Washington - Pod stůl zakopnutý problém po čtvrt roce znovu vyhřeznul na povrch. Politický klinč mezi republikány a demokraty, který v srpnu hrozil Spojeným státům bankrotem, je zpátky.

Dohodu, jak během příštích devíti let snížit dluh o v srpnu dohodnutých 1,2 bilionu dolarů, měl za úkol "Supervýbor" tuctu senátorů, který tak měl učinit do 23. listopadu.

Nestalo se. Dohoda ztroskotala na tom samém, na čem v létě málem zadrhla jednání o navýšení dluhového stropu.

Republikáni se totiž zakopali na svých pozicích a nechtějí ani slyšet o jakémkoliv zvýšení daní. Demokraté ale trvají na zrušení daňových úlev pro nejbohatší a bez toho na dohodu nekývnou.

Aktivuje se tak pojistka dohodnutá v srpnu: od roku 2013 se automaticky spustí škrty v rezortech vzdělávání nebo sociálních dávek pro veterány, ale také v rezortu obrany.

Tato pojistka je hlavní důvod, proč selhání dohody supervýboru zatím neohrozí rating USA.V Kongresu už se ale objevují pokusy tuto pojistku rozebrat.

"Rozebrání" pojistky může USA opět snížit rating

To by podle ratingové agentury Standard&Poor's bylo důvodem ke snížení úvěrové známky USA, uvedla agentura Bloomberg. Právě Standard&Poor's už přitom USA rating v srpnu snížila.

"Mám pro ně jasný vzkaz: Ne," řekl proto prezident Barack Obama na adresu všech snah rozebrat pojistku automatických škrtů. Podle něj je potřeba zvýšit tlak na nalezení kompromisu a je proto rozhodnut podobné návrhy vetovat.

Potvrzuje se tak, že spíš než ekonomické jsou potíže USA podobně jako v Evropě politické.

Televize CNN si například dala tu práci a od září do listopadu našla v archivu 12 televizních vystoupení členů supervýboru, jak zarytě opakují frázi "Failure is not an option" (Selhání nepřipadá v úvahu).

Když však bylo o tomto víkendu jasné, že se výbor nedohodne, jeho členové místo za jednacím stolem strávili neděli v televizních talkshow, kde se navzájem obviňovali, že za kolaps mohou ti druzí. Selhání jednání pak oznámili v pondělí večer v písemném stanovisku, kde si děkují za spolupráci.

Republikáni chtějí ulevit bohatým, Obama nezaměstnaným

"Ani neměli žaludek oznámit před kamerami, proč se nedohodli a odpovídat reportérům," shrnul to komentátor CNN.

Financial Times pak ve svém videoblogu konstatovaly, že zatímco v Evropě se po nových vládách v Řecku a Itálii a volbách ve Španělsku objevují opatrné náznaky, že politické riziko se posouvá správným směrem, USA jakoby se vydávaly na opačnou stranu.

Kamenem úrazu se i tentokrát staly daňové úlevy pro nejbohatší, které zavedl Obamům republikánský předchůdce George W. Bush a které vyprší koncem roku 2012. Republikáni je chtějí zachovat a dluh chtějí snížit pouze škrtáním výdajů.

Demokraté ale namítají, že zatímco daňové úlevy prospívají nejbohatším, škrty ponese celý zbytek společnosti. Selhání dohody a nástup automatických škrtů totiž zároveň znamená čáru přes rozpočet plánům prezidenta Obamy. Jím chystané prodloužení období pro snížení daní z příjmů a zvýšení dávek pro nezaměstnané tak koncem tohoto roku skončí.

Neúspěch jednání zároveň zvyšuje riziko, že se nepodaří najít kompromis do prezidentských voleb v příštím roce. Škrty, které by tak automaticky vstoupily v platnost, by měly podle ministra obrany Leona Panetty "devastující" dopad na obranyschopnost země.

"Devastující" účinky vleklého patu

Pat "velké dohody" ohledně snižování dluhu USA tak už trvá déle než rok. Vloni v prosinci skončila bez výsledku jednání Obamovy rozpočtové komise vedené viceprezidentem Joe Bidenem, která měla za cíl snížit dluh o čtyři biliony dolarů.

Bezvýchodná situace pokračovala letos v srpnu sporem o navýšení dluhového stropu, bez kterého by USA hrozila platební neschopnost.

Tehdy přijatý legislativní balíček počítal s tím, že se strop pro státní dluh zvýší nejméně o 2,1 bilionu dolarů a až do roku 2013 jej tak nebude nutné zvyšovat. Většina škrtů pak začne vstupovat do praxe v roce 2013, aby neohrozila oživení amerického hospodářství.

Na tom, jak mají být škrty sestaveny, se měl shodnout právě "supervýbor" senátorů. To se ale nepovedlo a podle rozpočtového výboru Kongresu tak 71 procent automatických škrtů půjde na vrub vzdělání, životního prostředí, dopravy, podpory bydlení a zdravotní péče pro veterány.

Trhy na selhání dohody reagovaly negativně. Hlavní indexy DOW, S&P500 a NASDAQ spadly v pondělí kolem dvou procent. Podle průzkumu CNN viní za kolaps jednání 42 procent lidí Republikány, 32 procent si myslí, že za neúspěch můžou Demokraté.

Americké akciové trhy podle Jana Bureše z ČSOB zatím na základě dobrých makročísel z poslední doby zachovávají chladnou hlavu. "Ukazují totiž, že Amerika i v případě mělké recese eurozóny může vyváznout bez větších šrámů,"vysvětluje Bureš.

Pokud se ale rychle nevyřeší problémy eurozóny, Evropu podle něj nečeká mělká, ale hluboká recese, a americké trhy to pocítí mezi prvními. To by tlak na rozpočet USA jen zvýšilo.