí či nepřijetí eura bychom měli rozhodovat na základě analýzy, která řekne, v jaký okamžik je to ekonomicky výhodné," zdůrazňuje.
Rusnok se přitom netají tím, že je zastáncem přijetí eura. "Největší problém je v hlavách politiků a občanů. Musíme vidět, že je to naše perspektiva," prohlásil loni při svém nástupu do ČNB.
Přijít mohou i odboráři
K úplné změně kurzu ČNB by mohlo dojít za dva roky. Během té doby totiž skončí mandát čtyřem ze sedmi členů současné bankovní rady. Miroslava Singera a Pavla Řežábka přitom Zeman znovu jmenovat nemůže, protože už budou za sebou mít druhé funkční období.
Nad zbylými dvěma členy, Karlem Janáčem a Lubomírem Lízalem, zatím visí otazník. Podle Kovandy je totiž pravděpodobné, že si prezident bude v první řadě vybírat kritiky současné politiky ČNB. V bankovní radě se tak může objevit například i některý z odborářů, kteří proti znehodnocování koruny vystupují, míní Kovanda. Konkrétně by šlo o „ekonomy typu Jaroslava Ungermana“.
Stejně tak má podle Kovandy šanci i Janáček. "Například proto, že to byl podle všeho jeden ze tří radních, kteří nezvedli ruku pro intervenci na oslabení koruny v roce 2013," vysvětluje. "Lízal je kvalitní ekonom, jehož odchod by oslabil kvalitu bankovní rady," dodává však hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Bláznivá konspirace
To, že ČNB úmyslně oslabila korunu kvůli tomu, aby oddálila přijetí eura, neprohlásil Zeman poprvé. Oslovení ekonomové ovšem s podobným názorem nesouhlasí. "Je to holý nesmysl a myslím si, že to ví i on sám. ČNB zasáhla, protože jí to poradily modely, které užívá," říká Kovanda. Podobný názor má i Šichtařová.
"Příznivcem intervence sice nejsem, ale současně podsouvat ČNB, že byla motivována snahou oddálit přijetí eura, je, jemně řečeno, bláznivá konspirační teorie," dodává s tím, že vstup do eurozóny je podmíněný úplně jinými podmínkami, než je aktuální kurz.
Konkrétně rozhodují takzvaná Maastrichtská kritéria, která vymezují povolenou míru inflace a úrokových sazeb, dále pak kolísání měny a velikost rozpočtového schodku a vládního dluhu.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je navíc nešťastné vybírat guvernéra ČNB s předstihem roku a půl. "Někteří ekonomové s ambicemi na pozici ve vedení ČNB se začnou předhánět v komentářích, jaké škody ČNB svou intervenční politikou napáchala," varuje.
