Pandemie rozevřela sociální nůžky v rozměru, na který se dosud příliš nepoukazovalo. Zničeho nic vyvstal příkop mezi lidmi, kteří se dokážou dostat k informacím takřka v reálném čase, a těmi ostatními. Právě digitální propast zkoumala ve své analýze technologická společnost Cisco, když upozornila, že velká část celosvětové populace stále nemá přístup k internetu a nemůže si jej ani dovolit. Lidé tak často postrádají on-line dovednosti, které jsou nutné pro získání lepšího sociálního postavení.
"Covid-19 všem jednoznačně ukázal důležitost technologií v našem životě. V situaci, kdy jsme nuceni omezit společenské kontakty, bychom bez digitálních nástrojů nedokázali zajistit pokračování provozu firem a vzdělávání dětí, ani udržovat vztahy s našimi blízkými. Internet se zařadil mezi základní služby po boku například pitné vody a elektřiny," píše se ve studii Cisco Inclusive Future 2020.
Internet jako cesta k bohatství
Na podstatnou roli internetu pro "přežití" v současné společnosti upozorňují také sociologové. "Tak jako kdysi měl vliv na finanční situaci lidí přístup k výrobním prostředkům - ať už vlastnictví strojů, či půdy, tak dnes má přímý vliv na tuto situaci schopnost pracovat s informacemi. Přístup k internetu a k informacím patří dnes mezi největší bohatství," říká pro Aktuálně.cz ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček.
Schopnost pracovat s internetem má podle něj následně přímý vliv na finanční situaci lidí. "Pokud někdo umí s informacemi zacházet, najít je a vyhodnotit, tak je to pro něj velká konkurenční výhoda na trhu práce nebo obecně k životní úrovni. Kdo nemá přístup k internetu, je diskriminován," tvrdí Tuček
Absence internetových dovedností může podle Tučka také způsobit nízkou mediální gramotnost v některých skupinách populace. "Z internetu je pak nástroj propagandy, šíření tzv. fake news. To je vidět z volebních výsledků. Člověk, který je málo informovaný, se daleko lépe manipuluje a lépe ovládá," upozorňuje.
Připojené Česko?
Přístup k internetu mělo v loňském roce 78 procent lidí, vyplývá z dat ČSÚ. Připojení nechybělo zejména osobám mladším 40 let nebo domácnostem s dětmi. Internet naopak nevyužívali spíše starší lidé nad 65 let (40 procent společnosti).
Srovnáme-li kraje, v roce 2018 bylo připojení domácnosti samozřejmostí zejména v Praze a ve středních Čechách, naopak nejméně "on-line" domácností je v Ústeckém kraji.
Dostupnost internetu v Česku je ovšem v porovnání s ostatními zeměmi EU podprůměrná. Průměr za celou Evropskou unii za loňský rok totiž činí 90 procent. S připojením jsou na tom nejlépe domácnosti v Nizozemsku (98 procent), naopak pozadu s internetem je Bulharsko (75 procent).
Venkov zaostává i na Západě
Internetový pokrok je ale nerovnoměrný po celém světě. Údaje Světové banky ukazují, že v rozvíjejících se zemích má přístup k internetu pouhých zhruba 35 procent obyvatel, zatímco v rozvinutých zemích to je přibližně 80 procent. To přitom znamená, že 3,7 miliardy lidí (tj. polovina světové populace) nemá přístup k internetu.
"Ačkoli od roku 2000, kdy internet užívalo pouhých 6,7 procenta obyvatel planety, došlo k výraznému pokroku, svět zůstává rozdělený na 'připojené' a 'nepřipojené', mezi nimiž zeje široká propast, a pandemie covidu-19 ji dále prohloubila," uvádí analýza od Cisco.
Digitální vyloučenost se přitom týká nejen méně rozvinutých zemí. I v západních ekonomikách existují celé skupiny lidí, zejména obyvatelé venkova, kteří se z hlediska toku informací stávají pro ekonomiku neviditelní.
Další mnohdy vyloučenou skupinou jsou ženy, jichž podle informací Světového ekonomického fóra užívá internet o 50 procent méně než mužů.
Zrychlit, dotovat, proškolit
Prvním úkolem ke zlepšení situace je podle odborníků jednoduše poskytnout vysokorychlostní připojení všem. Mezi jednotlivými zeměmi totiž stále přetrvávají velké rozdíly. Důvodem je finanční i technická náročnost vybudování kvalitní datové infrastruktury.
Cisco ve své studii hodnotilo jednotlivé země podle kritérií, jako je schopnost používat internet k základním potřebám, k podnikání nebo při provozu infrastruktury. Na mapě světa poté barevně znázornila, v jaké fázi digitální připravenosti se konkrétní země nachází.
Oranžově označené země na plošné internetové připojení teprve čekají. Modře zabarvené jsou ty, které přístup k internetu sice již mají, ale odborníci jim doporučují zrychlení dat. Do této skupiny mimo jiné patří i Česko. Zelené země jsou na tom co se týče rychlosti dobře, měly by zvážit intenzivnější rozšíření internetu v populaci.
"V roce 2019 žili téměř všichni lidé na zeměkouli v dosahu signálu mobilní sítě a 90 procent v dosahu sítě 3G nebo rychlejší. Mobilní sítě se však rozšiřují rychlejším tempem, než jakým stoupá procento uživatelů," uvádí zpráva OSN. Jako řešení nabízí zlepšit možnosti wi-fi a širokopásmového internetového připojení, zejména ve venkovských a chudých oblastech.
Dostupnost ale podle Cisco nic neznamená, pokud si lidé nemůžou výdaje dovolit. Podle nich by pomohlo nabízet internet jako cenově dostupnou, státem zajišťovanou veřejnou službu těm, kteří na něj nemají.
"Mnohé rozvinuté země, například Spojené státy, veřejné služby, jako je elektřina, plyn, voda nebo telefon, dotují těm, kteří si je nemohou dovolit. Totéž by mělo platit o přístupu k internetu - měl by být považován za veřejnou službu, na kterou má každý nárok jako na základní lidské právo," zdůrazňují odborníci.
Studie však zároveň upozorňuje, že i kdyby byl internet dostupný, mnoha lidem by nemusel být k užitku. Někteří lidé totiž nedokážou digitálně získávat a zpracovávat informace.
"Přibližně 23 procent dospělých na celém světě je digitálně negramotných. Téměř každé zaměstnání nebo způsob obživy přitom dnes vyžaduje určitou míru využití digitální komunikace," píše se v analýze.
Digitální gramotností proti chudobě
Internetová nevzdělanost zůstává dle slov odborníků vážnou překážkou digitální inkluze. Řešením by podle nich bylo začlenění digitální gramotnosti do každodenní výuky na všech úrovních škol, počínaje základními.
"Tyto bariéry musíme neprodleně odstranit, jinak nás čeká svět, kde studenti nemohou získávat dovednosti nutné k uplatnění na trhu práce, senioři nebo postižení lidé si nedokážou na dálku obstarat lékařskou pomoc a malé firmy nebudou schopné rozšiřovat své služby, aby vyhověly změnám potřeb svých zákazníků," říká Tae Yoo, viceprezident společnosti Cisco pro firemní záležitosti.
Internet přináší obrovský obchodní potenciál a nové příležitosti a podle výpočtů společnosti PwC by poskytnutí přístupu k internetu lidem, kteří jej dosud neměli, přineslo globální ekonomice dodatečných 6,7 bilionu dolarů. To by umožnilo pozvednout z extrémní chudoby dalších 500 milionů lidí.
