Mediální magnáti rozdmýchávají nenávist k uprchlíkům. Britský týdeník se opřel do Primy

ČTK ČTK
14. 9. 2016 12:44
Podle britského týdeníku The Economist roste v zemích střední a východní Evropy vliv podnikatelů, kteří vlastní média, na politiku. Upozorňuje například na kauzu TV Prima, jejíž vedení nabádalo redaktory, aby o migraci informovali pouze v negativním světle. Týdeník si všímá také toho, že majitel TV Prima Ivan Zach má velmi blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, kterého označuje za levičáka a populistu. Upozorňuje také na to, že lidé ve střední a východní Evropě jsou sami o sobě protiuprchlicky zaměření a média tak pouze přilévají olej do ohně.
Týdeník upozorňuje především na kauzu ovlivňování objektivity zpravodajství v TV Prima.
Týdeník upozorňuje především na kauzu ovlivňování objektivity zpravodajství v TV Prima. | Foto: Ludvík Hradilek

Londýn – Politiku zemí střední a východní Evropy čím dál více ovlivňují podnikatelé, kteří vlastní média. Tvrdí to britský týdeník The Economist, který ve svém článku popisuje zpravodajství o migrační krizi a jeho údajné ovlivňování.

Jako příklad uvádí postup televize Prima, za níž stojí podnikatel Ivan Zach. The Economist si všímá, že má Zach blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi, kterého týdeník označuje jako populistu, levičáka a jednoho z nejvíce paranoidních odpůrců uprchlíků v Evropě.

Loni v září, jen několik dní po tom, co Německo otevřelo své hranice desítkám tisíc běženců, svolalo vedení Primy schůzku zpravodajského týmu. Do té doby televize ve vysílání představovala případy uprchlíky všestranně včetně popisu jejich obtíží na cestě do Evropy.

Na svolané schůzce ale člen správní rady redaktorům řekl, aby napříště uprchlíky vykreslovali výhradně jako ohrožení, píše The Economist. "Je zde zvykem, že vedení je bůh a tomu se neodmlouvá," cituje týdeník šéfredaktorku zpravodajství Primy Jitku Obzinovou.

"Tím sdělením bylo, že nebudeme objektivní, že musíme podpořit politiku a uzavření hranic. Uprchlíci jsou lidská masa, ne jednotlivci. Bylo to proti všem zásadám žurnalistiky," citoval The Economist nejmenovaného účastníka schůzky.

Není novinkou, že média v České republice a jinde ve střední a východní Evropě zaujala protiuprchlickou pozici, která baží po senzaci. Na nahrávce z porady Primy, kterou zveřejnil server Hlídací pes, je ale zarážející ta bezostyšnost, s jakou vedení nadiktovalo šéfredaktorům směr, píše britský list.

Poloviční podíl v Primě má pod kontrolou Zach, člověk blízký Zemanovi, a – jak je přesvědčen The Economist – Prima začala šířit Zemanovy názory na uprchlíky. Porada na Primě není podle listu pouze případem české zpravodajské organizace, která se rozhodla šířit hysterii kolem uprchlíků. Poskytuje také náhled na to, jak se pevné vztahy politiků, podnikatelů a jimi ovládaných médií stále více podílejí na vytváření veřejného mínění ve střední a východní Evropě.

Po pádu komunismu sehrály při budování nezávislého tisku velkou roli západoevropské mediální skupiny, které z tohoto prostoru ale v důsledku finanční krize v roce 2008 a ztráty příjmů z reklamy odešly. Německé mediální skupiny Verlagsgruppe Handelsblatt a WAZ, britské Northcliffe a Mecom, švédskou Bonnier a švýcarskou Ringier nahradili většinou místní vlastníci, z nichž mnozí mají politické ambice.

Nejlepším příkladem propojení podnikání, médií a politiky je v České republice ministr financí a miliardář Andrej Babiš, který vlastní dva z největších deníků a rozhlasovou stanici. Prima je jednou z posledních, kde se ještě angažují i zahraniční majitelé – polovinu podílu má pod kontrolou švédská MTG Broadcasting.

Je to ale Zach, kdo má podle The Economist větší vliv na každodenní chod televize. Za velkou část svého majetku Zach vděčí privatizaci Investiční a Poštovní banky (IPB) z doby, kdy byl Zeman premiérem.

Podobné případy pak týdeník uvádí z Maďarska – shodu mezi termínem nástupu premiéra Viktora Orbána v roce 2005 s koupí velkého deníku Magyar Hírlap, který převzal podnikatel Gábor Széles. Rumunské politické strany jsou podle článku The Economist závislé na televizních baronech, zatímco nová polská vláda nasadila své lidi do státní televize i rozhlasu.

V závěru článek konstatuje, že lidé ve střední a východní Evropě jsou i bez intervence médií nepřátelští k uprchlíkům, avšak média se postarala o zažehnutí ohně. Prima, která patří k nejsledovanějším v zemi, přebrala Zemanovu nepřátelskou rétoriku a v jednu chvíli tvrdila, že do Evropy míří 150 milionů migrantů. Podle jednoho průzkumu se mezi loňským zářím a letošním únorem v Česku zvýšil počet odpůrců uprchlíků z 50 na 65 procent.

The Economist připomíná, že se případem zabývá Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta v červnu uvedla, že od září 2015 Prima změnila tón zpravodajství a začala uprchlíky líčit hlavně jako zdroj problémů. Letos v září má zveřejnit zprávu a může doporučit sankce. Šéfredaktor webu Hlídací pes Robert Břešťan, který o poradě Primy informoval, situaci označuje za jasný pokus zmanipulovat veřejné mínění, což je podle The Economist dobrý popis situace v médiích střední a východní Evropy.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy