Praha - Stopy socialistického bratrství jsou téměř pryč. V Libyi, v níž vypukla krvavě potlačovaná revoluce, už prakticky žádná česká firma nepůsobí. Pokud ano, přijížděli sem jejich představitelé v posledních měsících pouze na veletrhy se zbrojní či elektrárenskou technikou.
"Situaci v Lybii bych nerad komentoval. Mohu jen sdělit to, že s nově vzniklou situací v Lybii jsme ukončili veškeré marketingové aktivity," sdělil Aktuálně.cz Milan Janíček, jednatel prostějovské firmy URC Systems, která zažila jeden z posledních česko-libyjských obchodních kontaktů před vypuknutím povstání proti Kaddáfímu. V listopadu měla totiž svůj stánek na veletrhu 2nd Libyan Defence, Security and Safety Exhibition.
Libyjec dostal medaili
Milan Janíček tam tehdy podle serveru pro podnikatele Businessinfo.cz předal pamětní plaketu dvěma vysoce postaveným představitelům armády a ministerstva obrany, z nichž jeden za ni poděkoval plynnou češtinou. V Libyi totiž působí bývalí absolventi československých socialistických vojenských vysokých škol, z nichž se rekrutují i nejznámější soukromí dovozci českého zboží.
Případ firmy URC není výjimečný. Také další společnosti své kontakty s touto zemí už přerušily.
"Veškeré obchodní aktivity v Libyi jsme dávno ukončili," sdělila deníku Aktuálně.cz Vlasta Maršálková, manažerka exportu společnosti Hamé, kterou jako jednu z mála českých firem jmenuje ministerstvo průmyslu na serveru Businessinfo jako obchodního partnera Libye společně s jabloneckou sklářskou Preciosou.
Oproti dobám socialismu totiž české obchodní styky s Libyí prakticky umlkly.
Například Export aut Škoda do Libye posledních pět let kolísá od čiré nuly někam k tisícovce. V šestimilionové zemi je totiž 30 % nezaměstnanost a nízké mzdy. I proto podle týdeníku Economist dav vyraboval přístavní sklad ve městě Darna odkud zmizely stovky nových aut Hyundai.
"Čeští občané ale v Lybii pracují pro nadnárodní firmy. Valná část z nich už však i s rodinami odcestovala do Evropy," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. O napadání ze strany civilistů nebo armády, o kterém se zmiňují média, mluvčí Kolář zprávy podle svých slov nemá.
"Možná se ještě leccos dozvíme, momentálně tam panuje zmatek. Mnozí se snaží zachránit krk útěkem do Evropy, jiní hledají bezpečné zázemí v Tripolisu. Jsou tam ale i tací, kteří jsou tam celkem v pohodě na turistickém pobytu," dodal Kolář.
Krize v Libyi způsobila hlavně rekordní růst cen ropy a útěk investorů od všeho, co zavání rizikem. Se silným tlakem na už tak rychle rostoucí ceny energií a potravin se objevují obavy o zachování ohlášeného celosvětového růstu.
Malá a otevřená česká ekonomika bude každopádně vystavena všemu, co libyjská krize ve světě peněz spustí. Včetně možného zhoršení dluhové krize v Evropě.
Zahraniční dělníci čelí v Libyi násilí
Hlavním zdrojem poptávky je v Libyi je bohatý ropný stát s více než 100 miliardami devizových rezerv, který předloni ohlásil velké plány investic do infrastruktury v rafinériích a elektrárnách. Ani tady si ale české firmy, které za socialismu stavěly v Libyi dálnice, nestojí dobře.
Zakázky tak po uvolnění sankcí OSN dostávají velké západní petrochemické firmy, ale i stavební společnosti z Itálie, Koreje a Číny. Právě zahraniční dělníci ze subsaharské Afriky, Vietnamu, Egypta a Číny se teď stávají obětí násilí i lynčování a podle korespondenta Economistu ze země prchají v tisícovkách. Libyjci je totiž viní za svou nezaměstnanost.
"Dopad na české firmy bude mít situace v afrických zemích spíše zprostředkovaně přes rostoucí ceny pohonných hmot. Nedomníváme se, že by se z pohledu zahraničního obchodu větší množství domácích firem dostalo do problémů právě kvůli nepokojům například v Libyi," shrnul pro Aktuálně.cz analytik CitFin Tomáš Volf.
Spíš než Libye, hýbe korunou chladná ČNB
Pro českou korunu situace z posledních týdnů v Egyptě, Libyi a dalších arabských zemích sama o sobě riziko nepředstavuje.
"Ještě začátkem února sice koruna atakovala hranice kolem 24 korun za euro a 17,50 korun za dolar. V posledních dnech se propadla až k 24,55 CZK/EUR a přes 18,00 CZK/USD," vysvětluje Volf. "Na první pohled to může budit dojem určité spojitosti, ale koruna oslabuje především kvůli ochlazení očekávání brzkého zvyšování sazeb ze strany ČNB," dodává.
Celosvětový burzovní index FTSE propadl v úterý o 0,7 procenta, ceny pojištění dluhopisů proti státním bankrotům letěly naopak vzhůru od Středního východu po Severní Afriku. Investoři totiž pro své peníze hledají bezpečná útočiště jako například dolar a americké a německé dluhopisy.
To zase může přidělat starosti rizikové periférii eurozóny. Největší ze zemí PIGS, Španělsko, dnes navíc oznámilo, že tamní malé záložny představující svým objemem 42 procent finančního sektoru, mají možná až 100 miliard eur špatných aktiv. To je částka, která vysoce překračuje možnosti stávajícího unijního fondu na záchranu eura.
