Brusel - Evropská unie se rozhodla přitvrdit a podobně jako Spojené státy chce ruským firmám zkomplikovat život. Kvůli pokračujícímu napětí na Ukrajině a v reakci na sestřelení letu MH17 proto vůbec poprvé zavádí sektorové sankce, které se dotknou konkrétních společností.
Podle předběžné dohody diplomatů evropské osmadvacítky v Bruselu mají zasáhnout hlavně ruské banky, výrobce zbraní a míří také na dodávky vyspělých technologií pro ropný průmysl. Sankce zřejmě začnou platit ve čtvrtek, tedy přesně dva týdny po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny, v němž zemřelo všech 298 lidí na palubě.
Podle českého velvyslance při EU Martina Povejšila dospěla unie k závěru, že Rusko v posledních měsících učinilo několik bezprecedentních kroků, které se vymykají platným normám chování států v rámci mezinárodního společenství. "EU dospěla k přesvědčení, že je potřeba vyvodit určité důsledky. Svou měrou k tomu samozřejmě přispělo sestřelení civilního letadla nad východní Ukrajinou. Do velké míry to změnilo atmosféru uvnitř Evropské unie," řekl ČTK Povejšil.
Zástupci Unie oznámili například zákaz exportu takzvaného zboží dvojího užití. To znamená zboží, které lze použít jak pro civilní, tak pro vojenské účely, a je z něj tedy možné vyrábět zbraně, výbušná zařízení nebo raketové systémy.
"Sem může patřit prakticky cokoliv, například software nebo strojírenské výrobky," uvádí prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Roční vývoz podobného zboží ze zemí Evropské unie do Ruska přitom činí okolo 20 miliard eur.
Tato sankce však podle Hynka poškodí hlavně evropské vývozce, v Česku by na ně doplatily třeba Kovosvit Mas nebo První brněnská strojírna Velká Bíteš. "Tyto firmy mají sedmdesát až osmdesát procent exportu do Ruska, takže omezení by mohlo být obrovské," varuje Hynek.
Postihy se nedotknou zakázek, které jsou již rozběhnuté. Sankce tak nezasáhnou například francouzský prodej výsadkových lodí Mistral Rusku.
Konec vývozu zbraní do Ruska
Sankce zahrnují také zákaz vývozu vojenského materiálu do Ruska. Kromě zbraní jde například o náhradní díly na letouny L-39 nebo L-410.
"V tomto případě jde o export za zhruba 120 milionů korun, takže to české firmy nezasáhne," myslí si Hynek. Problém by ale podle něj nastal, pokud by Rusko zareagovalo stejně a přestalo dodávat díly pro české vrtulníky.
Sankce mají mít i vliv na dovoz ruských zbraní do EU. Na rozdíl od Spojených států, kde se například pušek Kalašnikov doposud prodávalo na 200 tisíc ročně, tu ale podle Hynka není po civilních zbraních taková poptávka.
"Například Češi místo toho kupují spíše samopal SA58. Výjimečně někdo má brokovnici Bajkalku, například myslivci, kteří si nemohou dovolit nic dražšího," říká Hynek.
Zástupci Rady pro zahraniční věci schválili i další typ sankce, a to zákaz vývozu "citlivých technologií" do Ruska. Ročně jich země EU exportují do Ruska sice "jen" za 150 milionů eur, patří mezi ně ovšem i komponenty, které jsou nezbytné pro páteř ruské ekonomiky, a to energetický sektor.
Země EU nepovolí vývoz, pokud by zboží mělo být využito pro hledání a těžbu ropy v hlubokém moři či v Arktidě a při projektech na těžbu ropy z břidlic.
Banky se dostanou hůře k penězům
Na sankce mají doplatit i ruské banky. Ty by se tak hůře dostávaly k evropským penězům.
"Opatření bude zahrnovat zákaz, aby občané EU investovali do akcií nebo dluhopisů, které budou mít delší splatnost než devadesát dní a které budou vydané státními ruskými finančními institucemi," stojí podle listu Financial Times v neveřejném dokumentu Evropské unie.
Zakázáno má být též druhotné obchodování s těmito dluhopisy a také poskytování služeb, které jsou s jejich vydáváním obvykle spojené.
Jelikož Unie nemůže podobně jako USA vydat konkrétní seznam potrestaných bank, zasáhnou sankce všechny společnosti, ve kterých ruský vlastník drží více než 50 procent akcií. Mezi ty patří například síť Sberbank, VTB Bank, Russian Agriculture Bank nebo Vněšekonombank.
"Zamezení vstupu na (evropský) kapitálový trh zvedne ruským institucím náklady na financování – pokud jim neposkytnou náhradní peníze ruské autority," stojí v citovaném dokumentu.
Záchrana zmiňovaných bank by přitom nebyla jen otázkou "starosti" o domácí firmy, je tu i další důvod. Sberbank, VTB bank a Russian Agriculture Bank jsou banky z většiny ovládané přímo ruským státem. Ve všech případech by tedy sankce mířily přímo na Rusko.
"V následujících třech letech budou muset ruské banky splatit v eurech, dolarech a švýcarských francích více dluhů než v rublech," dodává agentura Bloomberg. Zatímco v rublech musí mezi lety 2015 a 2017 uhradit 9,7 miliardy dolarů, v ostatních třech měnách to bude 15 miliard dolarů.
Dotklo by se omezení domácností?
Pokud by se omezení týkala jen nákupu dluhopisů, tak sankce běžné klienty v Evropě pravděpodobně nezasáhnou. Ruské banky totiž používají dluhopisy ke svému financování jen minimálně.
"Vzhledem k tomu, že zatím není známo, jakých konkrétních subjektů se budou sankce týkat a v jakém rozsahu budou přijaty, se k tomuto tématu nebudeme vyjadřovat," uvádí mluvčí české Sberbank Hana Drápalová.
Jak ale například vyplývá z loňské výroční zprávy Sberbank v České republice, banka pomocí dluhopisů v hodnotě 9,4 miliardy korun kryla jen zhruba 13 procent svého majetku. Delší splatnost než jeden rok z toho přitom měly dluhopisy za 3,9 miliardy korun.
Slovinská Sberbank podle výroční zprávy za rok 2013 dluhopisy ke svému financování vůbec nevyužívala, maďarská těmi dlouhodobými kryla necelé procento svých aktiv. Vydané dluhopisy neměly v loňských výkazech uvedené ani německá či francouzská VTB.
Větší dopad by proto mělo, kdyby EU zakázala svým bankám poskytovat ruským finančním domům úvěry. Například ve Slovinsku jimi totiž Sberbank kryla 22,5 procenta svého majetku a dvě třetiny těchto půjček byly vyjádřené v eurech.
Evropa následky nepocítí, slibuje předseda Rady
Evropští diplomaté se podle agentury AFP také dohodli na seznamu osob, které přibudou na již existujícím sankčním seznamu EU. Do toho je aktuálně zařazeno 87 lidí a dvacet ruských firem. Podle agentury AFP se na něj mají dostat i nejméně čtyři oligarchové blízcí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
K sektorovým sankcím se v polovině července uchýlily i Spojené státy americké. Federální vláda například zakázala poskytovat vybraným ruským bankám úvěry, které mají delší splatnost než devadesát dní, kromě toho zablokovala dovoz zboží od osmi ruských vojenských firem.
Jak ale upozorňují ekonomové, Evropská unie má s Ruskem výrazně silnější obchodní vztahy než Spojené státy. Mimo jiné se jedná o trh, na který loni směřovalo 52 procent ruského exportu. "EU obchoduje s Ruskem desetkrát více než USA, zvláště stojí za zmínku závislost některých zemí na ruském zemním plynu," připomínají autoři webu EurActiv.
Jak ale prohlásil minulý týden stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy: "Navrhovaný balíček sankcí by měl mít silný dopad na ruskou ekonomiku, ale jen mírný vliv na evropské trhy."
Dopad na Rusko přitom nebude okamžitý, první důsledky by mohla Moskva pocítit zřejmě nejdříve na přelomu letošního a příštího roku, odhadují diplomaté. Sankce mají platit prozatím rok, do tří měsíců je EU zhodnotí.
"Nelegální anexe území a záměrná destabilizace sousední suverénní země nemohou být v Evropě ve 21. století přijaty," napsali. EU a její členské země podle nich společně i jednotlivě od počátku ukrajinské krize vyzývaly Rusko k práci na mírovém řešení.
