"My o tom budeme v rámci ČSSD ještě jednat, kloníme se ale k dřívějšímu termínu, než doporučuje Uhelná komise," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz ministr vnitra a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Tento poradní orgán vlády loni na začátku prosince označil za "realistický rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR" rok 2038, Hamáček by ovšem upřednostnil, aby to bylo o pět let dříve.
Zmíněný rok 2033 považuje pro konec uhlí za reálný kromě ekologických aktivistů i řada expertů, prodlužování je podle nich zbytečné a nahrává pouze těžařským a energetickým firmám.
Podobně se pro deník Aktuálně.cz vyjádřil také šéf české diplomacie Tomáš Petříček, a potvrdil tak informaci z rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine. Jasno má také ministr kultury Lubomír Zaorálek. "Budu pro rok 2033," uvedl.
ČSSD má ve čtrnáctičlenné vládě pět zástupců, rozhodnutý zatím není ministr zemědělství Miroslav Toman. "Já k tomu budu mít sezení s kolegy koncem týdne," odpověděl.
Ministr vnitra i zahraničí zdůrazňují, že prioritou jsou pro ně dopady na lidi, kteří v českých uhelných regionech nyní žijí a pracují. Jedná se o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, které mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v republice. "Asi by bylo lepší, kdyby všechny ty případné sociální programy, které budou naskakovat, byly jasné co nejdříve. Aby všichni věděli, na čem jsou," dodal Hamáček.
Všechny tři zmíněné kraje v tuto chvíli připravují projekty, na které by mohly získat dotace z Fondu spravedlivé transformace (Just Transition Fund) Evropské unie. Jde o záměry za desítky miliard korun. Absenci strategické debaty o pomoci lidem z těchto regionů kritizuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zástupce jejího resortu se při závěrečném prosincovém hlasování Uhelné komise zdržel.
Podobně tehdy postupoval i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). "Osobně jsem hlasoval pro dřívější termín, tedy rok 2033, protože si myslím, že bychom měli být co možná nejambicióznější, pokud jde o životní prostředí. A s ohledem na to, že zásadní proměna české energetiky se uděje už do roku 2030, věřím, že by konec uhlí v tom dřívějším termínu byl možný," sdělil v prosinci Brabec. Na otázku Aktuálně.cz ohledně svého současného postoje před hlasováním však ministr zatím neodpověděl.
Z ministrů, kteří ve vládě zastupují hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, by ukončení těžby "co nejdříve" upřednostnil i ministr zdravotnictví Jan Blatný. Uvedl to v reakci na dotaz serveru Euractiv už minulý týden, a přiklonil se tím na stranu lékařů, kteří varují před dopady těžby a spalování uhlí na lidské zdraví, připomíná Euractiv.
Havlíček: Stojím za uhelnou komisí
Devatenáctičlenná uhelná komise složená ze zástupců těžařů, akademiků i ekologů v prosinci rozhodla pro rok 2038 patnácti hlasy pro, alternativami byly scénáře právě pro rok 2033, ale i 2043. Vítězný návrh zcela odmítli dva zástupci environmentálních organizací, podle kterých je nedostatečně podložený analýzami a příliš spoléhá na zprovoznění dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany.
Rok 2038 je podle ekologů příliš pozdě s ohledem na životní prostředí, neboť spalování uhlí vypouští do atmosféry oxid uhličitý, který prokazatelně přispívá ke klimatické krizi. Navíc namítají, že verdikt nebere v potaz ani možnost, že se tak dlouho vůbec nevyplatí uhlí spalovat. Zejména po zpřísnění emisních cílů Evropské unie je možné očekávat zdražení povolenek, kterými si energetické firmy kupují právo vypouštět do ovzduší emise.
Konečné slovo má ale nyní vláda a v ní zůstává jasným zastáncem odklonu v roce 2038 jen předseda Uhelné komise, ministr průmyslu a obchodu a zároveň dopravy Karel Havlíček (za ANO). "Samozřejmě budu stát za tím, co schválila uhelná komise," uvedl. Prosazování dřívějšího termínu považuje za "marketing", který Česko ohrožuje potenciálně i kolapsem energetiky. "Museli bychom nakupovat energii, byli bychom závislí," míní.
Upozorňuje přitom, že Česko nyní vyrábí více než 60 procent tepla a bezmála polovinu elektřiny právě z uhlí. Doporučení uhelné komise pro útlum uhlí by mělo být přezkoumáno odteď každých pět let a podle toho případně upraveno. Provozovatelem uhelných elektráren je v Česku polostátní firma ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.
Za pravdu dává Havlíčkovi analýza, kterou pro účely uhelné komise připravil ČEPS, provozovatel přenosové energetické soustavy v Česku. "Odejít v roce 2033 by bylo technicky možné, stálo by to ale hodně peněz a emisí bychom ušetřili jen málo," řekl předseda představenstva podniku Martin Durčák již dříve Hospodářským novinám. Nahradit uhlí má v Česku jádro, plyn a další obnovitelné zdroje, což podle odhadu Havlíčkova resortu stát vyjde na 355 miliard korun. Polovinu z této částky tvoří plánované náklady na nový jaderný blok v Dukovanech.
