"Moderní chovy, které do toho chtějí investovat, jdou cestou kompletní přestavby," uvedl Mlázovský v rozhovoru pro ČTK. Některé podniky podle něj třeba i srovnají haly se zemí a staví pak nové.
Řada chovatelů ovšem nové technologie snůšky nebo sběru vajec neřešila. V některých případech přistoupili podle Mlázovského pouze k odstranění dvířek z klecí. "A i tím splňuji podmínky volného ustájení," uvedl.
To však tvrdě kritizují ochránci zvířat. "Klece způsobují slepicím utrpení, protože jim neposkytují dostatečné podmínky pro naplňování jejich přirozených potřeb, jakými jsou hnízdění, hřadování nebo popelení. Samotné odstranění dvířek z klecí tyto podmínky nijak nelepší, proto se taková úprava ani podle platných předpisů nedá považovat za přestavbu na voliérový chov," konstatuje Ivo Krajc zastupující spolek Obraz - Obránci zvířat. Při kontrole Státní veterinární správy by podle něj bylo takové pochybení snadno odhaleno a chovatelé tímto postupem riskují sankce.
Petr Majer ze Státní veterinární správy pro Aktuálně.cz potvrdil, že veterináři v posledních letech zaznamenali dva podobné případy. Za porušení nařízení podle něj hrozí pokuta až jeden milion korun.
"Pro obohacené klece platí mimo jiné, že nosnice musí mít nejméně 750 cm2 prostoru v kleci na jednu nosnici, z toho 600 cm2 využitelné plochy. Nosnice musí mít stelivo, které umožňuje klování a hrabání, ale množství steliva či plocha, kterou má zabírat, není definováno. Z toho vyplývá, že při přechodu na alternativní způsob ustájení nestačí pouze odstranit dvířka, musí se upravit také další požadavky, především uzpůsobit počet nosnic, dodržet počet hnízd vzhledem k počtu nosnic a mít dostatečnou plochu pokrytou podestýlkou," vysvětluje.
Výkup řetězců nepokryje náklady na změnu
Klecové chovy jsou postupně zakazovány v řadě zemí Evropy, v Česku začne oficiálně zákaz platit až od roku 2027. Řada obchodních řetězců však odmítá prodávat "klecová" vejce už nyní.
Mlázovský v rozhovoru nastínil náklady na kompletní přeměnu chovu. Cena investice podle něj činí například u haly pro 45 tisíc nosnic celkem 30 milionů korun jen na stavbu haly, technologie pro chov pak vyjdou na dalších 30 až 40 milionů korun. "Dostáváte se minimálně na 60 milionů korun, a to jste tam ještě nenaskladnili nosnice," dodal.
Chovatelé drůbeže momentálně řeší také zvyšující se ceny energií. Podle posledních informací z Agrární komory se u nich ceny krmiv meziročně zvýšily až o čtvrtinu, ceny elektřiny o 300 procent, plynu až o 400 procent, nafty o 35 až 40 procent, mzdy pak o pět až sedm procent.
Vejce z voliérových chovů se teď podle Mlázovského vykupují ze strany obchodních řetězců zhruba o dvacetník dráž, což stačí na zvýšené náklady dané neklecovým chovem. Nepokryjí ale investice ze strany chovatelů na kompletní přeměnu chovu.
Mnohé obchodní řetězce v Česku si přitom předsevzaly, že vejce z klecových chovů plně vyřadí z prodeje ještě o dva roky dříve, než nařídil zákon, tedy již do roku 2025. Například Lidl oznámil vyřazení těchto vajec ze své stálé nabídky už loni v srpnu. Klecová vejce postupně vyřazují i konkurenční obchodníci. Pokud chtějí drůbežáři prodávat svá vejce přes obchodní řetězce, omezování klecových chovů se musí přizpůsobit.
Mlázovský se ale kvůli slibu řetězců vyřadit klecová vejce dříve obává výrazného poklesu soběstačnosti. Až takový zákaz začne platit v celé EU, očekává, že řetězce budou více tlačit na cenu i u vajec z voliér.
Zákazník pozná vejce z klecového chovu jednoduše podle značení na skořápce. To uvádí jak typ chovu a zemi původu, tak i konkrétní hospodářství. "0" v první číslici představuje ekologické zemědělství, "1" volný výběh, "2" halové chovy a "3" právě ty klecové. Následující dvě písmena ukazují, v jaké zemi slepice vejce snesla, například "CZ" pro Česko, "PL" pro Polsko nebo "AT" pro Rakousko. Poslední čtyřčíslí je kód konkrétního chovu. Státní podnik Mezinárodní testování drůbeže spravuje jejich databázi.
