Televizi Prima ovládne miliardář Zach, Švédové prodali poloviční podíl

Většinovým vlastníkem televize Prima se stal podnikatel Ivan Zach. Přes firmu Denemo Media koupil společně s Vladimírem Komárem od švédské Modern Times Group (MTG) poloviční podíl ve skupině Prima Group. Zach dosud v Primě vlastnil prostřednictvím GES Group poloviční podíl.
Televize Prima začala vysílat v roce 1993 pod názvem Premiéra. (ilustrační foto)
Televize Prima začala vysílat v roce 1993 pod názvem Premiéra. (ilustrační foto) | Foto: Aktuálně.cz

Stockholm – V českém televizním byznysu se dohodl největší obchod za posledních dvanáct let. Švédská mediální skupina MTG (Modern Times Group) prodala za několik miliard korun svůj poloviční podíl v Primě, druhé největší komerční televizi v Česku.

Novým vlastníkem je společnost Denemo Media, kterou ze 75 procent vlastní podnikatel Vladimír Komár a zbylou čtvrtinu skupina GES Ivana Zacha, kterému již patřila druhá polovina televize. Nově tedy Zach Primu většinově ovládne a bude mu patřit podíl ve výši 62,5 procenta.

Kupní cena podle tiskové zprávy vychází z ocenění celé mediální skupiny, jejíž hodnota dosahuje 237,4 milionu eur (asi 6,4 miliardy korun).

Dohodu ještě musí schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

O prodeji Primy se spekulovalo několik let a v průběhu času padla jména řady možných kupců – nejvíc zazníval Andrej Babiš, pak Petr Kellner a Daniel Křetínský.

Švédská skupina MTG se v uplynulých letech postupně zbavovala svých aktiv v zahraničí. Stáhla se z Maďarska, Ruska, Afriky a začala hledat kupce pro kanály v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Místo tradičního televizního byznysu chce investovat do digitální zábavy.

MTG koupila poloviční podíl v FTV Prima Holding v roce 2005 za 87 milionů eur. Celková návratnost investice, včetně dividend a prodejní ceny, by měla v průměru dosáhnout 1,6 miliardy švédských korun (4,6 miliardy korun).

Začínala jako Premiéra

Televize Prima začala vysílat 20. června 1993 jako stanice Premiéra. U zrodu stála dvojice režisérů – Marie Poledňáková a Jiří Menzel spolu s režisérčinou spolupracovnicí Jitkou Markvartovou. Po udělení licence se zakladatelé spojili se zahraničním partnerem, italským mediálním podnikatelem Marianem Volanim.

Současný název Prima používá od roku 1997. Počet jejích kanálů se postupem času rozrostl na sedm, naposledy v pondělí spustila slovenský program Prima Plus.

Skupina Prima byla loni třetí nejsledovanější na tuzemském trhu po České televizi a Nově. Její celodenní podíl na trhu u diváků starších 15 let byl 21 procent. V hlavním vysílacím čase po osmé večer se jí dařilo lépe, tam její podíl na sledovanosti dosáhl 21,7 procenta.

Za rok 2015 skupina FTV Prima zvýšila zisk o 48 procent na 298,3 milionu korun. Tržby stouply o sedm procent na 2,8 miliardy korun.

Číslo 38 v žebříčku Forbesu

Ivan Zach bývá v médiích označován za nenápadného miliardáře, o jeho minulosti se toho příliš neví. Podle časopisu Forbes má majetek v hodnotě 4,7 miliardy korun, což jej řadí na 38. místo v žebříčku nejbohatších Čechů.

Kolem Primy se Zach začal angažovat koncem 90. let, když nový zákon omezil přímé angažování bank v jiných oblastech. Tehdejším stoprocentním vlastníkem televize byla Investiční a poštovní banka (IPB), od níž získala Primu Zachova společnost GES Holding. V roce 2005 získala od Zacha poloviční podíl v televizi švédská mediální skupina MTG. 

Zach se narodil 12. dubna 1964, pochází ze Slaného (podle obchodního rejstříku má dodnes trvalé bydliště zapsané na tamním městském úřadě). Vystudoval pražské ČVUT, v 90. letech působil mimo jiné ve statutárních orgánech společnosti Porcela Plus nebo karlovarského Grandhotelu Pupp. Kromě Primy se v médiích angažuje i v rozhlase (rádia Beat, Country nebo Kiss) a prodeji reklamy.

GES Holding (Zach v něm drží 60 procent, zbytek mají napůl jeho sestra Radka a Petra Marschallová) se angažuje také v průmyslu, patří mu výrobce vzduchotechniky ZVVZ Group Milevsko nebo výrobce aerosolových ventilů a rozprašovačů Koh-i-noor Mladá Vožice. Skupina se angažuje i v realitách, patří mu například předloni dokončená budova Crystal v Praze na Vinohradech (v anketě pořádané sdružením Arnika byla vyhlášena nejošklivější stavbou posledního čtvrtstoletí).

Zach se angažuje také kolem basketbalu, v letech 2002 až 2006 byl předsedou České basketbalové federace a dodnes je členem jejího výboru.

Komár pomohl Nově

Vladimír Komár se kolem médií pohybuje od konce 90. let, když se jako spoluvlastník společnosti MEF Holding podílel na rozjezdu televize Nova po rozchodu Vladimíra Železného s americkými partnery. Angažoval se také ve výzkumné firmě Nielsen Admosphere (dříve Mediaresearch), která českému mediálnímu trhu dodává data o televizní sledovanosti.

Komár se narodil 13. července 1972 ve slovenské Levoči, vystudoval košické matematické gymnázium a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Už za studií založil počátkem 90. let se spolužáky softwarovou firmu, která vytvořila a prodávala hotelový informační systém a software na hodnocení a optimalizaci reklamních kampaní pro reklamní agentury.

V roce 1994 spolu s Jiřím Šmejcem a Janem Gernerem založil obchodníka s cennými papíry Middle Europe Finance (MEF), který ovládl několik firem (mimo jiné mu patřil významný podíl v ZVVZ Milevsko). Koncem 90. let se Komárem spoluvlastněný MEF Holding podílel na rozjezdu "nové Novy", v letech 2002 a 2003 firmu koupila investiční skupina PPF. V této době se Komár angažoval i ve slovenské televizi Joj.

Šmejc se poté stal blízkým spolupracovníkem majitele PPF Petra Kellnera, Komár zaměřil své podnikání jiným směrem. Jím postupně ovládnuté společnosti Alphaduct patřil zejména výrobce minerální vody Karlovarská Korunní (v době svého ředitelování ji ve vysílání neskrývaně propagoval Vladimír Železný), Komár také zůstává jediným vlastníkem společnosti Dermacol, výrobce kosmetiky z pražského Filmového studia Barrandov. Loni v říjnu prodal Komár stoprocentní podíl v Karlovarské Korunní skupině Arca Capital slovenského finančníka Pavola Krúpy, tento týden se zbavil menšinového podílu ve firmě Nielsen Admosphere.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy