Kryptoměny ovládl obávaný fenomén FOMO. Žene ceny nesmyslně vysoko, kolaps se blíží

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
8. 1. 2021 8:22
"Digitální zlato" láme rekordy. Jen za poslední tři týdny si bitcoin připsal víc než 100 procent a během uplynulého roku se jeho hodnota zvýšila téměř čtyřnásobně. Zatímco některé prognózy předpovídají, že cena dál strmě poroste, analytici oslovení deníkem Aktuálně.cz očekávají, že investiční bublina nejspíš opět splaskne. Škody ale přitom nemusí být tak masivní, jak tomu bylo v minulosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Závěr roku 2020 se bitcoinu vydařil. V prosinci cena poprvé v historii překročila hranici 20 000 amerických dolarů (přes 420 000 Kč) za jednu minci. Se silnou pozicí na trhu vstoupila kryptoměna i do letošního roku, kdy dosáhla hodnoty 30 000 dolarů (necelých 640 000 Kč).

Ve středu překonala další rekord - 35 000 dolarů (zhruba 741 500 Kč) a nyní se dostala dokonce za hranici 40 000 dolarů (840 000 Kč), což představuje zdvojnásobení ceny během pouhých tří týdnů.

Trhu se totiž podle analytiků zmocnil takzvaný "FOMO" efekt (z anglického Fear of Missing Out). Ten vyvolává strach, že investoři propásnou jedinečnou příležitost na trhu. "Mnozí spekulanti začali zběsile nakupovat kryptoměny, čímž výrazně zvýšili jejich cenu. To psychologicky zdeptalo zdrženlivější jedince, kteří to již nevydrželi a na trh rovněž vstoupili," vysvětluje pro Aktuálně.cz analytik Štěpán Křeček z BH Securities. 

Digitální měna přitom v poslední době těží hlavně z poptávky ze strany větších investorů. "Dnes 28 velkým firmám a fondům patří už každý dvacátý bitcoin," dodává hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal. Zájmu nahrává i podpora poskytovatele platebních služeb PayPal, který se rozhodl přijímat bitcoin jako platební prostředek.

Bitcoinu významně napomáhá také uvolněná měnová politika centrálních bank a rozhazovačná politika vlád, kdy je na trhu velké množství peněz. "Tyto peníze nekončí jen ve spotřebě, jak by centrální banky a vlády chtěly, ale také v investicích," popisuje Stroukal.

Stále přicházejí noví zájemci, kteří kryptoměny nakupují a považují je v době pandemie také za alternativu ke zlatu. Podle analytiků americké investiční banky JPMorgan by se cena bitcoinů mohla v dlouhodobějším horizontu dokonce vyšplhat až na 146 000 dolarů (3,1 milionu Kč), pokud si u investorů vybuduje pozici bezpečného útočiště v období nejistoty.

Prudký růst, strmý pád? 

Bitcoin však zažil podobné "horečky" několikrát, vždy následoval prudký pád. Jak blízko je kolaps ceny tentokrát? "Je to trochu věštění z křišťálové koule. Část trhu předpovídá, že by bitcoin mohl růst až někam k hranici 50 000 dolarů (přes jeden milion Kč), já se spíše přikláním k tomu, že růst zmírní, a naopak může přijít vystřízlivění některých investorů, kteří se budou snažit bitcoinu zbavit," upozorňuje analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník.

Bitcoin si zažil podobný prudký růst již v roce 2017, kdy se jeho cena vyšplhala až na téměř 20 000 dolarů (přes 420 000 Kč). V následujícím roce se však propadla až do blízkosti 3000 dolarů (kolem 63 000 Kč). Někteří kritici proto tvrdí, že se podobná situace nyní opakuje.

Vývoj bitcoinu za posledních 5 let
Vývoj bitcoinu za posledních 5 let | Foto: kurzy.cz

"Přelom let 2020 a 2021 má podobné rysy, které jsme na kryptoměnovém trhu mohli pozorovat na přelomu let 2017 a 2018. Tehdy po prudkém růstu následoval strmý pád," říká ekonom Křeček. 

Bitcoin si najde férovou cenu

Analytici oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz očekávají další růst bitcoinu, následně ale pravděpodobně dojde k většímu výběru zisků, což dostane cenu do korekce. Škody nicméně nemusí být nutně fatální, jak tomu bylo v minulosti. "I po případném propadu lze očekávat vyšší ceny kryptoměn, než na které jsme byli zvyklí od poloviny roku 2018 do poloviny roku 2020," dodává Křeček.

Ekonom Stroukal z Creditas tvrdí, že klíčovou roli sehrají právě velcí investoři. "Když vydrží a neprodají, nemusíme vidět korekci, jaká přišla po předchozích rekordech. Tehdy cena spadla vždy o zhruba 80 procent," uvádí Stroukal.

Podle analytika Štěpána Hájka z Purple Trading proběhne korekce již v první polovině roku - trh si najde svou "férovou cenu", kde se na několik měsíců růst zastaví. "V nejbližších měsících bych tedy očekával cenu mezi 25 000 až 35 000 dolarů (mezi 531 000 Kč a 741 500 Kč)," vypočítává dále ředitel největšího tuzemského obchodníka Bitstock.com Martin Stránský.

Divoký kryptoměnový trh

V souvislosti s rekordním nárůstem bitcoinu stoupl i celkový objem obchodování s kryptoměnami. Ten v pondělí zaznamenal vlastní rekord, když se digitálních měn podle dat britské analytické společnosti CryptoCompare přes den zobchodovalo více než pětkrát tolik, než činil denní průměr v roce 2020.

Zájem je také o takzvané "altcoiny" neboli jakékoliv digitální měny, které nejsou bitcoin - jako je litecoin, monero a podobně. Například hodnota druhé největší kryptoměny ethereum se za poslední týden vyhoupla přes 1200 dolarů (25 000 Kč). Přesto se ethereu zatím nepodařilo překonat maximum z roku 2018, které činilo 1448 dolarů (kolem 30 000 Kč).

Pozn.: Ceny jsou uvedeny v dolarech. Kliknutím na položky v infografice můžete podrobněji porovnávat jednotlivé kryptoměny

Ostatní kryptoměny poměrně zaostávají. "Důvodem je, že nemají takové využití jako bitcoin a například u kryptoměny XRP nepomáhá ani spor s americkou SEC (Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států - pozn. red.), což ji dostalo pod silný prodejní tlak," tvrdí Hájek z Purple Trading.

Na druhou stranu u těch nejznámějších kryptoměn je zajímavější prostor pro růst než u bitcoinu. "Při případné korekci lze očekávat, že altcoiny krátkodobě vyskočí proti bitcoinu, protože investoři místo výběru na bankovní účty často preferují odklon do jiných kryptoměn," říká analytik Stroukal.

Menší kryptoměny sice mají šanci růst rychleji, ale také se můžou mnohem více zhroutit. "I na tak divokém trhu, jakým kryptoměny jsou, je bitcoin konzervativní volbou, jestli to slovo lze v tomto kontextu vůbec použít," uzavírá Stroukal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy