Washington/Praha - Koncem roku čeká Ameriku i Evropu další vlna bankrotů firem a masové propouštění.

Nevyhnou se ani Češi. Člen vládní rady NERV Miroslav Zámečník však uklidňuje, že většina zdejších protikrizových opatření je zaměřena tak, aby dopady této druhé krizové vlny zmírnila.

Pravděpodobná varianta W

Předpověď, že světová finanční krize proběhne podle scénáře W, poprvé vyslovil počátkem roku guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

Nedá se tedy čekat scénář V, kdy krize rychle přijde a rychle odejde, ale namísto toho dvě krizové vlny.

Argumenty dodal ve své analýze na stránkách patria.cz ekonom Jiří Soustružník. Na datech ze Spojených států popsal mechanismus tří posledních krizí.

V roce 1991, 2001 i 2008 zasáhly krize ekonomiku poprvé tím, že se nápadně zhoršil přístup firem k úvěrům.

Potíže se splácením začaly mít podniky vždy o rok později. V letech 1992 a 2002 nedokázala splácet desetina společností.

Loni byly úvěry dostupné hůře než v předchozích dvou krizích, a proto se dá podle Soustružníka letos očekávat, že také krachů bude víc. "Očekávám, že to bude o čtyři nebo pět procent horší, To jsou výjimečná čísla," říká expert.

Při prvním nárazu finanční krize firmy přežívaly relativně dobře a vážné potíže se splácením dosud má dosud jen každá pětadvacátá. Dnes se dostupnost úvěrů zlepšuje, stále je však dost špatná na to, aby některé podniky dokázaly dlouhodobě financovat své rostoucí dluhy.

Letos krize nekončí

Soustružník míní, že stejný vývoj potká také Evropu včetně České republiky, kde se podniky od loňska také jen obtížně dostávají k úvěrům. Přitom se nedá říct, kde bude propad větší.

"Bude to dáno stavem finančního systému a stavem reálné ekonomiky. USA má v horším stavu finanční systém, u reálné ekonomiky se to nedá určit," vysvětluje obdobné vyhlídky ekonom.

Náklady rostou, zisky se tenčí, investoři odcházejí? Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Čtěte také: Černý scénář pro ČR nastane, když zmizí cizí investoři

Podle Soustružníka je už jisté, že krize letos neskončí. "Scénář V je vyloučen, pravděpodobnější je scénář U, kdy obrat k lepšímu přijde za dlouhou dobu," předpokládá. Nevylučuje však ani mírné oživení a nový pád podle varianty W. "Může ale klidně být i trojité," dodává.

Když se například koncem roku začne ekonomika skutečně zlepšovat, mohou ji do nižších pater poslat právě krachy firem a rostoucí nezaměstnanost.

Premiér Mirek Topolánek po summitu na společné tiskové konferenci s předsedou EK. José Manuel Barroso hovoří, Topolánek naslouchá. | Foto: Reuters

Čtěte také: Pomoc ekonomice připravena, Češi ji nechtějí

18 miliard na dluhy

Rostoucí potíže se splácením úvěrů, které mohou firmy po nějakém čase dohnat až ke krachu, připouští také vládní poradce Zámečník.

Vláda chce proti této hrozbě nasadit svůj nejdůležitější protikrizový nástroj: umožní firmám neplatit sociální pojistné za zaměstnance s nižším platem. "Podniky tak vlastně dostanou od vlády 18 miliard na obsluhu dluhů," zdůrazňuje Zámečník.

"Znamená to, že nejvíc pomáháme podnikům, které mají hodně zaměstnanců, navíc s nízkými platy. Vydělá na tom především zemědělství. Pomoc ale těžko využije bankovní sektor, kde mají nízké platy nejvýš vrátní," dodává vládní expert.

Zmíněná pomoc je určena zdravým podnikům a na doporučení Evropské komise ji zřejmě poskytnou všechny členské státy EU. Firmy, které se už dostávají do potíží, mohou navíc využít odklad platby sociálního pojistného až o tři roky, který jim nabídl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Pohovory. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Čtěte také: Hladová zeď bude stát tři miliardy. Odbory chtějí víc

Třetím nástrojem je tzv. "kurzarbeit", tedy státem placené školení zaměstnanců z podniků, které přišly o zakázky. "Je tedy určeno je firmám, které přijetím pomoci demonstrují, že jsou na tom opravdu špatně," upřesňuje Zámečník.

Zmírníme bolest

Odpustit pojistné je opatření, které firmám při druhé vlně krize opravdu pomůže, míní ekonom Soustružník. "Těžko ale říct, jestli to bude výrazná pomoc. Záleží, jak špatně na tom bude ekonomika," upozorňuje.

Také Zámečník připomíná, že žádné vládní opatření nemůže krizi zastavit.

"Vláda bude mírnit bolest, protože nic jiného nejde. Proto podnikům nabízí úlevu v jejich finanční situaci," shrnuje strategii, kterou navrhl NERV.