Dneska streamuje i seniorka z malotřídky, školství šlo dopředu, shodují se experti

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
22. 4. 2020 13:47
Zatímco koronavirová epidemie utlumila společnost, přetížila zdravotnictví a ochromila ekonomiku, pro školství znamená velkou šanci dostat se rychle dopředu. Většina škol tuto šanci využila a během pár dní zvládli digitální technologie učitelé, žáci i rodiče, shodli se experti v diskusi Data vs. vzdělávání, kterou pořádaly Dox a Aktuálně.cz.
Učitelé a učitelky zpočátku digitálním technologiím vzdorovali, nyní ale zjistili, že to bez nich nejde. A zvládají je s přehledem.
Učitelé a učitelky zpočátku digitálním technologiím vzdorovali, nyní ale zjistili, že to bez nich nejde. A zvládají je s přehledem. | Foto: Shutterstock.com

Karel Rejthar je učitel informatiky na Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech, ale především školitel učitelů informatiky. Vede profesní kabinet informatiky a ICT v Plzeňském kraji. Ještě před pár měsíci plno učitelů ani nevědělo, že ministerstvo školství má projekt SYPO na podporu profesního rozvoje pedagogů, natož že existuje odborník, který má přímo v popisu práce, že jim může pomoci se zaváděním digitalizace do výuky. A mnozí ti, kteří o této možnosti věděli, si říkali, že třeba někdy výhledově by se o tom dalo uvažovat.

Dnes Karel Rejthar neví, "kam dřív skočit". Jezdí po celém Plzeňském kraji a instaluje techniku, aplikace, propojuje sborovnu a učitele se žáky, vysvětluje, jak fungují virtuální třídy. "Nestíhám, ale na druhou stranu nám koronavirová epidemie otevřela dveře i do těch nejmenších škol, kam bychom se s moderními postupy a digitálními technologiemi nikdy nedostali," říká v on-line debatě o digitalizaci českého školství, pořádané Centrem současného umění Dox a internetovým deníkem Aktuálně.cz.

Samotného ho překvapilo, jak rychle digitalizaci vstřebávají i starší učitelé z venkova, kteří ještě nedávno doufali, že se této inovaci vyhnou. A nyní si ji nemohou vynachválit. "Mám zkušenosti z desítek škol v Plzeňském kraji, že skutečně do dvou dnů můžeme nastartovat digitální výuku z nuly na sto. Ráno instaluju virtuální třídu, odpoledne už tam na zkoušku probíhala hudební výchova. Děti hrály z domova na nástroje a všichni z toho byli nadšení. Druhý den se tam naplno rozjela on-line výuka," líčí.

Přidává i příběh o malotřídce, kde v pátek nainstaloval potřebné technologie,  načež paní ředitelka osobně obešla všech třicet rodin své malotřídky a rodinám na místě vysvětlila, jak se jejich dítě připojí od pondělí k vyučování. "Rodiče jí děkovali, že místo nich přitáhnou děti k výuce a že už s nimi nebudou muset vysedávat a dělat nekonečné úkoly." Podle jeho slov dnes zkrátka umí streamovat i seniorka ze zapadlé školy.

Učitelé se bojí dělat chyby

Jeden z autorů vzdělávací Strategie 2030 a člen poradního týmu ministerstva školství Radko Sáblík k tomu podotýká, že nezáleží na charakteru školy či věku učitelů. "Předdůchodová učitelka na malotřídce za pár dnů zvládne on-line výuku, zatímco máme IT školy, kde učitelé akorát posílají e-maily. Ukazuje se, že nejde o předchozí kompetence, ale o odvahu zkusit něco nového."

Sáblík, jinak též ředitel Smíchovské průmyslové školy, rovněž nabádá všechny pedagogy, kteří ještě vyučování pomocí digitálních technologií nezkusili, aby si je určitě "osahali". V tomto ohledu by se podle něj hodilo, aby školy zůstaly i zbývající dva měsíce zavřené a všichni měli čas nové aplikace vstřebat. "Je ale důležité nebát se přijmout nové věci. Učitelé se však bojí dělat chyby, protože za chyby trestají žáky, takže se pak obávají sami selhat. Ale na chybování není nic hrozného, to jen české školství si chybu démonizuje a neumí s ní pracovat," dodává.

Dotazník k výuce na dálku

Děti - kyberšikana - generace x

Společnost Kalibro, jež se zaměřuje na srovnávací testy a průzkum školství, zjišťuje, jak dobře online výuka funguje. Chce tím dát školám i státu zpětnou vazbu. Prosí proto rodiče, učitele, žáky a studenty o vyplnění tohoto krátkého anonymního dotazníku. (Pokud mají rodiče více dětí ve školním věku, nechť vztahují své odpovědi k tomu dítěti, se kterým tráví v současné době výukou na dálku nejvíce času.) 

Pokud byste měli zájem o uspořádání tohoto šetření v rozšířené verzi přímo ve škole, kterou navštěvuje vaše dítě, ozvěte se na [email protected], případně telefonicky na číslo 724 05 83 83. 

Dotazník pro mladší žáky (1. - 5. ročník ZŠ, vyplňují s rodiči)

Dotazník pro starší žáky (6. - 9. ročník ZŠ, Gymnázia a ostatní SŠ)

Dotazník pro rodiče

Dotazník pro učitele

Tento diskomfort učitelského sboru potvrzuje i Jana Šindlerová, expertka na rozvoj digitální gramotnosti z profesní organizace Učitelská platforma a z Ústavu teoretické a komputační lingvistiky Filozofické fakulty UK. Podle ní musela velká část vyučujících opustit svou komfortní zónu a překročit hranice, které si ještě nedávno přáli nepřekračovat. I proto, jelikož tušili, že žáci jsou v oblasti digitálních technologií napřed, a nechtěli se před nimi shodit.

Ti, kdo do toho šli, jsou teď příjemně překvapeni. "Učitelé skutečně mají velký strach z chyby, bojí se, že jim ji studenti dají sežrat. Nyní už je okolnosti donutily a oni do toho museli jít. Občas poslali špatný kontakt na videokonferenci, občas se nespustila, ale pak to prolomili a zjistili, že jejich chyba nebyla nijak fatální. Nyní už s přehledem učí v on-line prostředí a žáci to naopak oceňují," líčí Šindlerová.

Klíčovou roli podle ní hraje v celém procesu ředitel a jeho organizace výuky na škole. "To je mnohem důležitější než to, kolik mají notebooků na půjčení. Většina ředitelů zvládla krizi skvěle, jsou ale i školy, které dělají mrtvého brouka a doufají, že se to rychle přežene. Zbytečně zahodily tři měsíce a říkají si, že to příští školní rok nějak doženou," popisuje.

Podle ní má tato situace velký potenciál, nejen pro školství, ale i pro děti, kterým nyní můžeme ukázat, jak se mobily, počítače a nejrůznější aplikace dají používat užitečně a že v on-line prostředí se nemusí jen marnit čas, ale trávit ho tu plodně.

Zlepšila se komunikace mezi školou a rodinami

Jak Jana Šindlerová rovněž připomíná, distanční výuka zintenzivnila komunikaci mezi školami a rodinami, což bude velmi prospěšné i po odeznění epidemie. "Dnes je vzájemná komunikace skoro každodenní, učitelé se zajímají o to, jak děti a rodiny výuku zvládají, rodiče se ptají učitelů na nejasnosti. Dříve paní učitelka pouze dvakrát ročně pozvala rodiče na třídní schůzky, popřípadě jim poslala lísteček, že mají zaplatit školu v přírodě a kam se pojede."

V neposlední řadě to podle ní naučí školy krizové komunikaci a rodiče to zase naučí nebát se ozvat.

Radko Sáblík přidává ještě další důležitý aspekt. Tím, jak se výuka ocitla doma, rodiče často vidí její obsah a zjišťují, že v osnovách stále přetrvávají věci, které se učili oni sami před třiceti lety a k ničemu jim nebyly. I to by mohlo podle něj pomoci k prosazení Strategie 2030, v níž mimo jiné on sám doporučuje seškrtat obsah výuky na užitečných padesát procent a ta učit pořádně.

"Situace je špatná pro společnost, pro zdravotnictví, pro ekonomiku, ale může být dobrá pro školství a pro nastartování změn ve školství," upozorňuje dále Sáblík. "Pokud školy ale teď ustrnou, nůžky se začnou ještě více rozevírat. Je to obrovská výzva, která se může zúročit. Učitelé už uvažují, co z toho, co se nyní naučili, by mohli využít i v září při běžné výuce. V těchto chvílích se navazují mnohem silnější vztahy mezi učiteli, žáky i rodiči než dosud. Z nich pak budou moci školy žít i za normálního provozu a posune je to dál," doplňuje.

 

Právě se děje

Další zprávy