Praha – Dvě varianty zvýšení dávek nemocenského při déle trvající pracovní neschopnosti posoudí v pondělí na jednání tripartity zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. U první z variant dávka vzrostla ve dvou krocích po 30. i 60. dni nemoci. Druhá počítá se změnou až po 60 dnech pracovní neschopnosti, nárůst je však výraznější. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že v závislosti na volbě varianty by příští rok stát na nemocenském vyplatil o zhruba 2,3 miliardy, či 2,8 miliardy korun víc než letos.
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát. Ministerstvo zvažuje, že by nově mohl stát už od 31. do 60. dne nemoci hradit 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Takové řešení se naposledy používalo do konce roku 2009.
Druhá varianta, kterou ministerstvo tripartitě předkládá, počítá s výraznějším růstem nemocenského. Na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci. Stát by v tomto případě podle odhadů resortu stály dávky o 2,8 miliardy korun víc než nyní, první varianta by byla o půl miliardy levnější. Dnešní nemocenské činí u osoby s průměrným platem 27 000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně.
Loni byla podle ministerstva práce ukončena déle trvající pracovní neschopnost u 1,5 milionu případů. Z toho u 260 tisíc případů přesáhla délka 60 dnů, u 460 tisíc trvala víc než 30 dní. Bezmála třetinu případů pracovní neschopnosti trvající přes 30 dní způsobují potíže pohybové soustavy, zejména bolesti zad. Druhou nejpočetnější skupinou jsou úrazy a třetí onemocnění dýchacích cest, která však bývají většinou ukončena do 60 dnů.
Na zlepšení podmínek dlouhodobě nemocných se shodli zástupci tripartity na jejím zářijovém zasedání. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula tehdy označil možnou shodu sociálních partnerů nad řešením otázky za nesmírně důležitou. Při delší nemoci může podle něj člověk rychle spadnout do chudoby.
