Posledním dokladem toho byly tahanice v Evropském parlamentu o směrnici o službách.
Nakonec ji poslanci schválili, ale v okleštěné podobě, která vyhovuje převážně starým členským zemím.
Zástupci "nováčků" chyběli i ve vyjednávacím výboru konzervativní frakce EPP-ED, která vypracovala se socialisty kompromisní řešení, které nakonec parlamentem prošlo.
Nováčkům se měří jiným metrem
"Vedení strany se nám již omluvilo, prý to bylo nedopatření," řekl Jan Zahradil, poslanec za ODS.
"Je neomluvitelné, že do vyjednávání nebyla zapojena například Zuzana Roithová, když je místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh, který směrnici projednával. To - stejně jako výsledná podoba směrnice - ukazuje, že nové členské země jsou stále brány s rezervou. Prostě existuje dvojí měřítko," dodává slovenská europoslankyně Zita Pleštinská z frakce EPP-ED.
Není to ostatně poprvé, kdy se europoslanci z nových členských zemí zamýšlejí nad tím, zda nejsou bráni jako "nedospělí".
Za první rok a půl fungování současného parlamentu jím prošlo 80 návrhů, o nichž poslanci rozhodují s Radou ministrů metodou takzvaného spolurozhodování. Ta jim umožňuje legislativní proces zcela zablokovat.
Ze 162 zastupitelů z Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska, Maďarska, České republiky, Slovenska, Slovinska, Malty a Kypru se stalo jen sedm zpravodajem takového návrhu. Z Česka se mezi těchto "sedm statečných" nedostal nikdo.
Pryč s dělicí čárou
"Ta dělicí čára by už konečně měla zmizet. Nerad slyším označení noví členové. Všechny země v Unii mají přece stejná práva. Jsou to všechno jen členové," říká finský europoslanec z EPP-ED Alexander Stubb.
"Konečně by se všichni měli naučit nemyslet v intencích staří - noví, ale spíš dělit země na ty s liberálnějším přístupem a ochranářské," doplnil Stubb, který ostatně věří, že se směrnici o službách ještě v Radě ministrů a při druhém čtení v parlamentu podaří posunout k liberálnějšímu pojetí.
Dělení na staré a nové se však vždy znovu objevuje při projednávání zásadních evropských témat.
Nedávno titulky západních novin hlásaly "tři nováčci si postavili hlavu". To když Polsko, Česko a Kypr nechtěly přistoupit na dohodu o snížených sazbách daně z přidané hodnoty.
Staré země si mohly vjednat trvalé výjimky z harmonizované sazby DPH, která má být alespoň patnáct procent. Takovou příležitost desítka nových zemí neměla.
Škrty? Tak v penězích pro nováčky
Polsko jako největší rebel z řad nováčků se dlouho zdráhalo kývnout na rozpočet pro roky 2007 až 2013, a prosincový summit se tak protáhl do pozdních nočních hodin.
Vládě Kazimierze Marcinkiewicze se totiž nelíbilo, že když se Velká Británie rozhodla v rozpočtu škrtat, bez váhání sáhla na peníze pro nováčky. Heslem bylo: stejně to nebudou schopni vyčerpat.
"Je normální, že původní členové mají problém strávit příchod deseti nováčků. Ale tak výrazná diferenciace třeba po vstupu Španělska a Portugalska cítit nebyla," uvedl Eneko Landaburu, bývalý hlavní vyjednávač Evropské komise s desítkou nováčků.
Podle něj bude třeba ještě hodně času, než se z "nových členských zemí" stanou prostě "členské země". Tou dobou ale budou v Unii zase další "nováčci".
