"Přála bych si, aby se o Vodafonu nejen za doby, kdy jsem stála v jeho čele, ale i poté mluvilo jako o společnosti, která se chová slušně a férově," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz generální ředitelka Vodafonu Muriel Anton.
Svou společnost vede v duchu principů společensky odpovědného chování firem. Sama iniciuje a prosazuje ve firmě řadu projektů v této oblasti, jako je ekologické fungování firmy například v projektu První zelená síť, kdy většina spotřeby elektrické energie mobilní sítě je pokrývána z obnovitelných zdrojů.
Ale podporuje a zapojuje se také do firemního dobrovolnictví a prosazuje transparentnost v podnikání. Mimo společnost je aktivní v podpoře vyššího zastoupení žen v managementu firem. To vše jí vyneslo nominaci na titul Odpovědný leader 2012. Mezi tři kandidáty ji zařadila platforma Byznys pro společnost; spolu s ní se o tuto cenu uchází generální ředitel a předseda představenstva Skanska a. s. Dan Ťok a ředitel obchodního družstva Konzum Ústí nad Orlicí Miloslav Hlavsa. Kdo z nich z této soutěže vyjde jako vítěz, o tom rozhodli hlasováním čtenáři Aktuálně.cz. Výsledky budou oznámeny ve čtvrtek 8. listopadu v rámci předávání výročních cen TOP Odpovědná firma.
Před šesti lety jste stála u počátků firemního dobrovolnictví ve Vodafonu. Je podle vás důležité, aby se dobrovolnických dnů účastnili i nejvyšší šéfové firem? Musejí být opravdu u všeho, nestačilo by, aby jen svým zaměstnancům vytvořili pro dobrovolnickou práci dobré podmínky?
Já si myslím, že stát někde opodál je zásadně špatný přístup. Jako šéfka přece musím jít svému týmu příkladem. Přiznávám, že to je někdy náročné - za tu dobu, co jsem generální ředitelkou, jsem například několikrát darovala krev, pomáhala renovovat záchrannou stanici poničenou vichřicí, stavěla výběh pro koně na hippoterapii nebo pekla buchty pro charitu. Ale o firemní dobrovolnictví jde až v neposlední řadě, především jde o každodenní rozhodnutí, jestli v byznysu preferovat jen hledisko cen a výnosů, nebo principy odpovědného podnikání.
Dám příklad, v poslední době mě chytlo zahradničení. Takže bych mohla vypěstovat krásný záhon rajčat s pomocí hnojiv a postřiků, ale s možnými problémy do budoucna. Já jsem ale mnohem raději sklidila rajčata bez chemie. Jsou menší, ale vím, že na záhonku se bude dařit zelenině i v dalších letech. Nechci srovnávat malý záhonek s řízením korporace, ale osobní přesvědčení klíčových hráčů je u obou zásadní.
Jste iniciátorkou řady společensky odpovědných projektů, mj. i neziskového projektu Odyssey, v němž se zkušené vrcholové manažerky a manažeři věnují profesnímu rozvoji talentovaných žen v České republice. V Česku pracujete už dvanáct let - pozorujete, že by za tu dobu u českých manažerek výrazně vzrostlo sebevědomí a schopnost prosadit se?
Situace se za posledních několik let hodně napravila, i když prostor pro zlepšení tu pořád je. Ženy určitě mohou skvěle vést firmy a týmy, ale neprosazují se tak silně jako muži.
Mám takovou zkušenost, že zatímco žena zkoumá, jestli má na pozici potřebné zkušenosti, muž většinou už dávno zkouší štěstí na pohovoru. To je ale zároveň velká výhoda žen, že umějí mužské prostředí zklidnit a podívat se na věci i jinou optikou. V neposlední řadě musejí ženy dostat od zaměstnavatelů a majitelů firem skutečnou šanci. A já věřím, že si ji zaslouží.
Třikrát po sobě jste byla vyhlášena Manažerkou roku, zastáváte pozici generální ředitelky - což je v českém byznysu pořád spíše výjimkou. Jak se v této souvislosti díváte na snahu eurokomisařky Viviane Redingové zajistit vyšší počet žen ve vysokých firemních funkcích pomocí kvót?
Osobně si myslím, že počet žen na vedoucích pozicích lze zvýšit spíše kombinací různých nástrojů. Například studie společnosti McKinsey hovoří o tom, že by se firmy měly zaměřit na důvody nerovného zastoupení žen na každé jednotlivé úrovni a snažit se je odstranit konkrétními opatřeními.
Mentoringové a koučingové programy jsou důležité, ale nejdůležitější je poskytnout ženám možnost vrátit se do práce po mateřské dovolené. Například formou zkrácených úvazků, zapojením do časově ohraničených projektů nebo prací z domova.
Ve Vodafonu se nám podařilo vytvořit skutečně diverzifikované pracovní prostředí a v nejužším managementu vyrovnat počet žen a mužů. A tento vzor funguje skrze celou firmu. Ženy mají v top manažerkách vzor a nebojí se aspirovat výš.
Společensky odpovědné aktivity jsou ve Vodafonu součástí podnikatelských strategií. Mají tyto aktivity zásadní vliv na přízeň zákazníků, nebo pořád zůstává rozhodujícím jediné - cena poskytovaných služeb?
Naši zákazníci reagují pozitivně například na recyklační akce, kdy jim za odevzdání starého mobilu k recyklaci nabídneme nějakou drobnost, třeba šperk z recyklovaného mikročipu nebo síťovku. Stejně tak veřejnost oceňuje, věnuje-li firma své znalosti a kapacity na podporu důležitého tématu, jako třeba do podpory dárcovství krve.
Ale výborně fungují i aktivizační kampaně během různých neštěstí, které zásadně navyšují počet zaslaných dárcovských SMS. Existuje spousta výzkumů, které dokazují, že zákazníci si dnes už naštěstí vybírají zboží a služby nejen podle ceny, ale i podle chování firmy, jejího environmentálního profilu a filantropických aktivit.
Až budete jednou předávat křeslo generální ředitelky, jak byste si přála, aby se mluvilo o éře, kdy jste stála v čele firmy?
To je těžká otázka. Vím, že ten okamžik jednou nastane, ale přála bych si, aby se o Vodafonu nejen za doby, kdy jsem stála v jeho čele, ale i poté mluvilo jako o společnosti, která se chová slušně a férově. A to jak ke svým zaměstnankyním a zaměstnancům, tak ke svým dodavatelům a zákazníkům. Chtěla bych, aby byl Vodafone vnímán jako společnost, která principy odpovědného podnikání vtělila přímo do svého byznysu.
