Hromadné žaloby na Volkswagen. Vyšetřování kromě USA zahájily také Francie a Itálie

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 10. 2015 20:12
Michaela Horna vyslechne vyšetřovací komise příští týden. "Americký lid chce vědět, proč byl software do vozů instalován, jakým způsobem bylo o jeho instalaci rozhodnuto a jak je možné, že tak dlouhou dobu unikal odhalení. Přineseme odpovědi," slíbil šéf vyšetřovací komise.
Nové vozy VW pro trh v USA. Ilustrační snímek.
Nové vozy VW pro trh v USA. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Washington/Puebla - Kvůli skandálu s měřením emisí u naftových aut z koncernu Volkswagen zahájily vyšetřování úřady ve Francii a v Itálii. Pařížská prokuratura vyšetřuje podezření z podvodu s přitěžujícími okolnostmi, uvedla s odvoláním na své zdroje agentura Reuters. V Itálii pak zahájil vyšetřování tamní antimonopolní úřad. Podle německého ministerstva dopravy zatím nic nenaznačuje, že se manipulace s měřením emisí dopustily i jiné automobilky.

Německý koncern je podezřelý, že do svých vozů s naftovým motorem montoval zařízení umožňující falšovat údaje o emisích. Skandál se v celém světě týká zhruba 11 milionů aut. Vyšetřování pařížské prokuratury se vztahuje na vozidla prodaná ve Francii.

Francouzská divize německého koncernu již uvedla, že ve Francii se skandál vztahuje na zhruba milion naftových aut značek VW, Audi, Škoda a SEAT, která se v této zemi prodala v posledních letech.

Ve Francii bylo kvůli aféře podáno i několik žalob. Na soud se kvůli skandálu hodlá obrátit jedno ekologické sdružení, dále někteří francouzští majitelé naftových aut od Volkswagenu a také francouzští akcionáři této skupiny.

Hromadné žaloby na VW podány i v USA, kde skandál začal

Hromadné žaloby na Volkswagen byly podány také v USA. Tam skandál před dvěma týdny propukl, když americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že u vozů s naftovým motorem používal software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty toxických oxidů dusíku.

Šéf aktivit německé automobilky Volkswagen ve Spojených státech Michael Horn bude příští týden vypovídat před vyšetřovací komisí amerického Kongresu ohledně skandálu s falšováním údajů o emisích naftových vozů.

Mexická divize Volkswagenu se po skandálu rozhodla zrušit původně plánované mimořádné směny v továrně ve městě Puebla.

Horn 8. října předstoupí před vyšetřovací komisi výboru americké Sněmovny reprezentantů pro energetiku a obchod. Volkswagen minulý měsíc přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut v celém světě instaloval software umožňující manipulovat s testy emisí.

"Americký lid chce vědět, proč byl software do vozů instalován, jakým způsobem bylo o jeho instalaci rozhodnuto a jak je možné, že tak dlouhou dobu unikal odhalení. Přineseme odpovědi," uvedl podle agentury Reuters předseda vyšetřovací komise Tim Murphy.

Sobotní směny v Mexiku nebudou

Agentura DPA informovala, že továrna Volkswagenu v Mexiku zruší plány na zavedení sobotních směn. Mexická divize VW nicméně podle DPA popřela zprávy o tom, že v závodě plánuje zkracování pracovní doby či odstávky. Továrna v Puebla je druhým největším závodem Volkswagenu na světě, ročně vyrobí více než půl milionu vozů.

Volkswagen již v reakci na skandál s falšováním údajů o emisích zrušil mimořádnou směnu v hlavní továrně na výrobu motorů v dolnosaském Salzgitteru. Společnost tento týden rovněž oznámila, že její finanční divize pozastavila přijímání nových zaměstnanců.

Koncernu za tyto podvody v USA hrozí pokuta až 18 miliard dolarů (téměř 440 miliard Kč). Skandál navíc začaly vyšetřovat i další země a na firmu byla podána řada hromadných žalob.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy