Londýn/New York - Dvanáct bank, o kterých je veřejně známo, že jsou vyšetřovány kvůli skandálu LIBOR z dob finanční krize v letech 2007 až 2009, může čelit pokutám a žalobám za 22 miliard dolarů. Vyplývá to z analýzy banky Morgan Stanley, na níž poukázal server FT.com.

To však nemusí být konečná suma. Nezahrnuje totiž možné multimiliardové postihy, jimž dotčené banky mohou čelit, pokud jim úřady na obou stranách Atlantiku prokáží kartelové dohody. "Právě toto podezření se teď pro Evropskou komisi stane prioritou," řekl v pátek eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Nové vyšetřování rozbíhá i americká strana.

Politický boj, který se už minulý týden rozhořel ve Velké Británii, kde skandál vznikl, se mezitím přenesl do USA. Tamní ministr financí Timothy Geithner totiž v pátek vyvrátil nařčení, že jako šéf rezervní banky FED o skandálu věděl a nic proti němu nedělal.

Sankce? 22 miliard, a možná mnohem víc

Podle webového serveru listu Financial Times je analýza Morgan Stanley dosud nejdetailnějším odhadem možných postihů, kterým banky podezřelé z manipulace s mezibankovní sazbou LIBOR čelí. A to přesto, že ji banka označila za "hrubou".

Ve svých propočtech Morgan Stanley vychází z toho, že pokuty by dosáhly výše čtyř až třinácti procent zisků na akcii během roku 2012, nebo půl procenta jejich účetní hodnoty. Do výpočtu zahrnuje také potenciální hromadné žaloby dosahující průměrné škody 400 milionů dolarů na banku, a to v rozmezí od 60 milionů do 1,1 miliardy dolarů v závislosti na objemu derivátových aktiv, jejichž hodnotu sazba LIBOR ovlivňuje.

Analýza předpokládá, že příklad Barclays bude následovat většina z dalších jedenácti bank a svou vinu za manipulaci se sazbou uzná. Barclays dostala od amerických a britských úřadů pokutu 453 milionů dolarů. Právník oslovený FT.com ale upozornil, že v jejím případě nešlo o obvinění z "obchodního jednání s nedostatkem integrity" a že pokud by tomuto obvinění jiné banky čelily, byly by pro ně škody potenciálně mnohem vyšší.

To, že postihy mohou být ve skutečnosti vyšší, naznačil zmiňovaný eurokomisař Almunia.

"My se zaměřujeme na podezření z kartelu, včetně protizákonné dohody o stanovování sazeb. Pokud se tyto obavy potvrdí, učiníme nezbytná opatření k tomu, abychom kulturu v bankovním sektoru co nejdříve změnili," prohlásil.

Vyšetřování rozjíždí EU i USA

Podle FT.com trvají vyšetřování kartelových dohod několik let, mohou ale vést k pokutám ve výši deseti procent ročního obratu. Komisi přitom stačí podle evropských zákonů prokázat jen pouhý pokus o uzavření kartelu, nikoliv jeho konkrétní důsledek.

Komisař navíc uvedl, že vyšetřování se nezaměřuje pouze na manipulaci se sazbou LIBOR, ale i na další případy manipulace. Ty podle něj zahrnují i sazby Euribor a Tibor. První z nich je rozhodující pro stanovování úroků v eurech, druhá pak v japonských jenech.

Justiční mašinérie se mezitím rozjíždí i v USA. Podle agentury Reuters ve čtvrtek skupina demokratických kongresmanů požádala ministerstvo spravedlnosti a bankovní regulátory, aby zahájili vyšetřování, zda se globální banky podílely na manipulaci s mezibankovní sazbou.

"Do rozšiřujícího se skandálu naskočil také americký vrchní státní návladní, což je krok, který by mohl proti největším globálním bankám otevřít novou frontu," napsal Reuters.

Američané varovali Londýn už v roce 2008

Agentura zároveň zveřejnila přepis emailu, který dnešní americký ministr financí Tim Geithner poslal 1. června 2008 guvernérovi britské centrální banky Mervynu Kingovi. V něm mu navrhoval šest konkrétních kroků, „včetně procedur určených k prevenci náhodných nebo úmyslných chyb v hlášení" hodnot pro výpočet výše sazby LIBOR.

Tato sazba vznikla v 80. letech jako ukazatel krátkodobých zápůjčních nákladů největších londýnských bank. S nástupem finanční krize v roce 2007 se však role sazby nezamýšleně změnila, když začala nepřímo vypovídat o obtížích, které měly banky se získáváním úvěrů na mezibankovním trhu.

Některé z nich to vedlo k umělému snižování hodnot, které pro výpočet sazby poskytovaly. Ať už proto, aby jednotliví makléři vydělali na svých obchodech, nebo aby banka uprostřed finanční krize vykazovala lepší než skutečné finanční zdraví.