Luxusní značky v pandemii narazily. Drahé zboží je však dobrá investice, míní expert

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
27. 12. 2020 15:46
Je to jen pár týdnů, co pandemie koronaviru zkomplikovala převzetí amerického výrobce šperků Tiffany & Co, za kterého měl francouzský výrobce luxusních doplňků LVMH dát 16 miliard dolarů. Nakonec se mu podařilo vyjednat slevu. Značka Ralph Lauren zase avizovala, že začne propouštět a zaměří se na on-line. A jak ukazuje nová analýza společnosti Deloitte, není zdaleka sama, kdo se musí přizpůsobit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Výrobci luxusu evidují velký propad zejména u prodeje duty-free zboží na letištích, která se v krizi vyprázdnila. Navíc firmy odsunuly téměř všechny akce a přehlídky, které byly plánované na rok 2020, na pozdější termín, nebo proběhly v on-line formátu.

A právě do on-line prostředí se i ty nejtradičnější značky začaly urychleně přesouvat také s prodejem - ten v dubnu, během první vlny pandemie, dosáhl v e-shopech zvýšení o 209 procent ve srovnání se stejným obdobím loni. Přitom před pandemií se luxusní prodej z 90 procent odehrával v kamenných obchodech.

"Změny okolního světa urychlily posun, který jsme zaznamenali už před pandemií, a tak urychlujeme některé naše plány, abychom se přizpůsobili," prohlásil v září podle agentury Reuters šéf značky Ralph Lauren Patrice Louvet. 

"Byznys s luxusním zbožím se transformoval, pandemie akcelerovala ve firmách změny a přechod na digitální kanály," potvrzuje ředitelka v oddělení auditu Deloitte Gabriela Jindřišková.

Například Prada začala spolupracovat s čínským internetovým gigantem Alibaba a nabízet své zboží na jeho webovém portálu Tmall. Dolce & Gabbana zase vytvořila pro své zákazníky vlastní video butiky. "Tyto inovace pomáhají společnostem snižovat dopady aktuálních restrikcí, uzavření prodejen a důsledky minimálního turistického ruchu v letošním roce," připomíná Jindřišková.

Důvodem digitalizace ale není jen koronavirus. Je to i snaha zaujmout mileniály a generaci Z - právě tyto generace by měly podle analýzy Deloitte v roce 2025 tvořit až polovinu zákazníků luxusních domů. Pro ně jsou rovněž klíčová témata jako životní prostředí, recyklovatelné materiály nebo uhlíková stopa, kterými se je značky v poslední době rovněž snaží získat.

Pomalejší růst a LVMH jako jednička

Trh s luxusem je přitom obrovský a zatím stále rostl. V roce 2019 utržilo sto největších společností s luxusním zbožím dohromady 281 miliard dolarů. To je o 34 miliard více v porovnání s předchozím rokem, ukazuje globální studie společnosti Deloitte.

U poloviny ze sta největších společností rostly tržby v roce 2019 dvouciferným číslem. Více se dařilo společnostem se sídlem v Evropě, výrazně nižší tempo růstu pak zaznamenaly firmy v Číně, Japonsku a USA.

Nejlepší výsledek si připsala kolébka módy Francie, kde tržby luxusních značek vzrostly o více než 15 procent. Zatímco průměrná hodnota firmy ze žebříčku je aktuálně 2,81 miliardy dolarů, ve Francii, kde sídlí devět z nich, činí téměř devět miliard dolarů.

Žebříčku výrobců luxusního zboží za rok 2019 s náskokem kraluje francouzská skupina LVMH. Ta utržila v roce 2019 přes 37 miliard dolarů. O jednu příčku si v žebříčku top deseti společností polepšily skupiny L'Oréal, Chow Tai Fook Jewelry Group Limited a PVH Corp.

Světový lídr LVMH má nejsilnější zastoupení také v Česku. "Značka Louis Vuitton byla i v roce 2019 nejúspěšnější a ve vlajkové prodejně v Pařížské ulici dosáhla 16procentního meziročního růstu. Tím její obrat v roce 2019 přesáhl magickou miliardu korun. Obdobně zajímavý růst poptávky zaznamenaly minulý rok i ostatní značky, které mají své butiky v srdci luxusních nákupů v Pařížské ulici, jako Christian Dior, Rimowa, Cartier, Prada i Jimmy Choo," dodává Jindřišková.

Nejvyšší tržby ve světě zaznamenal ve fiskálním roce 2019 sektor smíšeného luxusního zboží a šperků a hodinek. Největší zastoupení má ovšem odvětví oděvů a obuvi - řadí se do něj více než třetina ze sta firem umístěných v žebříčku.

Top 10 luxusních společností podle tržeb:

Pořadí Skupina Značky Původ Tržby v mld. USD
1 LVMH MoëtHennessy-
Louis Vuitton SE
Louis Vuitton, Fendi, Bulgari, Loro Piana, Emilio Pucci, Acqua di Parma, Loewe, Marc Jacobs, TAG Heuer, Benefit Cosmetics Francize 37,5
2 Kering SA Gucci, Bottega Veneta, Saint Laurent, Balenciaga, Brioni, Sergio Rossi, Pomellato, Girard-Perregaux, Ulysse Nardin Francie 17,8
3 The Estée Lauder Estée Lauder, Bobbi Brown, La Mer, Jo Malone London, Aveda USA 14,9
4 Compagnie Financière
Richemont SA
Cartier, Van Cleef & Arpels, Montblanc, Jaeger-LeCoultre, Vacheron Constantin, IWC, Piaget, Chloé, Officine Panerai Švýcarsko 13,8
5 L'Oréal Luxe Lancôme, Kiehl’s, Urban Decay, Biotherm, IT Cosmetics, Francie 12,3
6 Chanel Limited Chanel Velká Británie 12,27
7 Luxottica Group SpA Ray-Ban, Oakley, Vogue Eyewear, Persol, Oliver Peoples Itálie 10,6
8 Chow Tai Fook Jewellery Group Limited Chow Tai Fook, Chow Tai Fook T Mark, Hearts on Fire, Monologue, Soinlove Čína/
Hongkong
8,4
9 PVH Corp. Calvin Klein, Tommy Hilfiger USA 8,1
10 The Swatch Group Ltd. Omega, Longines, Breguet, Harry Winston, Rado, Blaincpain Švýcarsko 8

Zdroj: Deloitte Global Powers of Luxury Goods 2020

Luxus v pandemii žije

Luxus jako takový nicméně ani v pandemii koronaviru není zatracený. Naopak. Podle expertů si zámožní lidé izolaci často vynahrazují nejkvalitnějšími produkty různého druhu.

"Na začátku krize jsme měli obavy o náš fond Engine Classic Cars, který investuje do raritních automobilů. Během několika měsíců jsme však pochopili, že si bohatí lidé v době pandemie udělali více času na své koníčky a o sběratelství projevili vyšší zájem než obvykle. Byli jsme tak svědky paradoxní situace, kdy ceny raritních automobilů v krizi narůstaly," potvrzuje ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Podobný efekt nebyl zaznamenán jen u automobilů. Zdražovaly i luxusní byty a celá řada dalších vzácných statků. "Příčinou je extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank takřka všude ve světě. Na trh se rvou nové a nové peníze. Za ty se nakupují hlavně aktiva, což vede k výraznému růstu cen akcií, nemovitostí, sběratelských předmětů a tak dále," vysvětluje Křeček.

Nově vytištěné peníze podle něj nezpůsobují výraznou inflaci u běžně spotřebovávaných produktů a služeb. "Lidé, kteří pravidelně nesledují trhy a jen nakupují v obchodech, si tak tohoto efektu zřejmě nevšimli. Pro investiční svět je to však obrovská zpráva, která nám v principu říká, že je dobré nakupovat aktiva, protože při současné měnové politice budou růst na ceně," dodává Kreček.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Zástupci vysokých škol nesouhlasí s návrhem výhledu rozpočtu na další roky, nepočítá totiž s přidáním peněz

Zástupci vysokých škol kritizují výhled rozpočtu na roky 2023 a 2024. Aktuální návrh pro vysokoškolské vzdělávání nepočítá na tyto roky s žádným přidáním peněz, ačkoli v souladu s demografickým vývojem se očekává růst počtu studentů. Pokud by v dalších letech nepokračoval současný trend navyšování rozpočtu, mohlo by to vést k poklesu konkurenceschopnosti a kvality vysokých škol. Předsednictvo Rady vysokých škol (RVŠ) to uvedlo v usnesení.

Celkový rozpočet ministerstva školství by se mohl příští rok meziročně zvednout zhruba o 7,8 miliardy korun na 247,5 miliardy korun. Proti letošku by to byl nárůst o 3,2 procenta. Rozpočet na vzdělávání na vysokých školách činí v tomto roce asi 28,4 miliardy korun. Pro příští rok by podle plánu měl být o miliardu korun vyšší. Meziročně by tak jejich rozpočet narostl o 3,5 procenta. Střednědobý výhled na roky 2023 a 2024 ale už další navýšení nepředpokládá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy