reklama
 
 

Izraelský vynález pomáhá nevidomým číst. Česko však s podporou drahého přístroje váhá

Aktualizováno 24. 10. 2018 10:47
Rozpozná obličej i bankovky. Elektronická pomůcka na brýle pro nevidomé a osoby se špatným zrakem | Video: OrCam MyEye |  01:31
Nejnovější technologii pro nevidomé OrCam v Česku používá zatím pouze pár lidí. Stát částečnou úhradu nákladného zařízení zatím jen posuzuje.

Praha - Malé zařízení OrCam MyEye 2, které zjednodušuje život lidem s poškozeným zrakem, se Haně Petrové kromě běžného provozu hodilo i na dovolené v Krkonoších. "Prošla jsem si celé Černohorské rašeliniště a nemusela jsem volat manžela nebo děti, ať mi přečtou cedule s informacemi o tom místě," popisuje Petrová, která je prakticky nevidomá.

Krabičku připevněnou na brýlích, jež nahlas předčítá, testuje už téměř čtyři měsíce. Přináší jí hlavně nezávislost a samostatnost. "Člověk s jakýmkoliv postižením vždy špatně snáší to, že potřebuje druhé. Teď nemusím nikoho prosit o pomoc, zvládnu to sama," uvádí Petrová. O své zkušenosti se podělila na oficiálním představení této kompenzační pomůcky pro české uživatele v úterý v Praze.

Malý přístroj dokáže podle Petrové nahradit i jiné kompenzační pomůcky, které využívá, jako je například stolní kamera s lupou pro čtení textů. Zařízení funguje na bázi gest, dokáže rozpoznat i obličeje, barvy nebo bankovky.

"OrCam MyEye 2 je zařízení, které je o několik úrovní výš než dosavadní přístroje. Dostáváme se na světovou úroveň, zdravotně postižení lidé v Česku mají možnost mít stejné zařízení jako lidé v USA nebo v západních zemích," míní Jaroslav Majerčík ze společnosti Sagitta, která prodává pomůcky pro nevidomé a slabozraké a je zároveň dodavatelem OrCamu. Dalším prodejcem v tuzemsku je společnost Galop.

Zatím si krabičku pořídilo celkem šest lidí. Ostatní podle Majerčíka čekají na to, až ministerstvo práce a sociálních věcí přiklepne zařízení příspěvek a oni pak nebudou muset platit jeho plnou cenu, která je 134 tisíc korun. Ministerstvo poskytuje příspěvky na pomůcky pro osoby s postižením zraku až do výše 90 procent jejich ceny. To by nevidomým či slabozrakým významně ulehčilo.

"Víme, že většina lidí, kterým by přístroj pomohl, nemá dostatek financí na to, aby si ho pořídila. Jsme optimisté a věříme, že OrCam příspěvek dostane," uvádí Majerčík. Zájem o zařízení podle něj je, zatím má Sagitta kolem stovky objednávek.

Ministerstvo práce nyní příspěvek na toto zařízení řeší. Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení ministerstva říká, že úřad čeká na posouzení přístroje. "Hodnotíme, zda je tento produkt možné považovat za některou ze stávajících pomůcek, jež má příspěvek, či je s ní srovnatelný. O názor jsme požádali také Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých, která má zkušenosti s produkty pro osoby s těžkým zrakovým postižením," uvádí Hanousek Eckhardová.

Organizace (SONS) nyní vyhodnocuje získaná data z testování a plánuje je do konce října ministerstvu dodat. Příspěvek hodlá doporučit. Jiří Ježek, který je vedoucím centra kompenzačních pomůcek v SONS, kde zařízení testují, však mírní nadšení. Podle něj například malá kamera nepřečte veškerý text. Třeba v případech, kdy jsou v textu různé fonty písma, jako na slevových letácích, neporadí si prý ani s digitálními displeji.

"Také databáze čárových kódů českých potravin a drogistického zboží je jen částečná. Pro nevidomého člověka je však značně obtížné, ne-li nemožné čárový kód vůbec na obalu najít a gestem na něj ukázat," říká Ježek. V mnoha případech je podle něj kamera zaměnitelná za mobil.

Konečné slovo v přiklepnutí příspěvku má nicméně ministerstvo práce.  Například pro Petrovou, která zařízení testuje, by bylo složité zaplatit si krabičku v plné ceně. Že by byl přístroj drahý, jí ale nepřipadá. "Zvětšovací lupa s programem, která zároveň zvětšuje a čte, může také stát nějakých 130 tisíc. Počítač se softwarem, který potřebujeme, může stát i sto tisíc. Drahé to není," myslí si Petrová, která pracuje v sociálních službách Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v Novém Jičíně.

Například pro Petrovou, která zařízení testuje, by bylo složité zaplatit si krabičku v plné ceně. "Oba s manželem pracujeme, ale máme rodinu a rozhodujeme se, kam peníze dáme," říká mladá žena s tím, že by musela jinak hledat sponzora nebo se obrátit na nějakou nadaci. Že by byl přístroj drahý, jí ale nepřipadá.

"Zvětšovací lupa s programem, která zároveň zvětšuje a čte, může také stát nějakých 130 tisíc. Počítač se softwarem, který potřebujeme, může stát i 100 tisíc. Drahé to není," myslí si Petrová, která pracuje v sociálních službách Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v Novém Jičíně.

Doplňuje, že se setkává s klienty, kteří si na zařízení plánují našetřit nebo se na něj složí rodina. "Je tady hodně druhů pomůcek a důležité je, že si každý dle svého postižení může vybrat," uvádí Petrová.

Izraelská společnost OrCam začala na zařízení pracovat před osmi lety, jeho vývoj stál miliony dolarů. Zatím přístroj používá přes 20 tisíc lidí po celém světě v 19 jazycích, včetně češtiny. Irie Meltzer z OrCamu, který se stará o veřejné financování přístroje, říká, že rozhodnutí ministerstva o příspěvku měla firma získat už dříve.

"Mělo to být na konci září či začátku října. Za dva týdny ale snad budeme mít výsledek," uvádí Meltzer. Pokud ministerstvo krabičku nezařadí do příslušných kolonek pro příspěvek, pokusí se vytvořit pro zařízení zvláštní kategorii. Pak by muselo novelizovat vyhlášku, která příspěvek řeší.

Podle Gabriely Drastichové, šéfky nadačního fondu Světluška, jenž pomáhá zrakově postiženým, je ministerstvo pomalé v rozhodování o příspěvcích na pomůcky pro nevidomé. "Ve chvíli, kdy zjistíte, že třeba vaše dítě kompenzační pomůcku potřebuje, aby se mu lépe dařilo ve škole a v kolektivu vrstevníků, tu pomůcku chcete hned. Akceptuji administrativní proces, který je potřeba k vyřízení žádosti, ale když máte čekat půl roku na vyřízení žádosti, to mi přijde zdlouhavé," uvádí Drastichová.

Fond podle ní plánuje hradit zájemcům určitou část z ceny krabičky v obou případech, tedy pokud přístroj příspěvek dostane nebo ne. Drastichová se ale stejně jako Ježek ze SONS domnívá, že je důležité otestovat, pro jakou skupinu zrakově postižených lidí je OrCam nejvhodnější.

Ne všichni mohou krabičku používat. Není zatím vhodná například pro lidi se zrakovým a sluchovým postižením, protože neslyší hlasové předčítání. Na přenosu hlasu z krabičky do naslouchátka ale teď OrCam podle Meltzera pracuje.

Podle Ježka ze SONS přístroj zatím asi nejlépe poslouží lidem se zbytky zraku, kterým žádná jiná kompenzační pomůcka nepomůže, nemají chytrý telefon, ale zároveň jsou aktivní a pohybují se samostatně.

Petrová s ním měla zpočátku také potíže. "Čím déle to mám, tím lépe to používám. Prvních několik týdnů jsem třeba hledala správný úhel, kam položit knížku tak, aby se načetla do zorného pole kamery. Zjistila jsem ale, že to, že mi to nešlo, nebylo tím zařízením, ale tím, jak jsem ho používala," uzavírá.

autor: Simona Janíková | 24. 10. 2018 9:33

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama