Praha - Česká vláda a centrální banka tvrdě odmítají názor, že patříme do středovýchodní Evropy. Mezinárodní instituce totiž tento region označují za nejslabší místo světové ekonomiky.
Z pohledu evropských či amerických expertů však existují důvody, proč Českou republiku mezi rozvojové ekonomiky střední Evropy počítat.
Nejsme jako ostatní
"Ukázalo se že, země střední a východní Evropy nejsou homogenní. Mnohé udělaly impozantní pokrok a jejich vyhlídky na udržení dlouhodobého růstu jsou dobré," řekl premiér Mirek Topolánek v neděli na neformálním summitu EU. Se stejným sebevědomím se vyjadřovali premiéři Polska a Estonska.
| Čtěte také: ČNB brání Česko: Takové dluhy, jak píšete, nemáme |
Nikdo z nich nechce být v očích investorů spojován s Lotyšskem, Maďarskem a Ukrajinou, kde už dostali půjčku od Mezinárodního měnového fondu, ani se Srbskem, Tureckem či Rumunskem, kde o ní vyjednávají.
Explicitně to napsal v dopise pro prestižní deník Financial Times viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, který zdůraznil, že Česko se zkrátka vyvíjelo jinak než další země střední východní Evropy. "Česká republika jednoduše není v situaci velkých nerovnováh a makroekonomické nestability a české domácnosti vůbec nemají dluhy v zahraničních měnách,"
| Čtěte více: ČNB světu: My nejsme "střední a východní Evropa" |
Tuzemské hospodářství se však od ostatních neliší ve dvou důležitých parametrech: jeho vzestup je založen na zahraničních investicích a přitom není součástí eurozóny.
Když uteče kapitál
Proč by to mělo vadit, vysvětlil například známý finančník George Soros v článku pro Financial Times.
Hlavní nebezpečí prý vzniklo 12. října 2008, kdy premiéři zemí eurozóny slíbili, že nenechají padnout žádnou "systémově důležitou banku".
Tím slíbili ochranný deštník pro 16 ze sedmadvaceti členských států EU.
"Tento slib vede k rychlé a vážné finanční krizi v nových členských státech, které dosud nezavedly euro," míní Soros a dodává: "Když se banky eurozóny pokusí stáhnout svůj kapitál pod ochranný deštník, dostanou se východoevropské měny a trhy s dluhopisy pod tlak, ekonomika půjde dolů a schopnost domácností splácet se ztratí."
| Čtěte více: Euro nemusí přežít dnešní krizi, varuje miliardář Soros |
Sorosovu analýzu potvrzují pády forintu, zlotého i české koruny, které od října ztratily zhruba pětinu své hodnoty. V listopadu poklesl zájem o středoevropské státní dluhopisy.
Konec investic
Oprávněnost Sorosových obav potvrdil v rozhovoru pro Financial Times Deutschland expert Vladimir Gligorov z vídeňského Ústavu pro mezinárodní ekonomická srovnání.
"V zemích jako Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko je dnes vysoká míra aktiv v zahraničních rukách. A teď vzniká nebezpečí, že investoři své peníze stáhnou. Už tady nemohou nic vydělat," řekl Gligorov.
| Čtěte více: Maďarsko se potápí, zachránit ho má přijetí eura |
"Krize je globální a těžko si můžeme představit, že se v jedné malé zemi na východě Evropy projeví jinak než v těch ostatních," míní také profesor lipské univerzity Günter Schnabl. Malou zemí měl na mysli Polsko.
Pražská centrální banka přesto ujišťuje, že se Češi bát nemusí, protože stav finančního sektoru je mimořádně dobrý: banky mají dost peněz a jejich zahraniční vlastníci je z účtů nestahují.
Podle Gligorova ale nejde jen o to, že nedostatek financí může poslat do krachu jednotlivé podniky či celé země.
"Státy, které rostly pomocí zahraničních investic, si budou muset zvyknout, že příští dva, tři, pět let nebude kapitál k dispozici. To znamená změnit dosavadní ekonomický model," upozorňuje.
Nejlepší pozici pro změnu má Slovensko, které včas přijalo euro.
| Čtěte také: Slováci už ví, kde utrácet svá eura - v levnějším Česku |
Půl bilionu od MMF
Minulý čtvrtek doporučil Mezinárodní měnový fond plán, podle kterého se mají zvýšit rezervy na pomoc rozvojovým ekonomikám ("emerging markets") na 500 miliard dolarů.
Pokud se totiž vyplní pesimistický scénář MMF, bude ohroženo krachem 16 zemí, především ze střední a východní Evropy a záchrana jejich veřejných financí přijde na 300 miliard.
Fond vystačí s polovinou peněz, pokud krize ohrozí jen deset zemí. Návrh už podpořili zástupci čtyř největších evropských ekonomik, tedy Německa, Francie, Velké Británie a Itálie.
| Čtěte také: Merkelová: Evropa potřebuje novou finanční architekturu |
MMF nezveřejnil, se kterými zeměmi ve svých záchranných balících počítá, podle Financial Times v nich však nejsou zahrnuty země, které už nějakou pomoc dostaly, tedy Island, Maďarsko, Ukrajina a Lotyšsko. Mezi eurozónou a Ruskem je přitom už jenom 14 dalších zemí.
Gyurcsányův návrh
Na nedělním summitu EU požádal maďarský premiér Ferenc Gyurcsány o další peníze. Bohatší země měly na záchranu východoevropských ekonomik vynaložit ještě 180 miliard eur.
| Čtěte také: Churavé Maďarsko žádá o miliardy. I pro Česko |
"Už jsme prokázali, že státům v nouzi pomůžeme a budeme to dělat i nadále. Nemůžeme ale dávat paušálně všem," odmítla německá kancléřka Angela Merkelová Gyurcsányův návrh a tím byla celá věc vyřízena.
Blogy na Aktuálně.cz
Ekonomové o krizi
Tomáš Sedláček, ČSOB, člen NERV Jiří Havel, ČSSD, stínový ministr Jiří Rusnok, Asociace penzijních fondů, člen NERV Hana Brixi ze Světové banky Pavel Kohout, ekonom, člen NERV Milan Zelený, ekonom, univerzitní profesor Aleš Michl z RaiffeisenbankPokud se do záchranného projektu nezapojí nejsilnější evropská ekonomika, nemá smysl o pomoci mluvit.
Tuskovy dluhopisy
Ještě v pátek kancléřka zpochybnila jiný záchranný plán, který jí osobně předložil polský premiér Donald Tusk. Podle polských médií chtěl, aby podpořila návrh na vydání společných evropských dluhopisů.
Evropské dluhopisy podporuje většina ekonomů, od George Sorose po prezidenta MMF Dominiqua Strausse-Cahna. Poprvé byly zmíněny jako pomoc pro slabší země eurozóny, jakými jsou Irsko, Řecko, nebo Itálie, které nedokážou zároveň bojovat s krizí a platit úroky ze svých dluhů.
Zpravidla totiž musí věřitelům odvádět až o dvě procenta vyšší úrok, než německá vláda. Společné evropské dluhopisy by slibovaly stejné výnosy jako německé vládní papíry, slabším zemím by tedy ušetřily desítky miliard eur a posílily tak stabilitu veřejných financí celé eurozóny.
O evropských dluhopisech jednala podle týdeníku Der Spiegel také německá vláda, zatím však o ničem nerozhodla.
Proto neměl úspěch Tusk, který na premiérské úrovni přišel jako první s nápadem, aby si prostřednictvím evropských dluhopisů mohly půjčovat dokonce ty země, které ani nejsou v eurozóně. Ovšem při berlínském jednání nezabral argument, že Poláci mají úroky stejně vysoko jako Italové a splácení je pro ně stejně obtížné.
| Čtěte více: Summit EU se shodl, že nechce a nevidí protekcionismus |
