Frankfurt nad Mohanem - Největší bankou v Evropě se v roce 2012 stala Deutsche Bank. Přeskočila tak francouzskou BNP Paribas, která doposud držela největší objem aktiv. Vyplývá to z nového žebříčku agentury Bloomberg.
Aktiva německé skupiny, která sídlí ve Frankfurtu, vzrostla v roce 2011 o 14 procent na 2,16 bilionu eur (přes 52 bilionu korun). Do skupiny aktiv přitom řadíme především poskytnuté úvěry.
Na vrchol tabulky se Deutsche Bank dostala poprvé za posledních pět let.
Půjčky na nákupy
Jak server Business Week ale zároveň připomíná, v rámci deseti největších bank v Evropě používá Deutsche Bank druhou největší finanční páku. To znamená, že nákupy z velké části financuje penězi, které si vypůjčí, což může vést k vysokým ziskům, ale také k rozsáhlým ztrátám. Výkon společnosti pak obecně silně závisí na náladě trhu.
"Samotná páka není dokonalým měřítkem rizika. Přehlíží totiž celkovou skladbu rozvahy," komentuje mluvčí Deutsche Bank s tím, že se objem zapákovaných aktiv od vypuknutí hypoteční krize v USA 68krát snížil.
V posledních letech klesla i průměrná rentabilita vlastního kapitálu (tedy jaký byl podíl zisku vůči vlastnímu kapitálu). Když se prodeji úvěrů v Evropě v roce 2009 dařilo, jednalo se o 14,6 procenta. V následujícím roce výnosnost spadla na 5,5 procenta. V roce 2011 činila 8,2 procenta.
Zároveň je Deutsche Bank v evropské top desítce třetí nejvíce podkapitalizovanou společností, a to i poté, co vedení zvýšilo rezervy a pokusilo se snížit závislost na vypůjčených penězích.
Velikost s rizikem nesouvisí
Investoři jsou tedy více skeptičtí, než by vzhledem k velikosti aktiv banky měli být. O tom vypovídá například ukazatel price-to-book, který nyní dosahuje hodnoty 0,65. Znamená to, že se akcie na trhu obchodují pouze za 65 procent ceny, kterou Deutsche Bank uvádí ve svých účetních výkazech. Toto procento je podle Bloombergu v padesátce největších bank světa sedmé nejnižší.
Skeptičtí ekonomové varují před možnými problémy především v souvislosti s velikostí banky. "Pokud havaruje tryskáč, tak je škoda větší, než když se to stane vrtulníku," komentuje mnichovský analytik Konrad Becker.
Jeho pochyby ale vyvrací šéf Deutsche Bank Josef Ackermann, podle něhož velikost banky s rizikem nijak nesouvisí. "Problémem není velikost, ale spíše propojenost bank," napsal již v roce 2009 do listu Financial Times.
Z jakého důvodu tedy bance stále věří tolik osob, které jí svěřují své vklady? "Lidé doufají, že by ji německá vláda nikdy nenechala padnout," myslí si investiční manažer Lutr Roehmeyer. To podle něj potvrzuje i skutečnost, že proti pádu Deutsche Bank se hned po britské HSBC pojišťuje nejméně klientů deseti největších bank v Evropě.
