Praha - O výši nájmu by soudy neměly rozhodovat na základě znaleckých posudků, ale cenových map. Změnu navrhuje Sdružení nájemníků ČR. Spory o nájemné, které skončí u soudů, sice nejsou úplně běžné, když už k nim ale dojde, bývají posudky často velmi různé. "Posudky se často liší až o 50 procent. Je to obrovská loterie," vysvětluje předseda sdružení Milan Tabara, v čem by cenové mapy pomohly.
Podle něj by měly jednotlivé obce zpracovávat cenové mapy. Podle sdružení by tak ubylo případů, kdy se lidé kvůli nájemnému soudí. V případě, že by se vlastník nemovitosti s nájemcem nemohli na ceně za nájem shodnout, právě cenová mapa by jim v tomto ohledu mohla ukázat reálné finanční rozmezí. Pokud by se ani poté nedohodli, na základě cenové mapy by rozhodoval soud.
Výše nájemného by cenové mapy určovaly na základě několika kritérií, konkrétně by cenu určovaly podle lokality, dopravní dostupnosti, stavu nemovitosti, jejího stáří či vybavení. Podobný systém funguje například v Německu. Veškeré údaje pocházejí ze skutečně uzavřených nájemních smluv, nikoliv nabídek pronajímatelů.
Podle ministerstva pro místní rozvoj, pod jehož agendu tato věc spadá, však vznik cenových map není jednoduchá záležitost. Problematické není pouze jejich vytvoření, ale také aktualizace. Již v minulosti provozoval cenové mapy na svých internetových stránkách Státní fond rozvoje bydlení. Nakonec však přestal údaje o cenách obnovovat.
Jednou z variant, jak se dá sporům mezi nájemníkem a vlastníkem nemovitosti předejít, je podle ministerstva dohoda mezi nájemníkem a vlastníkem bytu uzavřená spolu s nájemní smlouvou. Obě strany se mohou například dohodnout, že výše nájemného zůstane neměnná.
Sdružení připomíná, že Češi jsou v Evropské unii na druhém místě, co se týče podílu nákladů na bydlení. Větší procento peněz ze své výplaty investují do bydlení už jen Dánové. Největší náklady přitom mají v průměru lidé, kteří bydlí právě v pronájmu. Často je to podle sdružení nájemníků dáno i tím, že pronajímatelé účtují nájemcům i položky, které by měli hradit automaticky ze svého.
Podle Tabary se v poslední době rozmáhá nešvar u lidí, kteří si pořizují nový byt na investici. "Někteří lidé, kteří takto byty pronajímají, chtějí po nájemnících, aby jim neplatili pouze nájemné a služby. Požadují například dlouhodobé zálohy na opravy a správu domu či pojištění domu. To je nemalý problém. Jsou to skutečně velké peníze, které mají být v nájmu už obsaženy," vysvětluje Tabara s tím, že správně by měl pronajímatel od nájemníka požadovat pouze nájem a zálohy za energie.
Právě i v zálohách se však často vyskytují chyby. Nájemci podle Sdružení nájemníků ČR často doplácí na to, že se nevyznají ve vyúčtování. Přichází pak o peníze, které pronajímateli platí za vodu, teplo a elektřinu. "Zálohy jsou v průměru o 5 až 7 procent vyšší, než kolik činí skutečné vyúčtování," dodává Tabara. Podle něj zhruba každý druhý nájemce tratí na vyúčtování energií.
