Polsko začne těžit břidličný plyn, který Česko zakázalo

Radim Klekner Radim Klekner
12. 10. 2012 14:50
Průzkum a težba představují velké riziko pro životní prostředí
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Fránek

Varšava - Polsko muselo letos na jaře výrazně snížit odhad zásob břidličného plynu. Přesto s těžbou začne, a to už na přelomu let 2014 a 2015. Těžba přitom představuje velké riziko pro životní prostředí. Česko kvůli němu průzkum pozastavilo.

Vláda premiéra Donalda Tuska předloží příští týden v parlamentu návrh zákona definujícího pravidla pro průzkum a těžbu ložisek.

Polsko, které má podle posledních odhadů něco mezi 346 a 788 miliardami krychlových metrů břidličného plynu, se chce zbavit závislosti na dovozech z Ruska, jež nyní kryjí dvě třetiny spotřeby představující 14 miliard kubíků ročně.

Původní zprávy geologů hovořily až o pěti bilionech krychlových metrů plynu.

"Zásoby plynu jsou přesto dostatečné k tomu, aby se Polsko stalo potenciálním vývozcem suroviny, namísto toho, aby zůstalo odběratelem s velmi slabou vyjednávací pozicí," citoval ministra financí Mikolaje Budzanowského deník The Wall Street Journal.

Na základě dvou průzkumných vrtů na severu země sice ukončil v červnu svůj průzkum ložisek suroviny koncern ExxonMobil, další společnosti včetně Chevronu či ConocoPhilipsu však ve vrtných pracích pokračují. Polsko rozdalo v uplynulém roce celkem 111 licencí na průzkum břidličného plynu.

"Je třeba spojit dvě věci," zdůraznil v souvislosti s připravovaným zákonem premiér Tusk. "Na jedné straně jsou to předpisy, které neodradí investory před nákladným procesem průzkumu a těžby břidličného plynu. Na straně druhé si vláda musí podržet kontrolu nad distribucí bohatství, které těžba přinese."

Soběstačnost na pětatřicet let

Budzanowski počítá s tím, že Polsko by zpočátku mohlo těžit půl až jednu miliardu krychlových metrů plynu ročně a v dalších letech produkci zvýšit až na pět až deset miliard. Pokud se objem zásob potvrdí, pokryly by spotřebu země na nejméně pětatřicet let.

"Jsem trochu překvapen tím, že někdo uskuteční dva vrty a pak toho nechá," komentoval postup ExxonMobilu John Buggenhagen, ředitel těžební divize britské společnosti San Leon Energy provádějící průzkum u pobřeží Baltu. "Myslíme si, že i pro náležité ocenění malé oblasti je zapotřebí několika desítek vrtů."

V tom spočívá i hlavní riziko těžby břidličného plynu, při níž se používá metody tzv. hydraulického štěpení, kdy je do vrtu s cílem narušit horninový masiv vháněna pod tlakem voda s křemitým pískem a nebezpečnými chemikáliemi, jako je tetrametylamoniumchlorid. K průzkumu a těžbě je přitom třeba uskutečnit velké množství horizontálně vedených vrtů.

Vláda premiéra Donalda Tuska předloží v parlamentu návrh zákona s pravidly pro průzkum a těžbu ložisek břidličného plynu.
Vláda premiéra Donalda Tuska předloží v parlamentu návrh zákona s pravidly pro průzkum a těžbu ložisek břidličného plynu. | Foto: Ludvík Hradilek

Hydraulického štěpení využívají v posledních letech Spojené státy, které začaly těžit břidličný plyn na řadě ložisek v Pensylvánii, Texasu či Oklahomě. V současnosti kryjí USA s jeho pomocí čtvrtinu své spotřeby.

Kromě toho, že se při hydraulickém štěpení kontaminují zásoby spodní vody, uniká puklinami vzniklými v horninovém masivu do ovzduší metan, nejagresivnější z emisních plynů přispívajících ke globálnímu oteplování.

Průzkum na břidličný plyn proto již zakázaly Francie a Bulharsko, přerušila jej Velká Británie a o tomtéž uvažuje Německo. Česká vláda průzkum na dva roky pozastavila na základě doporučení ministra životního prostředí Tomáše Chalupy minulý měsíc.   

 

Právě se děje

před 23 minutami

Česká národní banka ve středu podle analytiků začne zvyšovat úrokové sazby

Bankovní rada České národní banky zvýší na svém středečním zasedání úrokové sazby, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Podle nich tak centrální banka zahájí postupnou normalizaci měnové politiky, další růst sazeb by totiž podle jejich odhadů měl následovat v srpnu a na podzim.

Důvodem jsou obavy kvůli růstu inflace, což souvisí s očekávaným ekonomickým oživením. Základní úroková sazba by tak měla podle analytiků ve středu stoupnout o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

Například podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je podle posledních komentářů představitelů bankovní rady ČNB středeční zvýšení sazeb poměrně jisté. "Pokud však ve středu sazby vzrostou jen o tradičních 0,25 procentního bodu, další nárůst pak může přijít relativně záhy, a to již na nadcházejícím měnovém jednání začátkem srpna," uvedl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy