Praha - České dráhy sjednotí názvy vlaků na části dálkových linek. Od letošního 10. prosince, kdy začíná platit nový jízdní řád, se nově objeví Metropolitan, Západní expres, Jižní expres nebo Slovácký expres. Současně zaniknou některá dosavadní pojmenování - například Šohaj, Galán, Petrov, Franz Kafka nebo Karel Čapek.
Státní dopravce chce celý systém zjednodušit. Jednotná pojmenování zavádí tam, kde v pravidelném intervalu na stejné trase jezdí prakticky shodné vlaky - pokud jde o typy vagonů, rozsah garantovaných služeb nebo stanice, kde zastavují.
Po letech růstu sice počet názvů klesne, i přesto ale zůstane téměř 150 různých pojmenování.
Z reklamy přímo do jízdního řádu
Už nyní využívají České dráhy v propagačních materiálech pojmenování Slovácký expres pro takzvané rychlíky vyšší kvality (Rx) na lince Praha-Přerov-Luhačovice, které zastavují například v Pardubicích, České Třebové, Olomouci, Otrokovicích, Starém Městě či Uherském Hradišti. Od 10. prosince půjde o oficiální pojmenování přímo v jízdním řádu, které nahradí dosavadní názvy jako Šohaj, Hradišťan nebo Galán.
Také název Jižní expres už dráhy používají v reklamní kampani pro spoje, které od loňského prosince jezdí každé dvě hodiny mezi Prahou a Českými Budějovicemi, přičemž zastavují jen v Táboře. Od letošního prosince se z Jižního expresu stane oficiální a jednotné pojmenování, které nahradí dosavadní názvy jako F. A. Gerstner, Anton Bruckner nebo Váša Příhoda.
Úplnou novinkou bude Západní expres pro novou kategorii spojů, které začnou od rána do večera jezdit každou hodinu mezi Prahou a Plzní, přičemž všechny stanice mezi těmito městy projedou bez zastavení. Shodný název ponesou i expresy, které z Plzně zamíří buď do Chebu, nebo přes Domažlice do Německa. Nahradí tak dosavadní pojmenování Franz Kafka, Albert Einstein, Karel Čapek a Jan Hus.
Jednotné jméno Metropolitan pak ponesou vlaky na lince spojující Prahu, Brno, Bratislavu a Budapešť, tedy metropole Čech, Moravy, Slovenska a Maďarska. Nahradí tak dosavadní pojmenování Petrov, Csárdás, Slovan nebo Jan Jesenius.
"Zkušenosti z provozu ukazují, že lidé při jedno- nebo dvouhodinovém intervalu vlaků už spoje příliš neodlišují podle konkrétního názvu, jako tomu bylo v minulosti. Spíše se řídí směrem své cesty a časem odjezdu. Proto jsme si letos vyzkoušeli marketingové označení některých linek jednotným názvem pro více spojů a osvědčilo se to," říká Michal Štěpán, člen představenstva Českých drah odpovědný za osobní dopravu.
"Cestujícím to usnadnilo orientaci s vyhledáním spojení a zároveň se naučili, že v dané skupině takto pojmenovaných spojů jim nabízíme určitou úroveň služeb. Proto jsme se rozhodli tento koncept dále prohloubit," vysvětluje Štěpán.
Zůstanou Budvar, Slovenská strela i Hungaria
I v novém systému ale zůstanou výjimky. "Počítáme se zachováním některých zcela výjimečných názvů vlaků, které mají skutečně velkou tradici nebo nějakým způsobem z linky vybočují. Příkladem je expres Budvar, který je tradičně rychlým ranním spojem z Českých Budějovic do Prahy a odpoledne zpět," říká Štěpán.
Druhou výjimkou je pak název Slovenská strela, nově jako "Metropolitan Slovenská strela". Má tradici už od roku 1936, kdy nabídl na svou dobu velmi rychlé spojení Prahy, Brna a Bratislavy. Šlo o první vlak v Československu, který měl vlastní pojmenování.
Třetí výjimkou zůstane Hungaria spojující Berlín, Prahu a Budapešť. Podle neoficiálního vysvětlení i proto, že jako jediný pár spojů na této trase je provozován maďarskou soupravou a České dráhy tak nemohou stoprocentně garantovat shodnou úroveň služeb.
Mimo snahu o jednotný systém zůstane i pojmenování pravidelných spojů mezi Prahou, Brnem a Vídní, přestože na nich shodně jezdí soupravy Railjet. Nadále totiž ponesou dosavadní názvy Gustav Mahler, Bedřich Smetana, Franz Schubert, Antonín Dvořák či Johann Strauss.
Prvním vlakem s vlastním jménem v Československu byla od roku 1936 zmíněná Slovenská strela. Po druhé světové válce se objevil Ostravan, své názvy pak dostávaly především mezinárodní expresy - Vindobona, Hungaria, Meridian, Balt-Orient nebo Pannonia Express.
V posledních letech se pojmenování vlaků výrazně rozšířilo i směrem k "obyčejným" rychlíkům a několika spěšným vlakům. Názvy odkazují k významným osobnostem, řekám, horám, hradům či regionům, mnohdy spjatým právě s místem, kudy spoj projíždí. Některé tradiční názvy naopak zanikly, například Excelsior pro noční vlak z Chebu do Košic.
Jednotné pojmenování pro více vlaků začaly České dráhy používat od roku 2005 se startem rychlovlaků Pendolino, což je vlastně název samotné soupravy.
Jiří Menzel si polepší z motoráčku na rychlík
V roce 2016 existovalo už 169 různých pojmenování dálkových vlaků, letos je to dokonce téměř 200 včetně několika spěšných vlaků. "V jízdním řádu pro rok 2018 bude pojmenováno přibližně 370 dálkových spojů skoro 150 různými jmény," upřesňuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Od loňského prosince je dokonce poprvé pojmenován i pravidelný osobní vlak, byť jezdí jenom o víkendu a o svátcích. Jde současně o první vlak nazvaný po ještě žijící osobnosti. Motoráček se jménem Jiří Menzel na cestě z Prahy přes Rudnou do Berouna zastavuje i v Loděnici, kde tento režisér natáčel oscarový film Ostře sledované vlaky. Od letošního 10. prosince by název Jiří Menzel mělo nést pár rychlíků vyšší kvality na trase Praha-Beroun-Plzeň-Klatovy.
Konečnou podobu jízdního řádu platného od 10. prosince 2017 lze najít zatím jen na webu Správy železniční dopravní cesty. České dráhy, které jinak umožňují nákup jízdenky až dva měsíce předem, ještě nový jízdní řád do svého rezervačního systému nezařadily, stejně jako s ním zatím nepočítá ani databáze IDOS.
Klidná síla projížděla republiku osm hodin
U Českých drah si už několik let lze zaplatit také komerční pojmenování vlaku. "Cena za roční pronájem se pohybuje v řádu stovek tisíc korun za rok, je stanovena podle konkrétního případu, například podle typu vlaku, tratě a dalších faktorů," upřesňuje Šťáhlavský. Tuto možnost dříve využily zejména pivovary, například pro vlaky Náchodský Primátor, Přerovský Zubr, jezdil třeba ale i spoj nazvaný Rádio Kiss Jižní Čechy nebo Český rozhlas Region.
Volební kampaň KDU-ČSL v roce 2006 podpořil pravidelný rychlík nazvaný Klidná síla. Lidovci za něj tehdy za celý rok zaplatili 80 tisíc korun - mimochodem v době, kdy ministerstvo dopravy vedl jejich stranický kolega Milan Šimonovský. Rychlost tohoto vlaku odpovídala jeho názvu: Cesta z Plzně přes Prahu a Hradec Králové do Jeseníku dlouhá 374 kilometrů mu trvala téměř osm hodin, když stavěl na 35 stanicích.
