Mediální magnáti rozdmýchávají nenávist k uprchlíkům. Britský týdeník se opřel do Primy

ČTK ČTK
14. 9. 2016 12:44
Podle britského týdeníku The Economist roste v zemích střední a východní Evropy vliv podnikatelů, kteří vlastní média, na politiku. Upozorňuje například na kauzu TV Prima, jejíž vedení nabádalo redaktory, aby o migraci informovali pouze v negativním světle. Týdeník si všímá také toho, že majitel TV Prima Ivan Zach má velmi blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, kterého označuje za levičáka a populistu. Upozorňuje také na to, že lidé ve střední a východní Evropě jsou sami o sobě protiuprchlicky zaměření a média tak pouze přilévají olej do ohně.
Týdeník upozorňuje především na kauzu ovlivňování objektivity zpravodajství v TV Prima.
Týdeník upozorňuje především na kauzu ovlivňování objektivity zpravodajství v TV Prima. | Foto: Ludvík Hradilek

Londýn – Politiku zemí střední a východní Evropy čím dál více ovlivňují podnikatelé, kteří vlastní média. Tvrdí to britský týdeník The Economist, který ve svém článku popisuje zpravodajství o migrační krizi a jeho údajné ovlivňování.

Jako příklad uvádí postup televize Prima, za níž stojí podnikatel Ivan Zach. The Economist si všímá, že má Zach blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi, kterého týdeník označuje jako populistu, levičáka a jednoho z nejvíce paranoidních odpůrců uprchlíků v Evropě.

Loni v září, jen několik dní po tom, co Německo otevřelo své hranice desítkám tisíc běženců, svolalo vedení Primy schůzku zpravodajského týmu. Do té doby televize ve vysílání představovala případy uprchlíky všestranně včetně popisu jejich obtíží na cestě do Evropy.

Na svolané schůzce ale člen správní rady redaktorům řekl, aby napříště uprchlíky vykreslovali výhradně jako ohrožení, píše The Economist. "Je zde zvykem, že vedení je bůh a tomu se neodmlouvá," cituje týdeník šéfredaktorku zpravodajství Primy Jitku Obzinovou.

"Tím sdělením bylo, že nebudeme objektivní, že musíme podpořit politiku a uzavření hranic. Uprchlíci jsou lidská masa, ne jednotlivci. Bylo to proti všem zásadám žurnalistiky," citoval The Economist nejmenovaného účastníka schůzky.

Není novinkou, že média v České republice a jinde ve střední a východní Evropě zaujala protiuprchlickou pozici, která baží po senzaci. Na nahrávce z porady Primy, kterou zveřejnil server Hlídací pes, je ale zarážející ta bezostyšnost, s jakou vedení nadiktovalo šéfredaktorům směr, píše britský list.

Poloviční podíl v Primě má pod kontrolou Zach, člověk blízký Zemanovi, a – jak je přesvědčen The Economist – Prima začala šířit Zemanovy názory na uprchlíky. Porada na Primě není podle listu pouze případem české zpravodajské organizace, která se rozhodla šířit hysterii kolem uprchlíků. Poskytuje také náhled na to, jak se pevné vztahy politiků, podnikatelů a jimi ovládaných médií stále více podílejí na vytváření veřejného mínění ve střední a východní Evropě.

Po pádu komunismu sehrály při budování nezávislého tisku velkou roli západoevropské mediální skupiny, které z tohoto prostoru ale v důsledku finanční krize v roce 2008 a ztráty příjmů z reklamy odešly. Německé mediální skupiny Verlagsgruppe Handelsblatt a WAZ, britské Northcliffe a Mecom, švédskou Bonnier a švýcarskou Ringier nahradili většinou místní vlastníci, z nichž mnozí mají politické ambice.

Nejlepším příkladem propojení podnikání, médií a politiky je v České republice ministr financí a miliardář Andrej Babiš, který vlastní dva z největších deníků a rozhlasovou stanici. Prima je jednou z posledních, kde se ještě angažují i zahraniční majitelé – polovinu podílu má pod kontrolou švédská MTG Broadcasting.

Je to ale Zach, kdo má podle The Economist větší vliv na každodenní chod televize. Za velkou část svého majetku Zach vděčí privatizaci Investiční a Poštovní banky (IPB) z doby, kdy byl Zeman premiérem.

Podobné případy pak týdeník uvádí z Maďarska – shodu mezi termínem nástupu premiéra Viktora Orbána v roce 2005 s koupí velkého deníku Magyar Hírlap, který převzal podnikatel Gábor Széles. Rumunské politické strany jsou podle článku The Economist závislé na televizních baronech, zatímco nová polská vláda nasadila své lidi do státní televize i rozhlasu.

V závěru článek konstatuje, že lidé ve střední a východní Evropě jsou i bez intervence médií nepřátelští k uprchlíkům, avšak média se postarala o zažehnutí ohně. Prima, která patří k nejsledovanějším v zemi, přebrala Zemanovu nepřátelskou rétoriku a v jednu chvíli tvrdila, že do Evropy míří 150 milionů migrantů. Podle jednoho průzkumu se mezi loňským zářím a letošním únorem v Česku zvýšil počet odpůrců uprchlíků z 50 na 65 procent.

The Economist připomíná, že se případem zabývá Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta v červnu uvedla, že od září 2015 Prima změnila tón zpravodajství a začala uprchlíky líčit hlavně jako zdroj problémů. Letos v září má zveřejnit zprávu a může doporučit sankce. Šéfredaktor webu Hlídací pes Robert Břešťan, který o poradě Primy informoval, situaci označuje za jasný pokus zmanipulovat veřejné mínění, což je podle The Economist dobrý popis situace v médiích střední a východní Evropy.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Izraelka vězněná v Rusku za pašování drog požádala Putina o milost

Izraelka Naama Issacharová vězněná v Rusku za drogový delikt požádala ruského prezidenta Vladimira Putina o milost. Oznámili to její právníci. Putin se při své nedávné návštěvě v Izraeli setkal s matkou Issacharové a slíbil jí, že "bude všechno dobré" a že jí "vrátí dceru domů".

Issacharová byla zadržena loni v dubnu, když Ruskem projížděla na zpáteční cestě z Indie do Izraele. Měla u sebe devět a půl gramu hašiše a ruské úřady ji obvinily z pašování drog. V říjnu byla odsouzena na sedm a půl roku trestu vězení. Izraelští politici žádali o její propuštění, při Putinově setkání s matkou Izraelky byl i premiér Benjamin Netanjahu s manželkou.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Smutná dokončila sedmdesátikilometrovou Marcialongu sedmá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná obsadila sedmé místo v sedmdesátikilometrovém závodě Marcialonga. V průběžném pořadí česká reprezentantka uhájila čtvrté místo, ale její odstup na třetí pozici se zvětšil z 15 na na 115 bodů. Nejlepší z Čechů byl devatenáctý Jiří Pliska, o místo za ním dojel laufařský matador Stanislav Řezáč.

Závod vyhráli Norové Kari Vikhagen Gjeitnesová a Tore Björseth Berdal. V čele dálkového seriálu Ski Classics jsou jejich krajani Astrid Öyre Slindová a nově Tord Asle Gjerdalen.

Smutná doběhla do cíle v Cavalese s více než sedmiminutovou ztrátou. Nejprve se držela v pětičlenné vedoucí skupině, ale postupně odpadla. "Dlouho jsem se cítila dobře a držela se na čtvrtém pátém místě. Pak mi ale najednou přestaly jet lyže. Udělali jsme asi chybu, že jsme se ráno na poslední chvíli rozhodli pro jiné lyže, než které nám vyšly včera v testu," uvedla Smutná v tiskové zprávě týmu Lukáše Bauera eD system.

Pro Řezáče je 20. místo nejlepším výsledkem v sezoně. "Udělalo mi radost. Zvlášť na Marcialonze, což je specifický, dlouhý a opravdu těžký závod," uvedl Řezáč v tiskové zprávě týmu Slavia Pojišťovna, v jehož barvách jezdí.

Marcialonga, závod seriálu Ski Classics v dálkovém lyžování v Trentinu (70 km):

Muži: 1. Berdal (Nor./Koteng) 3:05:52,0, 2. Gjerdalen -1,5, 3. Eliassen (oba Nor./Ragde Eiendom) -2,7, …19. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -59,3, 20. Řezáč (ČR/Slavia Pojišťovna) -1:06,9, 37. Sedláček (ČR/Silvini Madshus) -2:35,0.

Průběžné pořadí: 1. Gjerdalen 705, 2. Hoelgaard (Nor./Koteng) 680, 3. Pedersen (Nor./Kaffebryggeriet) 673, …35. Řezáč 209, 38. Pliska 174, 40. Štoček (ČR/Vltava Fund) 157.

Ženy: 1. Gjeitnesová 3:21:59,2, 2. Slindová (obě Nor./Koteng) -7, 3. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) -57,4, …7. Smutná (ČR/eD system Bauer) -7:18,6, 19. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -15:21,0, 25. Klementová (ČR/Vltava Fund) -24:59,1.

Průběžné pořadí: 1. Slindová 945, 2. Johanssonová Norgrenová (Švéd./Lager 157) a Gjeitnesová obě 875, 4. Smutná 760, …21. Grohová 225, 23. Klementová a Moravcová (Slavia Pojišťovna) obě 197.

před 1 hodinou

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

Další zprávy