Praha – Stát v lednu hospodařil s přebytkem 9,1 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku jde ale o 36,8 miliardy horší výsledek. Lednový přebytek byl naposledy nižší v roce 2009.
Podle ministerstva financí je hlavním důvodem propad příjmů kvůli zpomalení přílivu peněz z EU, který se meziročně snížil o dvě třetiny. Ve srovnání s lednem 2016 vzrostly také o více než pětinu (celkově o zhruba 17 miliard korun) výdaje státního rozpočtu. Nejvíce se na tom podílel růst důchodů, které meziročně spolkly o sedm miliard korun více.
Menší objem prostředků z EU a růst výdajů se státu podařilo částečně vyrovnat vyšším výběrem daní a pojistného na sociální zabezpečení, které meziročně vzrostly o 6,6 procenta. Příznivý vliv na příjmy státu měl růst spotřební daně z tabáku od 1. ledna.
Na DPH stát ve srovnání s loňským lednem vybral o 3,4 procenta více, o téměř 8,5 procenta se zvýšilo inkaso daně z příjmu zaměstnanců a podobným tempem rostl také výběr pojistného na sociální zabezpečení.
“Daňové příjmy dosáhly slušné dynamiky naznačující, že koncem loňského roku pokračoval ekonomický růst, tažený především spotřebou,” řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Přestože státní rozpočet skončil loni přes plánovaný sedmdesátimiliardový deficit v rekordním přebytku 61,8 miliardy korun, na letošek poslanci schválili schodek 60 miliard korun.
Ministerstvo financí předpokládá, že daňové příjmy státu letos podpoří růst mezd a také druhá fáze elektronické evidence tržeb, ve které se do systému od 1. března zapojí podnikatelé v maloobchodu a velkoobchodu.
Na druhé straně však ministerstvo počítá s propadem příjmů spotřební daně z tabákových výrobků kvůli takzvanému protikuřáckému zákonu, který začne platit v průběhu letošního roku.
Podle Sobíška lze říci, že nová data neodhalují žádný zásadní problém veřejných financí. Na druhou stranu ale není žádoucí zveřejněné informace přeceňovat, protože lednové výsledky rozpočtu nebývají reprezentativní pro celý rok.
