Frankfurt - Samé špatné sudičky měl u kolíbky nový plán Evropské unie stát se za deset let nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou světa, který minulý týden oznámilo španělské předsednictví.
Hospodářský blok eurozóny, s nímž je Česká republika spojena pupeční šňůrou své největší obchodní výměny, totiž podle pozorovatelů právě vstupuje do vážné a vleklé krize. Ta hrozí obrátit se v druhou vlnu recese.
"Deficity jsou problémem všech států eurozóny i celé EU," shrnul to dnes ve svém komentáři analytik ČSOB Zdeněk Šafka. Oživení má přitom zatím daleko ke stabilitě. "Ukazatele nálady a důvěry v eurozóně se zlepšily, tvrdé statistiky, i když jsou samozřejmě z loňského roku, však zatím nijak neoslňují," tvrdí Šafka.
V pondělí zveřejněná zpráva, že nezaměstnanost v zemích platících eurem dosáhla v listopadu deset procent - nejvyšší číslo od srpna 1998 - to zdá se jen potvrzuje.
I díky rostoucí nezaměstnanosti totiž celá polovina šestnácti zemí eurozóny čelí podle Evropské komise riziku, že se stav jejich veřejných financí stane neudržitelným. Jak navíc ukazuje příklad Řecka, členské země ani evropské bankovní instituce už nemají chuť ani peníze na to, aby svým členům pomáhaly.
Zadlužené země se tak ocitají ve slepé uličce. Musejí radikálně škrtat a zároveň tím nepřidusit velmi křehké oživení. To je problém, který poznalo i Česko, jehož odhadovaný sotva procentní růst v roce 2010 se po Janotově balíčku nezbytných úspor o pár desetin snížil.
I optimisté jsou skeptičtí
"I největší optimisté v Bruselu a Frankfurtu to vidí jako nesnadný proces, který bude doprovázet další snížení ratingů vládního dluhu a neustálé přemítání dluhopisových trhů o tom, jak si vlády vedou," napsal koncem loňského roku Wall Street Journal.
Riziko snížení ratingu se tak nebude týkat jen Irska a Portugalska, které už dostaly první varování. Agentura Fitch už v prosinci prohlásila, že bez věrohodných plánů na ozdravení veřejných financí hrozí stejný scénář i Velké Británii a Francii.
Agentury Moody's a Standard&Poors před časem pro server Aktuálně.cz potvrdily, že také české zadlužování sledují se "znepokojením" a že pokud země v dohledné době nepřistoupí k reformám penzí a zdravotnictví, náš rating se dostane pod "sestupný tlak".
Podívejte se, jak před rokem udeřila krize v Lotyšsku
Co se stane, pokud investoři od některých zemí přestanou kupovat dluhy, ptají se Financial Times? "Dojde k recesi," odpovídají si. Potvrdil by se tak scénář, podle kterého by se po bankách a továrnách staly poslední obětí finanční a hospodářské krize státy.
Nebezpečné dluhové pasti se mezitím blíží hlavně chudá a málo konkurenceschopná periferie eurozóny. Podle Financial Times se země jako Řecko, Španělsko a Irsko do "strukturální recese" už dostaly. To však zřejmě platí i pro mnoho zemí mimo eurozónu, například pro Maďarsko a Pobaltí.
"V nejhorším případě bude zapotřebí zdlouhavého poklesu, který přinese snížení nominálních cen a platů. Takovou budoucnost zřejmě přijalo Irsko. Španělsko a Řecko ne," píší Financial Times. Tento scénář ale znamená vážný problém pro obyvatele dané země - oni ani země samotná nebudou mít na splátky svých dluhů.
Evropu čeká "tvrdé desetiletí"
"Takto dotčená země by trpěla dluhovou deflací: s poklesem nominálních cen a platů vzroste reálná zátěž dluhů denominovaných v eurech. Hrozí, že přijde vlna neplnění závazků - soukromých, a dokonce veřejných," dodává list, podle kterého čeká eurozónu "tvrdé desetiletí".
"Škody napáchané ve fiskální oblasti budou napravovány roky," souhlasí Wall Street Journal.
Projekt společné evropské měny tak vstupuje do testu, kterého se skeptici obávali už při jeho vzniku před deseti lety. Výsledek je těžko předvídatelný, nejspíš ale prověří integritu celé Evropské unie.
Posuďte, jak vypadal krizový rok 2009 v Česku
