Top 10 zemí, které mají nejblíže k bankrotu

Andrej Rády
4. 1. 2010 9:59
Společnost CMA srovnala země do žebříčku podle toho, jak pravděpodobný je krach státních financí.
Foto: Reuters

Praha - Ekonomické problémy Dubaje, které propukly koncem loňského roku, jsou varováním pro vlády dalších zemí zadlužující své země v boji s ekonomickou krizí.

Společnost CMA, jejímž oborem jsou informace o dluzích a úvěrech, sleduje nejvíce nestálé vydavatele dluhopisů. Největšími favority bankrotu jsou podle CMA země bývalého Sovětského svazu, totalitní režimy s velkými zásobami ropy a země, ve kterých probíhají válečné konflikty.

10. Libanon

Pravděpodobnost bankrotu: 17 procent

Podle agentury Reuters je Libanon jednou z nejvíce zadlužených zemí světa. V březnu 2009 dosáhly její dluhy splatné v roce 2010 2,3 miliardy dolarů.

Silný ekonomický růst pomohl Libanonu v červnu snížit poměr dluhu k HDP na 153 procent ze zhruba 180 procent před třemi lety. Celkové HDP země je 48 miliard amerických dolarů.

9. Kalifornie

Pravděpodobnost bankrotu: 18 procent

Ve Spojených státech kromě celonárodního dluhu všechny zajímají i dluhy jednotlivých států. Nikdo nemá přesná čísla, protože dluh je rozprostřen mezi velké množství agentur.

V případě Kalifornie je střízlivý odhad někde okolo půl bilionu dolarů. Proto už si nemůže dovolit vydávat další dluhopisy. Terminátor v čele státu má před sebou velice složitou misi.

Foto: Aktuálně.cz
Blog ekonoma Aleše Michla:
Při jaké výši dluhu zbankrotujeme?

8. Litva

Pravděpodobnost bankrotu: 19 procent

Litva pravděpodobně nedodrží limity Evropské unie, pokud jde o schodek rozpočtu. Proto také zřejmě nebude moci přijmout jednotnou měnu euro dříve než v roce 2013. Uvedla to litevská ministryně financí Ingrida Simonyte.

Bývalý stát Sovětského svazu má podle odhadů v roce 2010 dosáhnout schodku rozpočtu 9,8 procenta, příští rok pak 9,7 procenta.

7. Island

Pravděpodobnost bankrotu: 23 procent

Islandská ekonomika klesla v 3. čtvrtletí loňského roku meziročně o 7,2 procenta, ve 2. čtvrtletí o 6,2 procenta. Místní banky zatížené problémy nechaly na holičkách jak místní podnikatele, tak spotřebitele.

Island se po bankovním kolapsu v roce 2008 ocitl v nejhorší ekonomické situaci od doby, kdy v roce 1944 získal nezávislost na Dánsku. Bankrotu země tehdy zabránila jen pomoc ze zahraničí.

6. Dubaj

Pravděpodobnost bankrotu: 29 procent

Dluhy emirátu se pohybují někde okolo 90 miliard dolarů. Například argentinskou krizi způsobilo moratorium na splácení dluhů ve výši 95 miliard dolarů. Dubai World a Nakheel mají závazky ve výši 59 miliard dolarů.

Mezi věřiteli Dubaje jsou banky z Británie, Německa a dalších zemí. Stále panují obavy, že může i přes pomoc Abu Dhabí a dalších dojít k bankrotu celého emirátu.

5. Lotyšsko

Pravděpodobnost bankrotu: 30 procent

Ve 3. čtvrtletí roku 2009 klesla lotyšská ekonomika o 18,4 procenta, což je nejhorší číslo v rámci celé Evropské unie. Místní banky budou potřebovat nový kapitál, protože jsou závislé na zárukách odvozených od ceny domů. A ta strmě padá.

Lotyšsko má jedny z nejhorších ratingů od známých agentur Standard & Poor's a Moody's.

4. Pákistán

Pravděpodobnost bankrotu: 36 procent

Závazky a dluhy země dosáhly v září 2009 nového maxima 55,2 miliardy amerických dolarů. Za 3. čtvrtletí narostly o zhruba 3 miliardy dolarů.

3. Argentina

Pravděpodobnost bankrotu: 49 procent

Ratingová agentura Fitch varuje, že úvěry v této zemi jsou obrovsky rizikové, a to navzdory tomu, že 20 miliard dolarů má být úspěšně splaceno v nejbližším období. Ekonomické a finanční tlaky zůstávají obrovské.

Argentinský parlament se pokusí přilákat další investory mimo jiné i znovuotevřením nabídky státního dluhu z roku 2005, v rámci níž nebyly nabídnuty některé dluhopisy.

2. Ukrajina

Pravděpodobnost bankrotu: 55 procent

Ukrajina má velice nízký úvěrový rating a negativní výhled na další období. Důvodem jsou podle Moody's slabé ekonomické fundamenty, napjatý bankovní systém a špatná koordinace fiskální a monetární politiky.

Některé problémy mohou odrážet nervozitu před volbou nového prezidenta, ovšem některé kroky vlády jsou zcela nesmyslné, například uvolňování fiskální politiky. To může zvýšit deficit rozpočtu na rok 2010 až na 7 procent HDP. A to je velice vážný důvod k zamyšlení.

1. Venezuela

Pravděpodobnost bankrotu: 60 procent

V prosinci byla vláda nucena zahájit likvidaci sedmi menších bank, ve kterých bylo zhruba 12 procent všech vkladů ve venezuelském bankovním systému. Velkou část těchto vkladů totiž banky využívaly ke korupci a dalším nekalým praktikám.
Samotné převzetí těchto bank by drásalo nervy každému finančníkovi. Ovšem Hugo Chávez si přisadil, když řekl, že když bude potřeba, klidně znárodní celý bankovní systém. Tento prosincový výrok naprosto potopil místní měnu a cenu vládních dluhopisů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy