Američané již brzy začnou exportovat břidlicový plyn

ČTK ČTK
16. 7. 2013 14:47
Příběh terminálu odráží převratné změny v americké energetice
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Washington - Spojené státy již poměrně zanedlouho začnou vyvážet břidlicový plyn, jehož těžba v uplynulých letech zemi přinesla energetickou revoluci. Využijí k tomu terminál, který v současnosti vzniká za 20 miliard dolarů (asi 396 miliard korun) na pomezí Louisiany a Texasu. Původně měl sloužit k dovozu plynu, prudký rozmach břidlicového odvětví si ale vynutil změnu jeho orientace na export. Informoval o tom server stanice BBC News.

První dodávky by podle serveru z nového terminálu měly odplout v roce 2015. Zamíří například do Velké Británie, a to na základě smlouvy s tamní energetickou společností Centrica. Celkem by z Louisiany mělo do světa odcházet 20 milionů tun zkapalněného plynu ročně.

"Je to něco - ještě před pěti lety jsme mluvili o dovozu zkapalněného plynu ze zahraničí. Teď ale před sebou máme vyhlídku soběstačnosti v přírodním plynu na 100 let dopředu," řekl manažer společnosti Shell Peter Brett.

Příběh terminálu odráží převratné změny v americké energetice. Původně měl dodávky zkapalněného plynu naopak přijímat - a několik jich tam i dorazilo. Pak se ale společnost Cheniere Energy, které zařízení patří, rozhodla vsadit na boom těžby břidlicového plynu. Investovala proto do čtyř obřích systémů na zkapalňování plynu.

Ekologové mají obavy

Těžba zemního plynu v USA dosahuje díky rozvoji břidlicových ložisek stále nových rekordů. USA začaly těžit v mohutném rozsahu plyn z břidlic ve druhé polovině minulého desetiletí díky kontroverzní technologii "frakování", která dostává plyn vázaný v horninách z velkých hloubek. Těžbu kritizují ekologové, podle kterých je značně nešetrná k životnímu prostředí, když například zanáší podzemní vody chemikáliemi, které se při těžbě používají.

Ekologové se dívají skepticky také na plány na vývoz nového plynového bohatství ve Spojených státech. Podle nich nejsou bez rizika.

"V současnosti existuje 17 záměrů na vývoz plynu a nikdo se jimi jako celkem nezabýval," podotkla Jen Powisová z vlivné ekologické organizace Sierra Club. "Jaké dopady budou mít plynovody, jak to ovlivní mokřady, co způsobí připlouvající a odplouvající lodě? A co udělá zvýšená doprava s vodou?" dodala.

Podobné obavy ale těžko břidlicovou revoluci ve Spojených státech zastaví. Jak připomíná stanice BBC, v následujících dekádách lze očekávat další růst. A po plynu z břidlic se ohlížejí i další země.

Po USA je ve světě co do zásob plynu z břidlic nejnadějnější Čína, která letos rozdala druhou sadu licencí na průzkum a těžbu tohoto zdroje. Státní geologové odhadují vytěžitelné zásoby břidlicového plynu v Číně na 25 bilionů metrů krychlových, což je o něco více než činí zásoby v USA. Tam se odhadují na 24,4 bilionu metrů krychlových.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy