Vsadili jsme na české potraviny. A udělali jsme dobře

Viktor Vondra Viktor Vondra
31. 10. 2012 22:20
"Nikdo obchodníky nenutí prodávat špatné zboží," říká ředitel Konzumu Miloslav Hlavsa
"Nemůžeme všechno nechat jen na trhu. To bychom tu měli za chvíli všechny potraviny třeba z Číny," říká Miloslav Hlavsa.
"Nemůžeme všechno nechat jen na trhu. To bychom tu měli za chvíli všechny potraviny třeba z Číny," říká Miloslav Hlavsa. | Foto: Vojtěch Marek

Ing. Miloslav Hlavsa

Narodil se v roce 1967. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. Do obchodního družstva Konzum Ústí nad Orlicí nastoupil v roce 1991, původně jako IT pracovník. Po třech letech se stal obchodním náměstkem, od roku 2009 je ředitelem společnosti.

„Mezi principy, na nichž naše firma staví, je na předním místě snaha být prospěšný nejen sobě, ale i svému okolí. Osobně vidím tohle slovo - prospěšnost - jako jedno z nejdůležitějších," říká ředitel obchodního družstva Konzum Ústí nad Orlicí Miloslav Hlavsa.

V čele Konzumu stojí Miloslav Hlavsa už čtvrtý rok. Firma, postavená na podpoře místních výrobců a dodavatelů, má mezi obchodníky v České republice největší podíl regionálního zboží a snaží se vytvářet alternativu k nadnárodním obchodním řetězcům. Tenhle přístup, spolu s férovým chováním k dodavatelům, zákazníkům i celému regionu přináší Konzumu respekt i uznání a Miloslavu Hlavsovi vynesl nominaci na titul Odpovědný leader 2012.

Mezi tři kandidáty ho zařadila platforma Byznys pro společnost; spolu s ním se o tuto cenu uchází generální ředitelka Vodafone Muriel Anton a generální ředitel a předseda představenstva společnosti Skanska Dan Ťok. Kdo z nich z této soutěže vyjde jako vítěz, o tom rozhodli hlasováním čtenáři Aktuálně.cz. Výsledky budou vyhlášeny ve čtvrtek 8. listopadu večer v rámci předávání výročních cen TOP Odpovědná firma.

Konzum provozuje na Orlickoústecku, Náchodsku a Rychnovsku přes 100 obchodů a zaměstnává víc než 600 lidí. Družstvo, jehož vlastníky je 3980 místních rodin, působí v regionu už 115 let.

„To, co děláme, není žádná převratná novinka," říká Miloslav Hlavsa. „Pokračujeme v tom, co vymysleli naši předkové, kteří vždycky spolupracovali s místními pekaři, uzenáři, mlékárnami či pivovary. My jsme si jen v posledních letech čím dál víc uvědomovali hodnotu těchto kořenů, téhle spolupráce, a snažíme se dát jí viditelnější podobu. Projekt "Jsme tu doma", který slouží právě k podpoře regionálních producentů potravin, ani nepojímáme jako marketingovou kampaň. Pro nás je to přirozená součást naší existence, jsme ryze česká, regionální firma, hlásíme se k tomu, že v místě, kde podnikáme, také bydlíme a žijeme a cítíme spoluodpovědnost za to, jak se tu bude žít i ostatním."

Sdílejí víru v tyhle hodnoty i vaši zákazníci?

Naštěstí ano. Když jsme projekt "Jsme tu doma" přede dvěma lety spouštěli, měli jsme trochu strach. Jestli třeba naše vidění světa a deklarovaná podpora všeho místního, lokálního - případně českého, pokud se to v našem regionu nevyrábí - jestli tohle nebude mít i negativní dopad a neprojeví se to třeba v odlivu zákazníků.

Ale naše obavy se nenaplnily, naopak, stále častěji od nich slýcháme, že jsou rádi, když si mohou koupit poctivé místní uzeniny, pečivo, lahůdky, že u mléka, másla, vajec, medu i masa mají vždycky jistotu, že pochází z České republiky, pokud už ne přímo z jejich okolí. To jim žádný jiný obchodník nezajistí. Takže to přijali pozitivně. Naší výhodou je pochopitelně i to, že velké procento našich zákazníků je zároveň našimi majiteli.

A odráží se to také v ekonomických výsledcích, rostou vám tržby?

Sázka na regionalitu není všelék, není to zázračný proutek, kterým mávnete, a dramaticky vám vzroste obrat. Ale od okamžiku, kdy jsme projekt „Jsme tu doma" spustili, nám tržby mírně rostou, situace je stabilnější a my se nemusíme bát přiznat k tomu, že jsme jiní, lokální.

Samozřejmě je spousta zákazníků, kteří hledí za všech okolností na cenu výrobku, ať je odkudkoliv.

Těm se nesnažíte vyjít vstříc?

Nechceme jít cestou, kterou se vydali někteří obchodníci a velké řetězce, které tvrdí, že prodávají jen to, co lidé chtějí a kupují - a že pokud kupují špatné věci pochybného původu, oni s tím nic nenadělají, protože zákazník to prostě chce.

Myslíme si, že obchodník by měl být natolik odpovědný, aby si řekl, že tohle zboží prodávat nemusí a taky je prodávat nebude. A myslím, že i tuhle odpovědnost zákazníci vnímají a oceňují. Kdybychom to nechali čistě na trhu, ve výsledku tu budeme mít všechny potraviny třeba z Číny - a jistě se shodneme na tom, že to by byl stav, který si nikdo z nás nepřeje. Ale když pro to nic neuděláme, tak to tak dopadne a práce místních, českých lidí bude zbytečná. Protože všechno se dá dovézt odjinud, levněji...

Dnes jste prosperující firmou se slušným renomé - jak těžké je stát se vaším dodavatelem?

My jsme si obchodní svět rozdělili na světy dva - lokální a globální. Což znamená, že dodavatelé z našeho okolí, z našeho regionu, k nám mají přístup bezproblémový, bez listovacích poplatků, bez letákových poplatků, bez regálného, bez všech těchto věcí, protože jsou prostě „naši". Vytvořili jsme takový deštník, který je chrání před tím někdy až trochu agresivním a divným globálním světem...

Projekt
Projekt | Foto: Konzum

Vůči ostatním, těm velkým, nadnárodním firmám, máme standardní přístup, který v obchodě platí. Nejsme tu od toho, abychom to ulehčovali celému světu, na to jsme příliš malí. Podporujeme samozřejmě třeba fairtradový obchod, abychom také pomohli někomu na druhé straně zeměkoule, ale je to podpora spíš symbolická, spasit tím nikoho nedokážeme.

Od podnikatelů často slýcháme stesky a stížnosti na stát - na zdejší podnikatelské prostředí, na nedostatečnou podporu exportu, na legislativu... Mnozí tím zdůvodňují, proč přenášejí sídla svých firem do zahraničí nebo vůbec přestávají podnikat v Česku. Uslyšíme nějakou stížnost i od vás?

My si nestěžujeme, protože stěžování ničemu nepomůže. Jediné, co nás mrzí a co není úplně fér, jsou nerovné podmínky. V tom smyslu, že se důsledně nedodržují nastavená pravidla a stát není schopen to pohlídat a zjednat nápravu.

Tak abychom nemluvili jen obecně...

Jestliže tady jsou nějaké daňové zákony a obchodník musí platit daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, musí platit odvody z mezd, které jsou v České republice obrovské a každá koruna vyplacená ve mzdách je zatížena 34 procenty odvodů, jsme schopni se s tím vypořádat.

Problém je v tom, že kolem nás existují jiné podnikatelské subjekty, které to nedodržují, ale nic se jim nestane. A když pak máte konkurovat někomu, kdo má proti vám poloviční náklady - a skutečně u nás v obchodě většina nákladů jsou náklady personální, až 70 procent -, tak vám to nutně komplikuje život. Myslím, že tou neschopností zajistit dodržování pravidel si tu život komplikujeme všichni.

Mimochodem, současná metylalkoholová aféra je přesně ten případ. Nikomu nevadilo, že se tu pravidla nedodržovala - a ne že by o tom odpovědní pracovníci  nevěděli. Všichni to věděli. Dokonce to teď všichni přiznávají. Problém přišel, až když se objevil metyl. Ale že už předtím byly poškozovány zájmy jak slušných výrobců lihovin, tak slušných obchodníků a hlavně zájmy státu a státní pokladny, to tu, zdá se, nikoho moc netrápilo. A tohle jsou věci, které nám vadí. Ne samotné podmínky, ty jsou podle nás normální. Stačilo by je dodržovat.

Mluvil jste o prospěšnosti, o tom, že byznys by se měl snažit být prospěšný i svému okolí, regionu, společnosti. Jak konkrétně se tahle myšlenka projevuje v případě Konzumu?

Myslím, že prospěšní svému okolí jsme už třeba jen tím, že provozujeme desítky prodejen v malých obcích, kde by za normálních tržních podmínek obchod vůbec neexistoval. Kdybychom se na to dívali z hlediska čistě ekonomického, tak provozujeme asi dvacet svých prodejen v nejmenších obcích, a ty jsou ztrátové. Ročně jejich provoz dotujeme částkou až tři miliony korun, a to je řádově vyšší suma, než kolik dáme za rok různým neziskovým organizacím na jejich společensky prospěšné projekty, tam se ta celková suma pohybuje ve statisících.

Ale podle nás je společensky prospěšné a důležité, abychom podporovali i lidi v těch nejmenších obcích, kde třeba každý nemůže sednout do auta a jet si nakoupit do města do hypermarketu. Aby i tam si mohli nakoupit potraviny a základní potřeby v nějakém kulturním prostředí. Protože my obchod vnímáme jako místo, kde si lidé nejen nakoupí, ale kde se i potkávají, mluví tu spolu, něco se tu dozvědí - pro ně je to kulturní místo.

Foto: Vojtěch Marek

Lidé z města se tomu smějí, protože mají svá divadla a plavecké bazény a tak dále, ale lidé na vesnici mají jen hospodu a obchod, to je jejich život. Protože třeba školy a pošty už z malých obcí pomalu mizí...

Mimochodem, i tady se snažíme být prospěšní, spolupracujeme s Českou poštou a v dané chvíli už provozujeme čtyři pošty v regionu. Ne proto, abychom na tom vydělávali, ale aby lidé v místě měli tuhle službu zajištěnu a nemuseli kvůli tomu do města. I v tom vidíme velký smysl a přínos pro region.

A konečně, každý takový obchod automaticky znamená jedno dvě pracovní místa pro někoho místního.

Podporujete i projekty neziskových organizací, jak jste právě zmínil. Máte nějaká speciální kritéria, podle kterých svou pomoc akcím a projektům rozdělujete?

Podporujeme ty místní, ale i tak je strašně těžké vybírat. Hodně o tom se spolupracovníky diskutujeme, někdy se shodneme víc, někdy méně, ale vždycky se to týká lidí kolem nás, z našeho regionu. Pokaždé, když někomu věnujeme nějaké prostředky, vždycky nás zároveň trochu trápí, že jsme vybrali jednoho a dalším deseti v řadě jsme už pomoci nedokázali. Pomalu denně nám chodí žádosti z nejrůznějších spolků a sdružení, tu by potřebovali nějaké dárky, tu dva tisíce, tam deset tisíc... Snažíme se pomáhat, jak můžeme, ale naše prostředky nejsou neomezené.

Proto se snažíme zapojit i své partnery z regionu, své dodavatele. Nedávno jsme se zrovna zúčastnili s dalšími třinácti spolupracujícími firmami burzy filantropie v Ústí nad Orlicí, kde se neziskovky ucházely o podporu svých projektů, a tam jsme společně byli schopni projektům pomoci částkou skoro 100 tisíc korun. Což myslím na takovouhle jednorázovou akci není špatné.

Často diskutujeme s neziskovými organizacemi o tom, jak je podpořit. Protože Konzum je firmou, která má v regionu stovku prodejen, do nichž si denně přijde nakoupit na třicet tisíc zákazníků - a najednou tu máte prostředí, kde můžete s lidmi komunikovat, předat jim informace, nějak je ovlivňovat, a tím můžeme být některým organizacím taky prospěšní. Čili nejde vždycky jen o peníze.

Hlásíte se k principům společensky odpovědného chování firem a udržitelného podnikání. S tím, jak podobně uvažujících firem přibývá, objevují se i úvahy, zda by tato doposud dobrovolná oblast neměla být nějak upravena i legislativně, zda by se nemělo pro firmy zavést jakési „povinné minimum společenské odpovědnosti". Viděl byste v tom smysl?

My se chováme společensky odpovědně, protože to považujeme za důležité, a všechno, co děláme nad rámec zákona, děláme z vlastního rozhodnutí. Protože jsme přesvědčeni, že je to dobré a pomáhá to vytvářet příznivé společenské klima v regionu, kde žijeme a podnikáme.

A jsme pro dobrovolnost - jakákoliv regulace, určování toho, co se má dělat dobrého, podle mne nebude fungovat; zase by to skončilo zbytečně zatěžující administrativou nebo vymýšlením odvodů na nějaké konto, z něhož se stejně prostředky k těm opravdu potřebným nakonec nedostanou. Myslím si zkrátka, že tudy cesta nevede.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

USA zařadí hnutí Antifa mezi teroristické organizace, oznámil Trump

Spojené státy zařadí krajně levicové antifašistické hnutí Antifa na seznam teroristických organizací. Na Twitteru to oznámil americký prezident Donald Trump, který Antifu viní z podílu na nynější vlně násilností vyvolané smrtí černocha George Floyda při zatýkání policií. Trump o zařazení Antify na seznam mluvil už loni po střetech extremistů v Portlandu.

Další zprávy