Frankfurt nad Mohanem - Evropská centrální banka (ECB) dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum 0,15 procenta.
Její depozitní sazba se poprvé dostala do záporné hodnoty. Komerční banky tak budou muset za své peníze uložené u ECB platit.
Centrální banka se těmito kroky snaží podpořit poskytování úvěrů a zabránit deflaci v eurozóně. Evropské akcie v reakci na tento krok rostou na rekordní úrovně.
Depozitní sazbu ECB snížila na minus 0,1 procenta z dosavadní nulové úrovně.
Podle ekonoma Davida Marka z Patria Finance šlo o očekávaný krok, který Draghi a jeho kolegové už dlouho avizovali. "Růst ekonomiky je slabý a hrozba deflace velmi reálná," dodal Marek hlavní důvody pro razantní opatření ECB.
Centrální banka přistoupila i k novým nekonvenčním opatřením na podporu ekonomiky, zahrnujícím nabídku velmi levných půjček pro komerční banky.
Inflace se drží pod procentem
Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu klesla na 0,5 procenta z dubnových 0,7 procenta. Nachází se tak hluboko pod dvouprocentní hranicí stanovenou ECB jako strop cenové stability.
Již déle než půl roku se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou šéf ECB Mario Draghi označuje za nebezpečnou.
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí podle aktuálních údajů zpomalila mezičtvrtletní růst na 0,2 procenta z tempa 0,3 procenta v předešlém čtvrtletí. Eurozóna se stále ještě zotavuje ze své nejdelší recese, která trvala rok a půl a skončila loni ve druhém čtvrtletí.
K uvolnění měnové politiky letos ECB vyzval například Mezinárodní měnový fond nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Kvůli vysokému kurzu eura se zásahu banky dožadovali také někteří francouzští politici.
Spíše symbolické opatření
"ECB se bude snažit o uvolnění podmínek pro úvěrovou aktivitu, aby pomohla rozhýbat reálnou ekonomiku v eurozóně, zejména na její jižní periferii. Tentokrát Draghi nebude zachraňovat banky, ale ekonomiku," dodal Marek s tím, že krok ECB by podle něj měl mít pozitivní efekt. "Otázkou je, jak bude silný," dodal.
Také prezident Německého institutu pro výzkum hospodářství (DIW) Marcel Fratzscher pochybuje, jaký bude reálný dopad spíše "symbolických" opatření. "Ani výrazně nezlepší poskytování úvěrů v krizových zemích, ani podstatně nesníží riziko deflace," uvedl Fratzscher. Zároveň podle něj ale jde o signál, který značí začátek nové strategie ECB a silnější měnově-politické expanze.
Zatímco lidé mohou mít z opatření ECB radost, pro komerční banky to je nepříjemné. Brzy je čekají totiž zátěžové testy, ve kterých musí prokázat, že mají dostatek kapitálu. "Depozitní úroková sazba pro ně znamená negativní zásah do jejich hospodaření," dodal Marek.
Levné úvěry
Evropská centrální banka uvedla, že komerčním bankám nabídne levné úvěry se splatností do roku 2018. Tyto půjčky budou podmíněny tím, že banky alespoň část získaných peněz poskytnou v podobě úvěrů podnikům a spotřebitelům. Prezident ECB Mario Draghi řekl, že ECB rovněž připravuje nákupy dluhopisů malých podniků, aby jim tak poskytla finance na provoz.
Euro reagovalo na kroky ECB propadem na čtyřměsíční minimum vůči dolaru, evropské akcie naopak zpevňovaly. Index Euro STOXX 50, který zahrnuje přední akcie v eurozóně, se tak vyšplhal na svou nejvyšší úroveň od září 2008.
Evropské akcie se po rozhodnutí ECB vyhouply do blízkosti nejvyšší hodnoty za posledních šest let. Hlavní německý burzovní index DAX vůbec poprvé za skoro 26 let své existence překonal hodnotu 10 000 bodů. Panevropský index FTSEurofirst 300 odpoledne přidával zhruba půl procenta a je na cestě k nejvyššímu závěru za šest let. Globální akciový index FTSE All-World vzrostl o 0,1 procenta a pohyboval se méně než půl procenta po rekordem z roku 2007.
