Virtuální jüan představuje tzv. digitální měnu centrálních bank (CBDC) a na rozdíl od bitcoinu nepoužívá technologii blockchain - decentralizovanou databázi, která uchovává neustále se rozšiřující počet záznamů, jež jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu.
"Inspirace kryptoměnami tam je, ale spíše než o jejich konkurenci jde o konkurenci či doplněk peněz komerčních bank," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz expert na kryptoměny a hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal.
E-jüan už dostali k vyzkoušení obyvatelé několika čínských měst a podle amerického serveru CNN provedli k začátku prosince v této měně transakce přesahující dvě miliardy jüanů (6,6 miliardy korun). Čína by virtuální peníze ráda uvedla do běžného provozu do zimní olympiády v roce 2022, která se bude konat v Pekingu.
"V Číně se digitální jüan samozřejmě může rozšířit," míní analytik BH Securities Štěpán Křeček. "Již dnes mají Číňané vyspělejší bezhotovostní ekonomiku než západní svět. Přechod na digitální jüan zřejmě bude dalším krokem, který může ovlivnit vývoj v zemích nakloněných čínskému režimu," domnívá se.
Virtuální červené obálky
Virtuální platidlo funguje pouze po nainstalování aplikace internetové peněženky. Tu si zatím Číňané mohou stáhnout, jedině když jim na ni čínská vláda zašle internetový odkaz. V mobilních operačních systémech zatím není volně dostupná ke stažení. Platbu pak podle amerického serveru Quartz, který se odkazuje na informace z čínského tisku, zákazník uskuteční pomocí QR kódu. V tomto případě tak aplikace funguje obdobně jako čínský WeChat nebo Alipay. Drtivá většina Číňanů je dnes už při placení zvyklá používat místo hotovosti právě mobil.
Digitální měnu si může nyní podruhé vyzkoušet například část obyvatel města Šen-čen, jejichž jména zdejší úřady vylosovaly v loterii. Výherci obdrželi peníze ve virtuálních červených obálkách, které se jinak v Číně podle zvyklostí používají pro finanční dary.
V říjnu centrální banka poskytla Šen-čenu celkem 50 tisíc obálek a v každé se nacházelo 200 jüanů (asi 660 korun). Server Quartz uvedl, že poté, co lidé tuto částku utratili, mohli si v internetové peněžence znovu "dobít" peníze ze svých bankovních účtů. Podle webu South China Morning Post (SCMP) uživatelé uskutečnili přes 62 tisíc transakcí ve více než 3800 obchodech. Agentura Reuters napsala, že se do testování zapojila třeba aplikace od čínské společnosti Meituan Dianping, která poskytuje kromě jiného i rozvoz jídla.
Nyní v lednu vláda rozdala dvojnásobné množství obálek, každý obyvatel Šen-čenu dostal opět jednu s částkou 200 jüanů, informoval portál SCMP.
Expert: Globální úspěch e-jüan nečeká
Čína doufá, že e-měnou posílí mezinárodní postavení jüanu a sníží závislost na americkém dolaru. Křeček se ale domnívá, že globální úspěch nelze očekávat. "Čínský režim není kvůli porušování lidských práv příliš atraktivní. Proto mnozí lidé po celém světě odmítají přejímat čínskou kulturu. S digitálním jüanem to zřejmě bude podobné. Především na Západě budou preferovány jiné platební možnosti a virtuální měna narazí na odpor," uvedl.
Podle Stroukala ale může být jednou z motivací komunistického režimu právě i oslabení bankovního systému, v němž je nejsilnějším hráčem dolar. "Určitě se třeba ve Spojených státech najdou lidé, kteří nebudou mít rádi měnovou politiku americké centrální banky (Fed) a jednoduchým způsobem si budou moci koupit čínskou virtuální měnu," popsal ekonom.
Zdůraznil ale, že primární motivací pro tvorbu e-měn je snaha centrálních bank lépe kontrolovat měnovou politiku. Tuto kontrolu podle Stroukala centrální banky po celém světě ztrácí, což se podle něj ukazuje i teď, v době pandemie. "V případě Číny je výhoda v tom, že systém komerčních bank je státní a jde v podstatě o pobočky centrální banky, takže je pro ně jednodušší e-měnu zavést," doplnil.
Stroukal připomněl, že debaty o digitální měně se vedou napříč centrálními bankami po celém světě, zdaleka nejen v zemi s jednou z nejmocnějších ekonomik.
Například švédská centrální banka Riksbank testuje e-korunu, země má ve světovém srovnání ekonomiku nejméně závislou na hotovosti. Konzultace v této věci už zahájily také Evropská centrální banka (ECB) i ta ve Velké Británii. Záměr spustit testování CBDC po dubnu 2021 ohlásila loni v říjnu také ta japonská, v Rusku se pak vedou debaty o vzniku e-rublu.
