USA odvrací bankrot. Nebudou hlídat svět, začnou šetřit

Karel Toman
1. 8. 2011 13:00
Nemáme peníze na roli globálního policajta ani na záchranu světového růstu, přiznaly USA
Foto: Reuters

Washington - V pondělí jsme se dost možná probudili do nového světa. Návrh na odvrácení bankrotu, jak ho v neděli večer představil prezident Barack Obama, to podle prvních komentářů říká jasně.

Největší ekonomika planety snad v úterý nezbankrotuje. Výměnou za to ale rezignovala na roli globálního policajta i záchranného motoru světové ekonomiky. Nemá na to peníze.

"Časy se změnily a Amerika si už nemůže dovolit ani Marshallův plán ani nové války," zdůraznily New York Times. Nehezký spor kolem dluhu dal navíc tomuto poznání nový rozměr halasnou ochotou obětovat tomu i svou pověst nejspolehlivějšího dlužníka na světě.

Zhasly také naděje, že by USA mohly fungovat jako záchrana pro globální oživení. Plány na vládní stimulaci ekonomiky jsou totiž dohodou pasé a škrty, které naopak dohoda prosazuje, americkému hospodářství podle ekonomů včetně nobelisty Paula Krugmana uškodí.

Příští kalamita bez záchranné sítě

"Lekce z naší dluhové krize spočívá v tom, že pokud nastane další finanční kalamita, fungujeme bez záchranné sítě," popsal novou situaci Jeffrey Garten, profesor na Yale a autor několika knih o moci USA v éře globalizace.

Na samotnou dohodu o americkém dluhu trhy zareagovaly optimisticky. Cena zlata, tradičního přístavu v dobách nejistot, celosvětově klesla. Cena ropy naopak vzrostla, což obvykle svědčí o nadějích trhů v oživení ekonomiky.

Kdo to ale dnes ještě bere vážně? V řeči tvrdých čísel dohoda není žádná sláva.

Ratingová agentura Standard & Poor's, která USA jako jediná z velké trojky agentur hrozí skutečným snížením ratingu, požaduje příštích deset let úspory za 4 biliony dolarů - tedy přesně tolik, kolik požadoval původní mezistranický návrh zvláštní komise z loňského prosince.

Dohoda ale přináší škrty jen ve výši 2,5 bilionu dolarů - bilion definuje hned, zbytek má stanovit zvláštní komise. To znamená, že pro finanční svět nebezpečí zdaleka neopadlo.

Obavy nekončí, na tahu je S & P

Jak Standard & Poor's dohodu vyhodnotí - za předpokladu, že ji Kongres v pondělí schválí - a zda sníží rating, sice zatím není jasné. Pokud by rating klesl, odhady nuceného odprodeje amerických dluhopisů, ke kterému pravidla po snížení ratingu zavazují jejich držitele, se podle Financial Times pohybují od nuly po 300 miliard dolarů.

Zatím se hromadný úprk od amerických dluhopisů ani dolaru nekonal. Podle komentátorů ale teď manažeři musejí hlídat hodnocení celých svých portfolií, a pokud se rating USA sníží nebo se investoři budou chtít dluhopisů ve větší míře zbavovat, budou se i oni muset zbavit rizikovějších aktiv, aby hodnocení portfolií zachovali.

V roce 2008 vedl podobný scénář ke kolapsu na finančních trzích a k prohloubení krize.

"Zdražily by všechny formy dluhu, což by ohrozilo křehkou globální ekonomiku," podotkly Financial Times. Dodávají ale zároveň, že investoři už nemají mnoho jiných možností, kam své peníze bezpečně schovat, což by úprku od amerického dluhu a dolaru mohlo nadále bránit.

USA v "ekonomické depresi"

Dohoda je široce vnímána jako pohroma Obamových demokratů a ústupek vydírání ze strany republikánů, které Paul Krugman  označil dokonce za pravicové extrémisty a populisty. Bývalý poradce prezidenta Billa Clintona William A. Galston však pro agenturu Bloomberg nevylučil, že Obama je o pár tahů napřed.

Dohoda totiž nechává prostor ke zvýšení daní, jak chtěli demokraté. Obsahuje přitom automatické škrty ve výdajích za obranu, zatímco sociální výdaje zůstanou ochráněny. Automatické škrty budou odloženy do roku 2013, kdy vyprší daňové škrty z Bushovy éry. Obama toho může využít a daně bohatým zvýšit.

Komentátoři se ale shodují spíš v tom, že Obama svou hru překombinoval, na dohodu o dluhu začal tlačit pozdě, a pak republikánům skoro ve všem ustoupil. Sázky zatím vypadají tak, že Obama daně bohatým nezvedne a bude se dál škrtat.

Domácí ekonomika, která v druhém kvartále meziročně rostla jen o 1,3 procenta HDP (zatímco trhy očekávaly růst o půl procenta silnější), se tak podle Paula Krugmana nevzpamatuje z "deprese" do roku 2013 a možná ani potom.

USA tak budou stahovat vojska  z Afghánistánu a méně investovat do prevence globálních rizik. Padá zřejmě i návrh na sestavení globálního protikrizového balíčku za podpory Evropy a Číny, který Obama navrhoval před dvěma lety.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy