Peking/New York - V prvním čtvrtletí rostla čínská ekonomika o 9,7 procenta HDP, což je opět rychlejší tempo, než se čekalo.
Ceny v březnu přitom rostly o 5,4 procenta meziročně, což je o půl procenta víc než v únoru a také největší růst cen od roku 2008. A to navzdory čtyřem zvýšením úrokových sazeb tamní centrální banky od loňského října.
Podle světoznámého investora a profesora newyorské Stern School of Business Nouriela Roubiniho je to neklamný příznak, že se Čína přehřívá a že po roce 2013 "narazí do cihlové zdi".
Historie nelže
"Všechny historické epizody přílišných investic - včetně východní Asie v 90. letech - skončily finanční krizí a/nebo dlouhým obdobím pomalého růstu," upozorňuje Roubini. V případě Číny, druhé největší ekonomiky světa, by to podle něj mělo globální důsledky.
Problém je, že navzdory oficiálním prohlášením k právě započaté dvanácté pětiletce je Čína na nezvratné cestě, která blížící se náraz spíš ještě přitvrdí.
V posledních dekádách Čína vyrostla industrializací z exportu taženého podhodnocenou měnou.
V krizi mezi lety 2008 až 2009 však export ze země klesl z 11 procent podílu na HDP na procent pět. Vůdcové země to vykompenzovali stimulačním navýšením investic do fixního kapitálu - jako jsou infrastrukturní stavby a stavby bytů - ze 42 na skoro 50 procent HDP.
To je podle experta dlouhodobě neudržitelné pro jakoukoliv ekonomiku světa.
Roubini, který byl od vyhlášení nové pětiletky v Číně dvakrát na návštěvě, popisuje nové dálnice do nikam, supermoderní, ale prázdná letiště, superrychlé vlaky, které vytíženost plánovaných letišť omezí, tisíce kolosálních budov poboček lokálních vlád.
"Ohromný problém špatných úvěrů"
Tady všude podle Roubiniho dřímá "ohromný problém špatných úvěrů" - jinými slovy velká bublina. Ta se přitom neomezuje na realitní trh, ale i na průmysl, který buduje nadbytečné kapacity v automobilkách, ocelárnách i hliníkárnách.
"Nakonec, nejspíš po roce 2013, utrpí Čína tvrdé přistání," uzavírá Roubini.
Aby se Čína tomuto osudu vyhnula, musela by omezit svou závislost na exportu a víc podpořit utrácení a spotřebu svých lidí. Právě to si nedávný čínský sjezd komunistické strany pro příští pětiletku předsevzal. Podle Roubiniho ale zůstane u slov a skutečnost bude spíš opačná.
Čínská hospodářská politika totiž přesměrovala podporu od politicky slabých domácností k politicky silným státním firmám. Chrání jejich konkurenceschopnost levnou měnou, která ale na druhé straně snižuje kupní sílu lidí. Drží nízko úrokové sazby, což lidem znehodnocuje úspory, ale na druhé straně motivuje firmy k nabírání levných půjček a dalším investicím.
Inflace hrozí nepokoji
Mzdy narozdíl od cen rostou pomalu a výdaje na jídlo a bydlení se u domácností blíží podílu půl na půl. BBC proto upozornila na velký potenciál masových nepokojů, které v Číně rychle rostoucí ceny nemovitostí a jídla nesou.
S Roubinim se pak stanice shodla na tom, že náhlá změna tohoto trendu není možná, protože výrazné zhodnocení měny nebo zvýšení mezd by zdražilo čínský export, snížilo atraktivitu čínského zboží a vedlo by k bankrotům státních podniků, velkému propouštění, a tím i ohrožení mocných místních vlád.
"Jako výsledek bude Čína v současném pětiletém plánu investovat ještě více," uzavírá Roubini v textu napsaném pro Project Syndicate.
Roubini není sám, kdo je přesvědčen o blížícím se tvrdém pádu ohromného čínského růstu. Z lednového průzkumu agentury Bloomberg vyplynulo, že nástup finanční krize v Číně do pěti let očekává 45 procent oslovených investorů.
Americký investor Mark Hart na pád Číny vsadil svůj nový investiční fond. Na tom, že čínská ekonomika spadne roku 2013 do deprese neboli vleklého hospodářského poklesu, se shodli i ekonomové, kteří se v září 2010 sešli na jednání Světového ekonomického fóra v čínském městě Cchaj-ťing.
V Česku na nebezpečný růst čínské bubliny opakovaně upozorňuje třeba ekonom Aleš Michl.
