Eurozóna na nohou. Řecko žádá o pomocnou ruku

Karel Toman
15. 4. 2010 17:35
Řecký ministr financí požádal o jednání zástupce věřitelů mezinárodní pomoci
Foto: Reuters

* Řecko požádalo dopisem EU, ECB a MMF o jednání o detailech mezinárodní půjčky * Pozorovatelé to považují za poslední krok před oficiálním spuštěním záchrany * Šlo by tak o první státní bankrot člena eurozóny v historii * Pomoc ale může narazit na právní překážky, ekonomové v Německu ji ženou před ústavní soud

Atény - Řecko ve čtvrtek požádalo o zahájení oficiálních rozhovorů s mezinárodními věřiteli. To je pozorovateli považováno za krok, který by mohl vést ke spuštění záchranného programu pro dluhy zamořenou zemi.

Tím by se Řecko přiblížilo k historicky prvnímu státnímu bankrotu člena eurozóny.

V dopise adresovaném Evropské komisi, Mezinárodnímu měnovému fondu a Evropské centrální bance žádá řecký ministr financí George Papaconstantinou o zahájení diskuse o "víceletém programu ekonomických opatření."

Dopis podle agentury Reuters přímo nežádá o spuštění pomoci, a podle dohody z konce března tak zatím stále nesplňuje nutnou podmínku její aktivace.

Podle dohody z tohoto víkendu má Eurozóna přispět 30 miliardami euro a MMF dalšími 10 až 15 miliardami.

"Program by mohl být podpořen finanční asistencí od členských států eurozóny a MMF, pokud se řecká strana rozhodne o takovou asistenci požádat," napsal Papaconstantinu v dopise.

"Tímhle dopisem Řecko oficiálně zahajuje diskusi o upřesnění podmínek celého mechanismu," řekl Reuters úředník, který si nepřál být jmenován. "Není to aktivace pomocného mechanismu," dodal.

Není to aktivace, ale je k ní blízko

Další nejmenovaný úředník agentuře sdělil, že detaily pomoci odcestuje v pondělí do Řecka projednávat třístranná komise zástupců mezinárodních institucí.

"Budeme probírat politický rámec řeckého plánu stability a růstu a technické body půjčky," potvrdil zdroj.

Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn dnes potvrdil, že do Atén vysílá svůj tým. Podle lidí z fondu se zatím nedá říci, jak rychle dohoda s Řeckem vznikne. Jejím základem budou dva body, a to výše potřebné pomoci a hospodářská strategie, která vrátí finance země do rovnováhy.

Řecku a eurozóně se stále nedaří uklidnit investory a snížit tak rostoucí přirážky, za kterých si je země nucena půjčovat na finančních trzích. Ty už u desetiletých dluhopisů přesahují sedm procent.

Nedělní detaily dohody o případné záchranné půjčce trhy sice na chvíli "zchladilo". Zmatky kolem provedení půjčky, trvající odpor, s jakým se setkává v Německu a přetrvávající nedůvěra trhů k dlouhodobé solventnosti Atén ale uvolnění opět rychle smazaly.

Analytici proto považují žádost o rozhovory za oficiální krok Řecka k aktivaci záchranné sítě.

"Fakt, že žádají o vyjasnění několika témat ohledně mechanismu naznačuje, že vážně zvažují aktivování balíčku," řekl ekonom z Capital Economics Ben May.

O řecké dluhopisy není zájem

Zpráva přichází v době, kdy řecká vláda snížila částku, kterou doufá získat koncem měsíce na dolarových dluhopisech. Z původních pěti až deseti miliard dolarů Atény sumu kvůli nezájmu investorů snížily na jednu až čtyři miliardy.

"Fakt je, že o řecký dluh není v USA velký zájem," citoval Wall Street Journal nejmenovaného úředníka, podle kterého jsou Atény celou aukci zrušit, "pokud potřebné částky nebude moci být dosaženo."

Jen do 19. května přitom Řecko musí splatit 8,5 miliardy euro. Podmínka spuštění balíčku, která říká, že Řecko nebude schopno získat peníze na splátky svého dluhu na finančních trzích, je tak zase o něco blíž realitě.

Trhy reagovaly tím, že se snížil příplatek, který investoři žádají ke koupi řeckých vládních obligací. Rozdíl úrokových sazeb mezi desetiletými vládními obligacemi Řecka a jejich německým ekvivalentem klesl zpět na 4,08 procentního bodu, zatímco během dne vyskočil až na 4,35 bodu. Země má potíže uklidnit investory, kteří vyhnali úroky desetiletých obligací o tři procentní body na 7,2 procenta.

V německu pomoc naráží na odpor ekonomů

Osud případné pomoci Řecku ale komplikuje vývoj v Německu. Dnes ji totiž zpochybnila skupina osmi tamních předních ekonomických institutů. Opakovaly přitom argument profesora Joachima Starbattyho, že podobná pomoc odporuje maastrichtské smlouvě, s kterým se chce obrátit na německý ústavní soud. Německo má být přitom zdaleka největším přispěvatelem ze zemí eurozóny.

Blogy na Aktuálně.cz:

Foto: Aktuálně.cz
Petr Robejšek: Euro může stáhnout Evropu do pekel
Foto: Aktuálně.cz
Pavel Kohout: Řecko, bankrot a my


 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy