Jen škrty už nestačí. Evropě hrozí japonská cesta

Tereza Holanová Tereza Holanová
26. 4. 2012 14:10
Pokud nastane japonský scénář, může eurozóna zapomenout na růst, upozorňují ekonomové
Euro krize. Ilustrační foto
Euro krize. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Čekáte, kdy skončí krize? Dalších deset let se nemusíte dočkat. Podobný scénář totiž zažilo Japonsko. Stále více ekonomů z Česka i ze světa upozorňuje, že růst v eurozóně se může zastavit na podobně dlouhou dobu jako právě v Japonsku.

Do stagnace se evropská měnová unie skutečně řítí, oproti Japonsku jí ale chybí několik zásadních věcí. Zvláště jižní křídlo postrádá špičkový a konkurenceschopný průmysl, celý blok pak spořivé domácnosti, které by státu masivně půjčovaly. Může být tedy i hůř.

Že má Evropská měnová unie našlápnuto japonským směrem, si myslí například ekonom Pavel Kohout ze společnosti Partners. Hlavním důvodem je podle něj neustálá snaha „ordinovat" zcela odlišným trhům stejné podmínky.

"Silné euro vyhovuje Německu, ale drtí většinu slabších zemí," uvádí ekonom a doplňuje, že zatímco část eurozóny má ještě šanci, jiné státy se ocitly v prakticky beznadějném stavu.

"Řecko již zbankrotovalo, některé další země to čeká. Japonsku je nyní nejpodobnější Španělsko, velmi rizikové je Portugalsko," vyjmenovává Kohout. Zároveň připomíná, že problémy rozhodně nemá pouze Irsko a jih Evropy - země, pro které se používá souhrnné označení PIIGS.

Slovinsko se potýká s těžkou bankovní krizí, Nizozemsko drží světový rekord v hypoteční zadluženosti a ve Francii se propadá obchodní bilance.

Evropanům chybí úspory

Analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta je naopak přesvědčen, že se Evropa japonskou cestou nevydá. Zda ale skončí lépe, to neuvádí.

Za hlavní rozdíl mezi starým kontinentem a Japonskem označuje obrovskou spořivost tamních domácností. "Japonsko se zadlužovalo téměř výhradně z domácích zdrojů a nemělo problém obstarat si dostatek financí na pokrytí vysokého dluhu," vysvětluje analytik.

Prodat dluhopisy vlastním občanům je pro vládu jednodušší než přesvědčovat investory na finančních trzích, navíc se tak děje za výrazně nižší úrok (u desetiletých dluhopisů se jedná o 0,8 procenta).

Země eurozóny tuto možnost nemají a už teď některé z nich platí při prodeji desetiletých dluhopisů obrovské rizikové přirážky (Španělsko naposledy prodalo desetileté dluhopisy za 5,8 procenta, výnos v Portugalsku činil v půli března 13,01 procenta a v Řecku 22,86 procenta).

Zda se eurozóna přiblíží Japonsku v tom, že její ekonomika přestane růst, se podle Pavla Kohouta teprve ukáže. "Ale je na to zaděláno," komentuje ekonom.

Co se vlastně v Japonsku stalo

Japonská ekonomika zažívala téměř čtyřicet let nevídaný rozkvět. Jen mezi 1980 a 1990 si tu HDP připsalo 85 procent. S růstem ovšem souvisel i fenomén, který známe například ze Spojených států - kreditní boom a realitní bublina.

Během 80. let tu "nakynulo" obrovské množství úvěrů. "Ceny nemovitostí šly nahoru, banky kralovaly ekonomice, nezaměstnanost byla poblíž nuly," říká Kohout s tím, že celý svět tehdy japonský zázrak obdivoval.

V roce 1990 ale nastal obrat. Ceny nemovitostí spadly, dlužníci přestali být schopni splácet, rostla nezaměstnanost. Vláda se pokusila propad řešit sérií tvrdých škrtů, zároveň ovšem do ekonomiky nalila obrovské množství peněz, aby ji znovu "nastartovala". Ve velkém podpořila veřejné zakázky, kromě toho například rozdávala kupony na nákup spotřebního zboží. Výsledkem se stal nejvyšší státní dluh v poměru k HDP ve světě.

Hrubý domácí produkt prakticky přestal růst - za poslední dvě dekády se zvýšil pouze o osm procent. Příjmy státu stačily v roce 2010 sotva na polovinu japonského rozpočtu, na zbytek si země musela půjčit. "Daňové příjmy přitom téměř nepřetržitě klesají už dvacet let, během kterých se snížily o 38 procent," uvádí na svém blogu Brychta.

Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil upozorňuje ještě na další problém této země - demografické změny. "V Japonsku počet pracovníků klesá a roste počet důchodců," popisuje ekonom pro Aktuálně.cz. 

Kromě toho Japonsko podle něj udělalo ještě jednu chybu, nechalo si nefunkční bankovní systém. "Scénář řešení krize lze nazvat ´k čertu s bankovním systémem, zachraňme banky´. Tak se zachraňovaly banky bez ohledu, zda budou fungovat. A výsledek? Systém nefunguje a je spíše nazýván systémem zoombie bank," tvrdí Navrátil.

Bohatý stát, nebo časovaná bomba?

Navzdory dvěma ztraceným desetiletím se Japonsko stále těší důvěře investorů, yen loni mimo jiné patřil mezi nejvíce posilující měny.

Podle Kohouta zemi významně pomáhá kvalitní pracovní síla a špičkový průmysl. "Stále jde o bohatý stát s vysokou životní úrovní," předpokládá ekonom.

S tím, že má Japonsko z čeho brát, souhlasí také Jaroslav Brychta. Ten ale zároveň tamní trh považuje za časovanou bombu, která dříve či později exploduje. K tomu podle něj stačí nepatrné zvýšení dlouhodobých úrokových sazeb.

Vysokou hrozbou je také pokles úspor domácností - vláda by si tak přestala mít od koho půjčovat a vyšší úroky, za které by byli ochotní nakoupit dluhopisy investoři, by byly pro zemi neufinancovatelné.

Jak se může zachránit eurozóna

Podle Brychty je nezbytné, aby země eurobloku okamžitě snížily své deficity a zadlužení. To je ale podle něj značně nepravděpodobné, neboť k tomu ve většině případů chybí politická vůle.

Pokud měnová unie selže, nezbyde Evropské centrální bance nic jiného, než že bude muset nejproblematičtější země nadále financovat. To kromě inflace může vést ke zchudnutí střední třídy, s čímž ovšem souvisí rozsáhlé společenské nepokoje.

Podle Kohouta už ale samotné škrty nestačí a Evropská měnová unie by se měla co nejrychleji zbavit problémových článků. "Bude lepší, když japonský scénář budou následovat jen některé evropské země, než aby se týkal celé eurozóny," říká.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Soud v USA uznal zpěváka R. Kellyho vinným ve všech bodech obžaloby v případu vydírání a sexuálního zneužívání mladých žen a nezletilých dívek

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy