Praha – Ekonomika výrazně roste, volných pracovních míst je nejvíce od krize, ale mzdy přesto v roce 2015 rostly pomaleji. V prvním čtvrtletí meziročně stouply (po odečtení inflace, která je ale minimální) o 2,1 procenta, ve druhém o 2,7 procenta a ve třetím už o 3,4 procenta.
A nejen tento rostoucí trend přináší naději, že v roce 2016 bude zvyšování výraznější. Reálné mzdy by se podle analytiků měly meziročně zvýšit o tři až pět procent, v nedostatkových profesích ještě více. Průměrná mzda před zdaněním by se tak mohla pohybovat kolem 27 tisíc korun.
Průměrná mzda
Jde o výdělek před zdaněním a povinnými odvody. Do této částky jsou započítané i příplatky za přesčas, odměny či náhrady mzdy.
Statistici ale dávají přednost mediánu - tedy prostřední hodnotě všech mezd v Česku. Ta ve třetím čtvrtletí činila 22 531 korun. Ve srovnání s průměrnou mzdou je přednější, protože ji méně ovlivňují nadprůměrně vysoké výdělky.
Lépe bude i přesto, že růst ekonomiky zpomalí z očekávaných 4,7 procenta v roce 2015 na zhruba dvě až tři procenta. Hlavním důvodem je rostoucí "boj" o zaměstnance. Firmám totiž díky oživení ekonomiky přibyly zakázky, takže potřebují stále více lidí. A jen prostřednictvím úřadů práce nabízejí přes 105 tisíc volných míst. O kvalitní zaměstnance se musí přetahovat s konkurencí.
Na zvyšování mezd už výrazněji tlačí i samotní zaměstnanci. "Vrátil se jim totiž optimismus a už nemají takový strach změnit místo," upozorňuje Pavel Kaczor, který vede Úřad práce v Táboře a vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Dříve to nešlo
Většina firem na oživení ekonomiky zareagovala nejdříve tak, že začala nabírat nové lidi, což je vidět i na klesající míře nezaměstnanostiv ČR. "Pomalu ale naráží na nedostatek volné pracovní síly. Proto teď musí zaměstnavatelé sáhnout hlouběji do kapsy," říká analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Některé firmy měly v roce 2015 "svázané ruce", takže lidem dříve přidat nemohly. "Rozpočty, včetně mzdových nákladů, většina z nich schvalovala za zcela jiných podmínek," vysvětluje Tomáš Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje služby Jobs.cz nebo Práce.cz.
Často podle něj firmy jen nezvládly pružně reagovat. "Výraznému nedostatku zajímavých kandidátů čelí od jara 2015. Mzdy však rostou velmi mírně, u většiny profesí jde o nárůst do pěti procent, výjimkou nejsou ani profese, ve kterých dosud nerostou vůbec," připomíná.
"V roce 2016 už většina firem nebude chtít riskovat, že zaostane za konkurencí. Nástupní mzdy proto vrostou o pět až 15 procent, průměrná reálná mzda v Česku pak o pět procent," odhaduje Dombrovský.
Kdo si přilepší nejvíce
"I když ekonomika zpomalí, tak spoustu zakázek nasmlouvaných letos bude potřeba dokončit v dalším roce. Lidí bude stálý nedostatek," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič, podle něhož je teď v Česku volných míst dost a práce chtivých lidí málo.
"Jestliže se firmy u zakázek agentur práce ještě nedávno hádaly o každou korunu hrubé mzdy, dnes neváhají přidávat desetikoruny," popisuje. Na Moravě podle něj hrubé mzdy agenturních zaměstnanců v posledním půlroce vzrostly z 60 až 65 korun na 80 až 90 korun za hodinu.
Na vyšší výdělek se mohou logicky těšit hlavně lidé v nedostatkových profesích - tedy tam, kde je nouze o odborníky. Podle Kozuba porostou mzdy hlavně pracovníkům v oboru informačních technologií, projektovým manažerům a kvalifikovaným zaměstnancům ve strojírenství.
Opět si přilepší i ti, kteří jsou teď placeni nejhůř. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí to loni byli vrátní, barmani a uklízečky. Pomoci jim může i další zvýšení minimální mzdy, která od ledna stoupne z 9200 na 9900 korun.
"Pokud se podívám na odvětví, tak v roce 2014 a 2015 se dařilo především exportním podnikům ve zpracovatelském průmyslu v zahraničním vlastnictví," dodává analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Očekává, že reálné mzdy celkově stoupnou o tři až čtyři procenta. Slabší růst čeká u zaměstnanců v energetice, těžebním průmyslu a částečně i v peněžnictví a pojišťovnictví.
Má růst mezd kopírovat ekonomiku?
Podle prezidenta Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly mají zaměstnanci na vyšší výdělky nárok. Zatímco reálné mzdy rostou o 3,4 procenta, zisky firem se už v roce 2014 zvýšily o 13 procent, tvrdí.
"Alespoň z rozhovorů se zástupci firem v našem regionu mohu toto víceméně potvrdit," říká Kaczor, který má zkušenost s trhem práce v jižních Čechách. Řada firem je podle něj po zkušenosti s krizí stále opatrná. "To bych jim ale nezazlíval, protože jde o chování řádného hospodáře,“ říká.
Podle podnikatelů se navíc mzdy nemohou hýbat podobně rychle jako hrubý domácí produkt HDP, protože jinak by musely v době krize i stejně rychle klesat. "To jsme už u rozhodování, zda je lepší mít práci na půl roku za vysokou mzdu, která firmu v krizi položí a já přijdu o místo, nebo jestli firmě nižší mzdou ulehčit dýchání a obtížným obdobím projít bez ztráty zaměstnání," zdůrazňuje Burkovič.
