Televizi Prima ovládne miliardář Zach, Švédové prodali poloviční podíl

Milan Mikulka Filip Rožánek ČTK Milan Mikulka, Filip Rožánek, ČTK
Aktualizováno 25. 1. 2017 11:15
Většinovým vlastníkem televize Prima se stal podnikatel Ivan Zach. Přes firmu Denemo Media koupil společně s Vladimírem Komárem od švédské Modern Times Group (MTG) poloviční podíl ve skupině Prima Group. Zach dosud v Primě vlastnil prostřednictvím GES Group poloviční podíl.
Televize Prima začala vysílat v roce 1993 pod názvem Premiéra. (ilustrační foto)
Televize Prima začala vysílat v roce 1993 pod názvem Premiéra. (ilustrační foto) | Foto: Aktuálně.cz

Stockholm – V českém televizním byznysu se dohodl největší obchod za posledních dvanáct let. Švédská mediální skupina MTG (Modern Times Group) prodala za několik miliard korun svůj poloviční podíl v Primě, druhé největší komerční televizi v Česku.

Novým vlastníkem je společnost Denemo Media, kterou ze 75 procent vlastní podnikatel Vladimír Komár a zbylou čtvrtinu skupina GES Ivana Zacha, kterému již patřila druhá polovina televize. Nově tedy Zach Primu většinově ovládne a bude mu patřit podíl ve výši 62,5 procenta.

Kupní cena podle tiskové zprávy vychází z ocenění celé mediální skupiny, jejíž hodnota dosahuje 237,4 milionu eur (asi 6,4 miliardy korun).

Dohodu ještě musí schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

O prodeji Primy se spekulovalo několik let a v průběhu času padla jména řady možných kupců – nejvíc zazníval Andrej Babiš, pak Petr Kellner a Daniel Křetínský.

Švédská skupina MTG se v uplynulých letech postupně zbavovala svých aktiv v zahraničí. Stáhla se z Maďarska, Ruska, Afriky a začala hledat kupce pro kanály v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Místo tradičního televizního byznysu chce investovat do digitální zábavy.

MTG koupila poloviční podíl v FTV Prima Holding v roce 2005 za 87 milionů eur. Celková návratnost investice, včetně dividend a prodejní ceny, by měla v průměru dosáhnout 1,6 miliardy švédských korun (4,6 miliardy korun).

Začínala jako Premiéra

Televize Prima začala vysílat 20. června 1993 jako stanice Premiéra. U zrodu stála dvojice režisérů – Marie Poledňáková a Jiří Menzel spolu s režisérčinou spolupracovnicí Jitkou Markvartovou. Po udělení licence se zakladatelé spojili se zahraničním partnerem, italským mediálním podnikatelem Marianem Volanim.

Současný název Prima používá od roku 1997. Počet jejích kanálů se postupem času rozrostl na sedm, naposledy v pondělí spustila slovenský program Prima Plus.

Skupina Prima byla loni třetí nejsledovanější na tuzemském trhu po České televizi a Nově. Její celodenní podíl na trhu u diváků starších 15 let byl 21 procent. V hlavním vysílacím čase po osmé večer se jí dařilo lépe, tam její podíl na sledovanosti dosáhl 21,7 procenta.

Za rok 2015 skupina FTV Prima zvýšila zisk o 48 procent na 298,3 milionu korun. Tržby stouply o sedm procent na 2,8 miliardy korun.

Číslo 38 v žebříčku Forbesu

Ivan Zach bývá v médiích označován za nenápadného miliardáře, o jeho minulosti se toho příliš neví. Podle časopisu Forbes má majetek v hodnotě 4,7 miliardy korun, což jej řadí na 38. místo v žebříčku nejbohatších Čechů.

Kolem Primy se Zach začal angažovat koncem 90. let, když nový zákon omezil přímé angažování bank v jiných oblastech. Tehdejším stoprocentním vlastníkem televize byla Investiční a poštovní banka (IPB), od níž získala Primu Zachova společnost GES Holding. V roce 2005 získala od Zacha poloviční podíl v televizi švédská mediální skupina MTG. 

Zach se narodil 12. dubna 1964, pochází ze Slaného (podle obchodního rejstříku má dodnes trvalé bydliště zapsané na tamním městském úřadě). Vystudoval pražské ČVUT, v 90. letech působil mimo jiné ve statutárních orgánech společnosti Porcela Plus nebo karlovarského Grandhotelu Pupp. Kromě Primy se v médiích angažuje i v rozhlase (rádia Beat, Country nebo Kiss) a prodeji reklamy.

GES Holding (Zach v něm drží 60 procent, zbytek mají napůl jeho sestra Radka a Petra Marschallová) se angažuje také v průmyslu, patří mu výrobce vzduchotechniky ZVVZ Group Milevsko nebo výrobce aerosolových ventilů a rozprašovačů Koh-i-noor Mladá Vožice. Skupina se angažuje i v realitách, patří mu například předloni dokončená budova Crystal v Praze na Vinohradech (v anketě pořádané sdružením Arnika byla vyhlášena nejošklivější stavbou posledního čtvrtstoletí).

Zach se angažuje také kolem basketbalu, v letech 2002 až 2006 byl předsedou České basketbalové federace a dodnes je členem jejího výboru.

Komár pomohl Nově

Vladimír Komár se kolem médií pohybuje od konce 90. let, když se jako spoluvlastník společnosti MEF Holding podílel na rozjezdu televize Nova po rozchodu Vladimíra Železného s americkými partnery. Angažoval se také ve výzkumné firmě Nielsen Admosphere (dříve Mediaresearch), která českému mediálnímu trhu dodává data o televizní sledovanosti.

Komár se narodil 13. července 1972 ve slovenské Levoči, vystudoval košické matematické gymnázium a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Už za studií založil počátkem 90. let se spolužáky softwarovou firmu, která vytvořila a prodávala hotelový informační systém a software na hodnocení a optimalizaci reklamních kampaní pro reklamní agentury.

V roce 1994 spolu s Jiřím Šmejcem a Janem Gernerem založil obchodníka s cennými papíry Middle Europe Finance (MEF), který ovládl několik firem (mimo jiné mu patřil významný podíl v ZVVZ Milevsko). Koncem 90. let se Komárem spoluvlastněný MEF Holding podílel na rozjezdu "nové Novy", v letech 2002 a 2003 firmu koupila investiční skupina PPF. V této době se Komár angažoval i ve slovenské televizi Joj.

Šmejc se poté stal blízkým spolupracovníkem majitele PPF Petra Kellnera, Komár zaměřil své podnikání jiným směrem. Jím postupně ovládnuté společnosti Alphaduct patřil zejména výrobce minerální vody Karlovarská Korunní (v době svého ředitelování ji ve vysílání neskrývaně propagoval Vladimír Železný), Komár také zůstává jediným vlastníkem společnosti Dermacol, výrobce kosmetiky z pražského Filmového studia Barrandov. Loni v říjnu prodal Komár stoprocentní podíl v Karlovarské Korunní skupině Arca Capital slovenského finančníka Pavola Krúpy, tento týden se zbavil menšinového podílu ve firmě Nielsen Admosphere.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Slávistická devatenáctka na Interu schytala čtyři góly

Fotbalistům Slavie do 19 let nevyšel vstup do Youth League, která je mládežnickou obdobou Ligy mistrů. Pražané v úvodním duelu skupiny v Miláně proti Interu zaostávali a favoritovi podlehli vysoko 0:4. Domácí dali dva góly z penalt a dvakrát se trefil Sebastiano Esposito.

Sedmnáctiletý útočník otevřel skóre v 29. minutě, kdy se obtočil kolem obránce a střelou mezi nohy překonal slávistického gólmana Surovčíka, který už v sedmé minutě nahradil zraněnou jedničku Sirotníka.

Inter soupeře jasně přestřílel a po změně stran přidal další tři branky. V 58. minutě Esposito s přehledem proměnil penaltu po zákroku Štětky a o 20 minut později se povedenou střelou zpoza vápna prosadil Oristanio. V 86. minutě byl po druhé žluté kartě vyloučen Hošek a už v nastavení z dalšího pokutového kopou překonal Surovčíka Vergani.

V dalších zápasech skupiny se slávističtí mladíci stejně jako A-tým v Lize mistrů utkají s Dortmundem a Barcelonou. České maximum v Youth League drží Příbram, která v sezoně 2015/16 došla do osmifinále.

Aktualizováno před 1 hodinou
Další zprávy